Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První záření pro 5. pásmo ALMA
Jiří Srba Vytisknout článek

První záření pro 5. pásmo ALMA

Systém kolidujících galaxií Arp 220 na snímku ALMA / HST
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/NASA/ESA and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Radioteleskop ALMA pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření pracující na planině Chajnantor v Chile začal pozorovat v novém rozsahu vlnových délek. Umožňují to přijímače instalované do jednotlivých antén systému, které jsou schopné zachytit rádiové záření na vlnových délkách 1,4 až 1,8 milimetru. Tato oblast dosud při pozorování pomocí ALMA využívána nebyla. Vylepšení astronomům umožní detekovat slabé signály vody přicházející z blízkého vesmíru.

Nové přijímače vylepší schopnosti radioteleskopu ALMA při pátrání po vodě ve vesmíru

ALMA pozoruje rádiové elektromagnetické záření s nízkou energií. Instalované přijímače pro 5. pásmo otevírají z pohledu ALMA zcela nové okno do vesmíru, které přináší řadu mimořádných pozorovatelských příležitostí.

Význam tohoto vylepšení vysvětluje Elizabeth Humphreys, astronomka ESO pracující s radioteleskopem ALMA: „Díky novým přijímačům bude mnohem jednodušší detekovat vodu ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii i ve vzdáleném vesmíru, vodu, která je nutnou podmínkou existence života, jako ho známe. Umožní rovněž pátrat pomocí ALMA po záření ionizovaného uhlíku v raném vesmíru.“

Takové pozorování je možné provádět především díky unikátním vlastnostem vyprahlého stanoviště ALMA na planině Chajnantor v nadmořské výšce 5 000 metrů. Jelikož voda je přítomna rovněž v zemské atmosféře, observatoře položené níže v méně suchém prostředí se potýkají s problematickou identifikací kosmického původu sledovaných emisí. Mimořádná citlivost a vysoké úhlové rozlišení zařízení ALMA však umožňují na těchto vlnových délkách zachytit a zobrazit dokonce i slabé signály vody pocházející z blízkého vesmíru [1].

Přijímač pro 5. pásmo, který sestrojili pracovníci Skupiny vývoje pokročilých detektorů GARD (Group for Advanced Receiver Development) při Onsala Space Observatory (Chalmers University of Technology, Švédsko), byl již otestován na teleskopu APEX v přístroji SEPIA. Provedené zkoušky byly rovněž důležité při výběru vhodných cílů prvních testovacích pozorování pomocí nových detektorů instalovaných na anténách ALMA.

V první polovině roku 2015 byla na observatoř ALMA dodána první série detektorů postavená kosorciem NOVA (Netherlands Research School for Astronomy) a GARD ve spolupráci s NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která k projektu přispěla konstrukcí lokálního oscilátoru. Tyto detektory jsou nyní již instalovány na svém místě a připraveny pro astronomické použití.

V rámci ověřování činnosti nových detektorů byla provedena řada pozorování různých objektů včetně kolidujících galaxií Arp 220, mohutné oblasti s probíhajícím vývojem hvězd ležící nedaleko středu naší Galaxie a také prachem zahalené veleobří hvězdy blížící se závěru své existence v podobě exploze supernovy [2].

Ke zpracování dat a kontrole jejich kvality se astronomové sešli s technickými specialisty ESO a spolupracujících institucí sdružených pod hlavičkou sítě European ALMA Regional Centre (ARC). Společné setkání organizované Onsala Space Observatory (Švédsko) pod názvem "Band 5 Busy Week" hostil severský uzel sítě Nordic ARC [3]. Konečné výsledky byly právě uvolněny k volnému využití komunitě astronomů celého světa.

Člen týmu Robert Laing (ESO) je optimistou, pokud jde o vyhlídky pozorování pomocí ALMA v 5. pásmu: „Je vzrušující prohlížet si první výsledky pozorování ALMA v 5. pásmu získané jen s omezeným počtem antén. V budoucnu nám vysoká citlivost a mimořádné úhlové rozlišení celého systému ALMA umožní provádět detailní výzkum výskytu vody u široké palety objektů včetně formujících se hvězd, hvězd na konci svého vývoje, v mezihvězdném prostředí nebo v blízkosti superhmotných černých děr.

 

Poznámky

[1] Klíčový spektrální otisk vyzařování vody se nachází uprostřed tohoto pásma na vlnové délce 1,64 mm.  

[2] Pozorování byla provedena díky pracovnímu týmu ‚ALMA Extension of Capabilities‘ v Chile.

[3] Složení týmu ‚ESO Band 5 Science Verification‘: Elizabeth Humphreys, Tony Mroczkowski, Robert Laing, Katharina Immer, Hau-Yu (Baobab) Liu, Andy Biggs, Gianni Marconi and Leonardo Testi. The team working on processing the data included: Tobia Carozzi, Simon Casey, Sabine Koenig, Ana Lopez-Sepulcre, Matthias Maercker, Ivan Marti-Vidal, Lydia Moser, Sebastien Muller, Anita Richards, Daniel Tafoya and Wouter Vlemmings.

Další informace

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji.

Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze strany Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Leonardo Testi; European ALMA Programme Scientist, ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6541; Email: ltesti@eso.org

Robert Laing; ESO ALMA Scientist; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6625; Email: rlaing@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1645



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO, Alma


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »