Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů 2012

Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů 2012

Ilustrační foto - dalekohled a DSLR
Ilustrační foto - dalekohled a DSLR
V termínu 1. - 3. června 2012 se na Hvězdárně v Rokycanech uskuteční tradiční seminář pro milovníky astronomické pozorovací techniky. Letošní setkání bude věnováno novým možnostem, jak stále více dostupnou techniku využívat pro zapojení se do nových oblastí odborné astronomické práce.

Program

V pátek proběhne tradiční neformální setkání účastníků semináře na Hvězdárně v Rokycanech. Právě při něm bude možné probrat množství témat, na něž nezbylo místo v oficiálním programu. Postaráno bude nejen o prostor pro kuloárové diskuse, ale i o kulinární potřeby přítomných. Dlouhý pozdně jarní večer a snad i počasí nám 6 dá příležitost využít tentokrát i venkovní prostory areálu hvězdárny. V provozu bude jednoduchý bufet a v případě příznivého počasí i možnost rožnění. Za bezoblačné oblohy budou zájemcům později večer k dispozici dalekohledy hvězdárny a střešní terasa.

Sobotní a nedělní program bude probíhat na stejném místě jako v předchozích letech - v základní škole T. G. Masaryka. Budova základní školy je blízko náměstí a současně nedaleko od vlakového i autobusového nádraží.

Jak už bylo avizováno v úvodu, bude letošní "přístrojový" seminář zaměřen na současné možnosti astronomů amatérů, a tím spíše i konstruktérů astronomické techniky, zapojit se do odborné astronomické práce. V prvním příspěvku Jan Mánek, zkušený pozorovatel zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy, představí mobilní stanici pro sledování zákrytů a ukáže přítomným, co všechno toto mobilní zařízení umožňuje zájemcům o tento typ astronomických měření sledovat. I druhá dopolední přednáška bude zaměřena na obor, který má u nás dlouholetou tradici - pozorování meteorů. Metody pozorování a zpracování výsledků je nutné s postupem doby a rozvojem techniky změnit. Ing. Jakub Koukal bude hovořit o tom, jak lze meteory zaznamenávat televizní kamerou a jak podobná vícestaniční pozorování mohou přispívat k rozšíření našich znalostí o meziplanetární hmotě.

V nastoupené tématice budeme pokračovat i po přestávce na oběd. Fotografických digitálních zrcadlovek s výměnnými objektivy, označovaných zkratkou DSLR, je mezi astronomy amatéry rok od roku stále více. A právě na jejich využití při sledování proměnných hvězd se zaměří Ing. Zdeněk Řehoř ve své přednášce "Proměnné hvězdy pomocí DSLR". Všichni tři přednášející jsou navíc připraveni nejen předat účastníkům semináře spoustu zajímavých informací, ale zmiňovanou techniku vždy i prakticky ukázat a předvést. Příležitost k tomu bude samozřejmě vždy hned po přednášce, ale v případě jasného počasí také večer přímo na hvězdárně pod hvězdnou oblohou.

Další sobotní odpolední program bude vyhrazen pro příspěvky účastníků. Zde může kdokoli z Vás seznámit ostatní přítomné s technickými problémy, spojenými se stavbou dalekohledů a dalších astronomických zařízení, ale především se svým způsobem jejich řešení. Vítány budou samozřejmě i ukázky zajímavých pozorování, či informace o chystaných astronomických expedicích nebo akcích. Délka jednotlivého vstupu by neměla překročit 15 minut (až na výjimky předem domluvené s organizátory). Své příspěvky prosím přihlaste předem (viz příloha přihlášky). Autoři přijatých příspěvků budou zproštěni seminárního poplatku. Organizátoři si vyhrazují právo výběru příspěvků. Autorům přijatých příspěvků tuto skutečnost obratem oznámíme.

Na závěr sobotního programu byla zařazena oblíbená a vždy netrpělivě očekávaná astroburza, na níž bude možné nakupovat astronomické publikace, objednávat brusivo a prodávat či nabízet cokoliv spojeného s astronomií. Registrace prodávajících bude probíhat již od rána u prezence a bude pokračovat až do konce polední přestávky (poplatek bude činit 25,- Kč, ale netýká se firem, které budou zpoplatněny individuálně).

Sobotní večer je v oficiálním programu ponechán volný. Bude možné jej využít individuálně k diskuzím či k posezení s přáteli a kolegy. Jak už ale bylo avizováno, bude-li jasná obloha a dostatek zájemců, lze se i v sobotu přesunout na hvězdárnu a předvést si v praxi techniky popisované v předchozích přednáškách.

V první přednášce nedělního programu se budeme věnovat pozorování Slunce, které si mezi astronomy amatéry získává stále více příznivců. Se vzrůstající dostupností speciálních filtrů, případně celých kompletních dalekohledů typu Coronado či LUNT určených pro sledování sluneční chromosféry, se před zájemci o astronomii otevřely úžasné nové možnosti. RNDr. Pavel Ambrož, CSc. nám objasní ve své přednášce nazvané "Co vidíme v Coronadu?", co všechno lze těmito přístroji pozorovat. Teprve v samém závěru semináře se pak odpoutáme od skutečné oblohy. RNDr. Petr Škoda nás totiž prostřednictvím Virtuální observatoře přenese do světa počítačů, byť samozřejmě stále ve spojení s astronomií.

Účastnický poplatek

Základní účastnický poplatek ve výši 100 Kč, sloužící k částečnému pokrytí nákladů na seminář, budou platit účastníci při prezenci. Pro členy ČAS, kteří své členství prokáží členskou legitimací na rok 2012, bude poplatek snížen na 50,- Kč. Jak již bylo uvedeno výše, poplatek nebudou platit účastníci, kterým byl do programu přijat příspěvek. S ohledem na to, že v předešlých letech se stále častěji stávalo, že někteří účastníci na seminář přijížděli bez předchozí registrace, což samozřejmě činí určité organizační problémy, byl pro nepřihlášené účastníky vstupní poplatek stanoven ve výši 200 Kč.

Uzávěrka přihlášek

Kapacita semináře je omezena velikostí školních prostor přibližně na 80 míst. Podle zkušeností z minulých let se může stát, že nebudeme moci z kapacitních důvodů přijmout všechny přihlášené. Proto bude brán zřetel na pořadí došlých přihlášek. Jejich uzávěrka je v pátek 18. května 2012. Přihlášky zasílejte přednostně prostřednictvím internetu na e-mail: halir@hvr.cz (formulář přihlášky je k dispozici na internetových stránkách Hvězdárny v Rokycanech), nebo v "papírové" podobě na adresu Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 33711 Rokycany.

Další informace

Po celou dobu semináře bude v budově školy zřízen bufet nejen k občerstvení, ale i k pohodlnému posezení a diskusím. V budově Základní školy TGM, kde jsme sice vítanými, ale přesto hosty, je nutné se přezouvat. Nezapomeňte si proto laskavě vzít přezutí s sebou. Vaše dotazy Vám rádi zodpovíme prostřednictvím e-mailu na adrese halir@hvr.cz nebo na adrese Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 33711 Rokycany, telefonicky na čísle 371 722 622.

Ke stažení:
[1] Přihláška 2012 (DOC)
[2] Pozvánka (PDF)

Převzato: Hvězdárna v Rokycanech




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »