Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Setkání pod hvězdnou oblohou Kadaně
redakce Vytisknout článek

Setkání pod hvězdnou oblohou Kadaně

pozorování Kadaň 1 Autor: Martin Gembec
pozorování Kadaň 1
Autor: Martin Gembec
V sobotu 30. srpna večer se v pěkném prostředí zahrad Františkánského kláštera v Kadani konalo setkání pod hvězdnou oblohou s astronomem RNDr. Pavlem Pintrem. Dle odhadu si více než 80 lidí bez rozdílu věku nenechalo ujít tuto zajímavou akci.

pozorování Kadaň 2 Autor: Martin Gembec
pozorování Kadaň 2
Autor: Martin Gembec
pozorování Kadaň 3 Autor: Martin Gembec
pozorování Kadaň 3
Autor: Martin Gembec
Dominantní stavba Františkánského kláštera, ve kterém sídlí městské muzeum v Kadani a ZUŠ, dodávala místu setkání těžko popsatelnou, nádhernou a romantickou atmosféru. Samotné zahrady skýtají řadu tmavých míst chráněných před přímým veřejným osvětlením.

pozorování Kadaň 4 Autor: Martin Gembec
pozorování Kadaň 4
Autor: Martin Gembec
Přítomní se nenechali odradit nejistým počasím před příchodem další studené fronty. Za svoji trpělivost byli po zásluze odměněni. Obloha se po setmění začala opět rychle projasňovat a tak bylo možné pomocí dalekohledu pozorovat nízko nad jihozápadním obzorem povrch dorůstajícího Měsíce, planety Mars a Saturn. Po západu planet za obzor se středem pozornosti stala viditelná souhvězdí a některé objekty vzdáleného vesmíru.

pozorování Kadaň 5 Autor: Martin Gembec
pozorování Kadaň 5
Autor: Martin Gembec
Pan RNDr. Pavel Pintr se zaujetím vyprávěl o jednotlivých objektech, ukazoval je přímo na noční obloze, nastavoval je postupně do hledáčku svého dalekohledu a přitom ještě stihl trpělivě odpovídat na zvídavé dotazy. Dokázal se tak s přítomnými podělit o tajemství hlubin vesmíru, jehož jsme nedílnou součástí. Přítomní pozorně poslouchali a se zakloněnou hlavou pozorovali nádhernou noční oblohu. Nikdo nepředbíhal u dalekohledu, lidé se k sobě chovali pozorně, slušně a ohleduplně. Setkání díky všem přítomným proběhlo v příjemné a pohodové atmosféře.

Veliké poděkování za uskutečnění astronomického pozorování patří RNDr.Pavlu Pinterovi. Mockrát děkujeme a těšíme se na další společné setkání pod hvězdnou oblohou. Fotografie najdete ve fotoalbu na www.astro1zs.cz

Jaroslav Landa DiS, Chomutov




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »