Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Supernova nad Mnichovem
Jiří Srba Vytisknout článek

Supernova nad Mnichovem

Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova
Autor: ESO/P. Horálek

Dne 26. dubna 2018 bylo slavnostně otevřeno nové Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova. Veřejnost bude moci zařízení navštívit od 28. dubna 2018. Centrum se nachází v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova v Německu. Nabízí návštěvníkům hluboký prožitek z astronomie spojený se specifickými vědeckými výsledky ESO, projekty a technologickým pokrokem. Veškeré aktivity v centru ESO Supernova budou v roce 2018 pro návštěvníky zdarma, účast na programu nebo akci lze rezervovat online.

Slavnostní otevření nového Planetária a návštěvnického centra ESO Supernova

Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova je výsledkem spolupráce Evropské jižní observatoře (ESO, European Southern Observatory) a Institutu teoretických studií v Heidelbergu (HIST, Heidelberg Institute for Theoretical Studies). Budovu darovala Nadace Klause Tschira (KTS, Klaus Tschira Stiftung), která propaguje přírodní vědy, matematiku a počítačové technologie. Provoz zařízení bude zajišťovat ESO [1].

Působivou stavbu navrhla architektonická kancelář Bernhardt + Partner. Má připomínat těsný dvojhvězdný systém (binary star), ve kterém dochází k přenosu hmoty mezi složkami. Díky tomu může hmotnější hvězda explodovat jako supernova a krátce zazářit stejně jasně, jako všechny hvězdy v galaxii společně. Centrum – příhodně pojmenované Supernova – je podobně nápadné, aby v mladých, ale i dříve narozených, návštěvnících dokázalo vyvolat nadšení a požitek z astronomie.

V srdci supernovy se skrývá digitální planetárium, které přináší hluboký prožitek prostřednictvím unikátních vizualizačních technologií. Planetárium nabízí sadu různých pořadů a kulturních programů. Mezi dubnem a červnem 2018 si návštěvníci mohou vybrat z osmi programů v planetáriu – od oceněného animovaného filmu Tajemství gravitace (The Secrets of Gravity), pojednávajícího o objevech Alberta Einsteina, až po velkoformátový dokumentární snímek Skrytý vesmír (Hidden Universe).

Pro školní skupiny nabízí ESO Supernova dvojici speciálních pořadů – Cesta Sluneční soustavou (A Tour of the Solar Systém) a Obloha nad námi (The Skies Above Us), nebo šest workshopů přizpůsobených vzdělávacímu programu a věku žáků. Pořady pro školní skupiny existují ve variantách pro mateřské, základní i střední školy. Pro učitele nabízí Supernova speciální pedagogický kurs.

V útrobách budovy ESO Supernova se nachází rovněž interaktivní astronomická expozice, ve které si návštěvníci mohou prohlédnout a vyzkoušet skutečné astronomické pomůcky nebo provádět experimenty, které jim pomohou pochopit, co znamená být astronomem, pracovat jako vědec a odhalovat tajemství vesmíru. První trvale umístěná výstava nese název Živoucí vesmír (The Living Universe) a zaměřuje se poměrně široce na problematiku života ve vesmíru.

K nejzajímavějším lákadlům a exponátům výstavy patří: pravděpodobně největší snímek hvězdné oblohy měřící 40 metrů; pravý meteorit; segment primárního zrcadla připravovaného dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), na který je možné si sáhnout; stanoviště, kde si z připravených pomůcek můžete postavit funkční dalekohled; atleticky zdatní mohou vyzkoušet jízdu na kole světelnou rychlostí! Expozici je možné si projít samostatně nebo jako součást prohlídky s průvodcem.

Seminární místnost v horním patře budovy je prostorem pro přednášky, workshopy a konference. Prázdný prostor (The Void) v přízemí je centrální částí budovy a dominuje mu unikátní a překrásná hvězdnatá výzdoba stropu.

Planetárium ESO Supernova bude otevřeno každý týden, od středy do pátku mezi 9:00 a 17:00, v sobotu a neděli od 12:00 do 17:00. Vstupenky zdarma je možné rezervovat online a následně vytisknout po příjezdu do centra.

Veškeré aktivity jsou nabízeny v angličtině a němčině, v roce 2018 úplně zdarma. Další informace včetně aktuálního programu a detailů potřebných při plánování návštěvy jsou k dispozici na stránkách planetária ESO Supernova.

Návštěvníci se mohou registrovat k odběru novinek (Public Newsletter), případně sledovat aktivity centra v němčině na @ESOSupernovaDE (Facebook, Twitter) nebo v angličtině na @ESOSupernova (Facebook, Twitter). Zástupci médií se mohou rovněž registrovat k odběru novinek, pro učitele jsou připravovány specializované pedagogické informace (Education Newsletter).

Centrum ESO Supernova uvítá případné dary na podporu činnosti či nabídky na spolupráci. Prostory centra jsou rovněž k dispozici k pronájmu.

 

Poznámky

[1] Poté co Klaus Tschira, zakladatel nadace Klaus Tschira Stiftung (KTS), přišel s myšlenkou vybudovat působivou a inovativní budovu sloužící popularizaci astronomie a vzdělávání, začalo vedení nadace KTS a Institut teoretických studií v Heidelbergu (Heidelberg Institute for Theoretical Studies (HITS)) jednat s ESO o možnostech umístění centra. V prosinci 2013 pak ESO oficiálně přijalo centrum jako dar (eso1349).

Další informace

Planetárium ESO Supernova s hrdostí podporují: LOR Foundation, Evans & Sutherland a Sky-Skan

KTS

Nadace Klause Tschira (Klaus Tschira Stiftung, KTS) byla založena v roce 1995. Jejím zakladatelem byl Klaus Tschira (1940–2015) – fyzik a spoluzakladatel německé softwarové společnosti SAP. V současnosti se jedná o jednu z největších evropských soukromých neziskových nadací. Nadace podporuje pokrok v přírodovědných oborech, matematice a počítačových technologiích a snaží se zvýšit celkové povědomí veřejnosti o těchto oborech. Aktivity nadace začínají u mateřských škol, a přes vyšší školní stupně pokračují až po univerzity a výzkumná centra. Nadace úspěšně využívá nových metod přenosu vědeckých poznatků a podporuje jak rozvoj, tak srozumitelnou prezentaci výsledků výzkumu. Planetárium ESO Supernova je věnováno nadací KTS a ESO ho bude provozovat.  

HITS

Institut teoretických studií v Heidelbergu (Heidelberg Institute for Theoretical Studies, HITS gGmbH) byl zřízen v roce 2010. Založil ho Klaus Tschira (1940–2015), fyzik a spoluzakladatel německé softwarové společnosti SAP, prostřednictvím své nadace KTS, jako soukromý neziskový vědecký institut. HITS provádí základní výzkum na poli přírodních věd, matematiky a počítačových technologií, s důrazem na zpracování, strukturování a analýzu velkých datových objemů. Oblasti vědeckého zájmu institutu HITS sahají od molekulární biologie až po astrofyziku. Akcionáři institutu jsou nadace HITS Stiftung (pobočka nadace KTS), Univerzita v Heidelbergu a Technologický institut v Karslsruhe (Karlsruhe Institute of Technology, KIT). HITS rovněž spolupracuje s dalšími universitami, výzkumnými středisky i průmyslovými partnery. Základní financování institutu HITS poskytuje nadace HITS Stiftung prostřednictvím mateřské KTS. Primárními externími zdroji financování jsou Federální ministerstvo pro vzdělání a výzkum (BMBF), Německá výzkumná nadace (DFG) a Evropská unie (EU).         

ESO

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnějších pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Tania Johnston; ESO Supernova Coordinator; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6130; Email: tjohnsto@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1813



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO Supernova, Tisková zpráva ESO


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »