Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX
Jiří Srba Vytisknout článek

Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX

Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESO
Poster pro 3D film 'Skrytý vesmír' pro formát IMAX
Autor: December Media/Film Victoria/Swinburne University of Technology/MacGillivray Freeman Films/ESO
Hvězdy pohledem nejvýkonnějších dalekohledů můžete poprvé spatřit na plátně 3D kin

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2013): Dokumentární film 'Skrytý vesmír' (Hidden Universe) vstupuje do velkoformátových a 3D kin IMAX na celém světě. Premiéry se odehrály 28. června 2013 ve Vědeckém centru Great Lakes (Great Lakes Science Center, Cleveland, Ohio, USA) a o den později v Planetáriu Tychona Brahe v Kodani (Tycho Brahe Planetarium in Copenhagen, Dánsko). Film zachycuje unikátní dalekohledy v časosběrných videích s vysokým rozlišením, okouzlující scenérii oblohy a trojrozměrné animace vývoje vesmíru.

Pokud budete chtít ve skutečnosti navštívit tato světově unikátní technická zařízení, budete se muset vydat do vzdálených míst, jako jsou Chilské Andy, do nadmořské výšky přes 5000 m n. m. Nyní ale máte možnost zažít tyto extrémní podmínky mnohem snadněji.

Ve filmu 'Skrytý vesmír' můžete poprvé v 3D provedení pro IMAX spatřit na filmovém plátně vlajkovou loď  ESO – dalekohled VLT (Very Large Telescope) a nebo navštívit největší astronomické zařízení na planetě – observatoř ALMA  (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, mezinárodní astronomické zařízení podporované Evropou, severní Amerikou, východní Asií ve spolupráci s Chilskou republikou).

Režisérem filmu je Russell Scott a na místě natáčení pracoval v listopadu 2012. „Natáčet v poušti Atacama u takto unikátních zařízení bylo ohromné. Na některých místech v Andách si opravdu připadáte jako na jiné planetě. A vnímání přírody, zcela rozdílné ve srovnání s naší běžnou zkušeností, jsem chtěl zprostředkovat rovněž divákům.“

Z extrémních míst na planetě Zemi se návštěvníci přenesou na dech beroucí výlet do hlubokého vesmíru, a to prostřednictvím filmové technologie, která to dokáže nejlépe: IMAX 3D. Diváci nahlédnou hluboko do galaxií a mlhovin, prolétnou se nad povrchem Marsu a spatří nádherné snímky Slunce. Vesmír před jejich zraky ožívá díky reálným fotografiím a 3D animacím pro obří plátna, založeným na astronomických datech pořízených dalekohledy VLT, ALMA a dalšími, jako je třeba i kosmický teleskop HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope). Vše dohromady pak vytváří zážitek obklopujícího vesmíru z 3D projekce IMAX.

Film 'Skrytý vesmír' objevuje Slunce, spojení nás lidí s vesmírem, úchvatné pohledy na vzdálené galaxie, jak ještě nebyly k vidění – zkrátka poskytuje současný pohled do vesmíru,“ vysvětluje producent Stephen Amezdroz.
 
Filmem provází britská herečka Miranda Richardson, držitelka Zlatého glóbu za herecký výkon v nezávislém filmu 'Čarovný duben' (Enchanted April). Za roli ve filmu 'Posedlost' (Damage, režie Louise Malle) obdržela cenu Britské akademie filmových a televizních umění za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, byla nominována na Oscara a opět i na Zlatý glóbus.   

Film 'Skrytý vesmír' byl natočen ve formátu 15/70 mm a produkovala jej australská produkční společnost December Media ve spolupráci s Film Victoria, Swinburne University of Technology a ESO. Produkce a distribuce filmu byla zajištěna ve spolupráci se společností  MacGillivray Freeman Films, hlavním světovým producentem a distributorem filmů pro IMAX, který byl dvakrát nominován na ceny Americké filmové akademie.

Jsme nadšeni z toho, že můžeme ukázat dalekohledy ESO a prvotřídní vědecké výsledky prostřednictvím technologie IMAX,“ řekl Lars Lindberg Christensen, vedoucí oddělení pro vzdělávání a popularizaci v ESO (Education and Public Outreach Department). „Pouze formát IMAX je schopen sdělit dech beroucí zkušenost z pohledu na nejvyspělejší dalekohledy světa při práci.“  

Seznam projekcí tohoto filmu bude v aktuální podobě dostupný na oficiálních stránkách.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Lori Rick; Director of Communications, MacGillivray Freeman Films; Tel.: +1 818 212 3434; Email: lrick@macfreefilms.com

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1329. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »