Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úpická hvězdárna slaví výročí, zváni jste na přednášku a výstavu

Úpická hvězdárna slaví výročí, zváni jste na přednášku a výstavu

Oslava výročí úpické hvězdárny. Autor: Marcel Bělík.
Oslava výročí úpické hvězdárny.
Autor: Marcel Bělík.
Ve čtvrtek 7. listopadu 2013 slaví úpická hvězdárna 54 let od svého otevření. Pracovníci hvězdárny k této příležitosti připravili bohatý program pro širokou veřejnost, který čítá odhalení tematické fotografické výstavy, přednášku o významné osobnosti barona Artura Krause a za jasného počasí rovněž pozorování noční oblohy. Během akce si budou moci návštěvníci prohlédnout dalekohled, jehož historie sahá až k samotným kořenům novodobých lidových hvězdáren. Celá akce začíná v 18 hodin a je zdarma.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Večerní program začíná od 18 hodin úvodním slovem Pavla Suchana, místopředsedy České astronomické společnosti. Ten nás zavede do zákulisí fotografické výstavy „Hvězdárny v Česku“, kterou úpické hvězdárně zapůjčila Česká astronomická společnost. Autor výstavy Štěpán Kovář, někdejší předseda tohoto vědeckého sdružení, zachytil bezmála 5 desítek českých observatoří, které na našem území začaly vznikat již na konci 19. století. Česká republika je doslova světovým unikátem v hustotě lidových hvězdáren a jsme právem hrdi, že ta úpická se řadí mezi ty historicky velmi významné. A to nejen z hlediska tradice, ale rovněž pro několik unikátů, které se v ní nachází.

Následovat bude od 18:15 přednáška Petra Komárka, vedoucího pardubické hvězdárny, na téma „Baron Artur Kraus – nedoceněný Cimrman minulého století“. Významná osobnost barona Artura Krause (1854 – 1930) stála snad u všech výdobytků své doby a krom širokého rozsahu zájmu v kultuře, vědě a sportu byl Kraus i vášnivým astronomem. V roce 1912 založil první lidovou hvězdárnu v českých zemích, na dnešní Třídě Míru v Pardubicích, a o 5 let později se zasadil o vznik České astronomické společnosti. Hvězdárna v Úpici je s tímto pardubickým mecenášem spojena víc, než se může zdát. Proto si jej letos připomeneme. Právě v kopuli úpické hvězdárny se pozorují nebeské objekty historickým dalekohledem z dávné Krausovy hvězdárny v Pardubicích.  To je však jen malý zlomek toho, co se o talentovaném baronovi na přednášce dozvíte. V tomto ohledu bude navíc příští rok ještě významnější – to uplyne plných 160 let od narození barona Artura Krause a shodou okolností půlkulatého výročí se dočká i Hvězdárna v Úpici.

Po přednášce bude následovat prohlídka hvězdárny a za jasného počasí pozorování oblohy až do 22. hodiny. V průběhu exkurze do kopule hvězdárny se Petr Komárek krátce zastaví i u historie Krausova dalekohledu, který hvězdárna nyní vlastní. Nebude-li na obloze rušit oblačnost, podíváme se dalekohledem zejména na objekty v Mléčné dráze a v pozdějších hodinách najdeme rovněž i planetu Jupiter.

Hvězdárna v Úpici byla slavnostně otevřena dne 8. listopadu 1959 v 10 hodin a 30 minut. Celá její historie se však začala psát o sedm let dříve v roce 1952, kdy začal pod vedením pana Vladimíra Mlejnka pracovat astronomický kroužek při ZK ROH Transporta Úpice. Svépomocí si upravili prostor a začali provádět první pozorování, ke kterým se zpočátku scházeli jednou za 14 dní. Na konci roku 1953 si postavili pozorovatelnu s odsuvnou střechou, ta však byla silnou noční vichřicí 22. srpna 1954 rozmetána do širokého okolí. Tato událost urychlila rozhodnutí vybudovat stavbu větší a bytelnější. Konečně v roce 1955 byly započaty práce na stavbě a vznikla zděná budova s kopulí o průměru šest metrů. V současnosti se hvězdárna věnuje hned několika oborům astronomie. Vědecký program se soustředí zejména na Slunce, sluneční aktivitu a sluneční zatmění, dále pak na meteory a meteorické roje. Na pozemku hvězdárny je také meteorologická a seismická stanice pro detekci blízkých zemětřesení. Neposledně je ovšem hvězdárna zaměřena na popularizaci astronomie pro širokou veřejnost.

Program akce:

  • 18:00 – Zahájení výstavy „Hvězdárny v Česku“ (úvodní slovo bude mít Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti)
  • 18:15 – Přednáška „Baron Artur Kraus – nedoceněný Cimrman minulého století“ (Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny)
  • cca 19:30 – prohlídka Krausova dalekohledu v kopuli úpické hvězdárny (Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny; Marcel Bělík, ředitel Hvězdárny v Úpici)
  • v případě jasného počasí pozorování objektů noční oblohy až do 22. hodiny

Akce proběhne za podpory České astronomické společnosti, Východočeské pobočky České astronomické společnosti a Hvězdárny barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice.

Marcel Bělík

ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »