Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úpická hvězdárna slaví výročí, zváni jste na přednášku a výstavu

Úpická hvězdárna slaví výročí, zváni jste na přednášku a výstavu

Oslava výročí úpické hvězdárny. Autor: Marcel Bělík.
Oslava výročí úpické hvězdárny.
Autor: Marcel Bělík.
Ve čtvrtek 7. listopadu 2013 slaví úpická hvězdárna 54 let od svého otevření. Pracovníci hvězdárny k této příležitosti připravili bohatý program pro širokou veřejnost, který čítá odhalení tematické fotografické výstavy, přednášku o významné osobnosti barona Artura Krause a za jasného počasí rovněž pozorování noční oblohy. Během akce si budou moci návštěvníci prohlédnout dalekohled, jehož historie sahá až k samotným kořenům novodobých lidových hvězdáren. Celá akce začíná v 18 hodin a je zdarma.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Večerní program začíná od 18 hodin úvodním slovem Pavla Suchana, místopředsedy České astronomické společnosti. Ten nás zavede do zákulisí fotografické výstavy „Hvězdárny v Česku“, kterou úpické hvězdárně zapůjčila Česká astronomická společnost. Autor výstavy Štěpán Kovář, někdejší předseda tohoto vědeckého sdružení, zachytil bezmála 5 desítek českých observatoří, které na našem území začaly vznikat již na konci 19. století. Česká republika je doslova světovým unikátem v hustotě lidových hvězdáren a jsme právem hrdi, že ta úpická se řadí mezi ty historicky velmi významné. A to nejen z hlediska tradice, ale rovněž pro několik unikátů, které se v ní nachází.

Následovat bude od 18:15 přednáška Petra Komárka, vedoucího pardubické hvězdárny, na téma „Baron Artur Kraus – nedoceněný Cimrman minulého století“. Významná osobnost barona Artura Krause (1854 – 1930) stála snad u všech výdobytků své doby a krom širokého rozsahu zájmu v kultuře, vědě a sportu byl Kraus i vášnivým astronomem. V roce 1912 založil první lidovou hvězdárnu v českých zemích, na dnešní Třídě Míru v Pardubicích, a o 5 let později se zasadil o vznik České astronomické společnosti. Hvězdárna v Úpici je s tímto pardubickým mecenášem spojena víc, než se může zdát. Proto si jej letos připomeneme. Právě v kopuli úpické hvězdárny se pozorují nebeské objekty historickým dalekohledem z dávné Krausovy hvězdárny v Pardubicích.  To je však jen malý zlomek toho, co se o talentovaném baronovi na přednášce dozvíte. V tomto ohledu bude navíc příští rok ještě významnější – to uplyne plných 160 let od narození barona Artura Krause a shodou okolností půlkulatého výročí se dočká i Hvězdárna v Úpici.

Po přednášce bude následovat prohlídka hvězdárny a za jasného počasí pozorování oblohy až do 22. hodiny. V průběhu exkurze do kopule hvězdárny se Petr Komárek krátce zastaví i u historie Krausova dalekohledu, který hvězdárna nyní vlastní. Nebude-li na obloze rušit oblačnost, podíváme se dalekohledem zejména na objekty v Mléčné dráze a v pozdějších hodinách najdeme rovněž i planetu Jupiter.

Hvězdárna v Úpici byla slavnostně otevřena dne 8. listopadu 1959 v 10 hodin a 30 minut. Celá její historie se však začala psát o sedm let dříve v roce 1952, kdy začal pod vedením pana Vladimíra Mlejnka pracovat astronomický kroužek při ZK ROH Transporta Úpice. Svépomocí si upravili prostor a začali provádět první pozorování, ke kterým se zpočátku scházeli jednou za 14 dní. Na konci roku 1953 si postavili pozorovatelnu s odsuvnou střechou, ta však byla silnou noční vichřicí 22. srpna 1954 rozmetána do širokého okolí. Tato událost urychlila rozhodnutí vybudovat stavbu větší a bytelnější. Konečně v roce 1955 byly započaty práce na stavbě a vznikla zděná budova s kopulí o průměru šest metrů. V současnosti se hvězdárna věnuje hned několika oborům astronomie. Vědecký program se soustředí zejména na Slunce, sluneční aktivitu a sluneční zatmění, dále pak na meteory a meteorické roje. Na pozemku hvězdárny je také meteorologická a seismická stanice pro detekci blízkých zemětřesení. Neposledně je ovšem hvězdárna zaměřena na popularizaci astronomie pro širokou veřejnost.

Program akce:

  • 18:00 – Zahájení výstavy „Hvězdárny v Česku“ (úvodní slovo bude mít Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti)
  • 18:15 – Přednáška „Baron Artur Kraus – nedoceněný Cimrman minulého století“ (Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny)
  • cca 19:30 – prohlídka Krausova dalekohledu v kopuli úpické hvězdárny (Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny; Marcel Bělík, ředitel Hvězdárny v Úpici)
  • v případě jasného počasí pozorování objektů noční oblohy až do 22. hodiny

Akce proběhne za podpory České astronomické společnosti, Východočeské pobočky České astronomické společnosti a Hvězdárny barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice.

Marcel Bělík

ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »