Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úpická hvězdárna slaví výročí, zváni jste na přednášku a výstavu

Úpická hvězdárna slaví výročí, zváni jste na přednášku a výstavu

Oslava výročí úpické hvězdárny. Autor: Marcel Bělík.
Oslava výročí úpické hvězdárny.
Autor: Marcel Bělík.
Ve čtvrtek 7. listopadu 2013 slaví úpická hvězdárna 54 let od svého otevření. Pracovníci hvězdárny k této příležitosti připravili bohatý program pro širokou veřejnost, který čítá odhalení tematické fotografické výstavy, přednášku o významné osobnosti barona Artura Krause a za jasného počasí rovněž pozorování noční oblohy. Během akce si budou moci návštěvníci prohlédnout dalekohled, jehož historie sahá až k samotným kořenům novodobých lidových hvězdáren. Celá akce začíná v 18 hodin a je zdarma.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Večerní program začíná od 18 hodin úvodním slovem Pavla Suchana, místopředsedy České astronomické společnosti. Ten nás zavede do zákulisí fotografické výstavy „Hvězdárny v Česku“, kterou úpické hvězdárně zapůjčila Česká astronomická společnost. Autor výstavy Štěpán Kovář, někdejší předseda tohoto vědeckého sdružení, zachytil bezmála 5 desítek českých observatoří, které na našem území začaly vznikat již na konci 19. století. Česká republika je doslova světovým unikátem v hustotě lidových hvězdáren a jsme právem hrdi, že ta úpická se řadí mezi ty historicky velmi významné. A to nejen z hlediska tradice, ale rovněž pro několik unikátů, které se v ní nachází.

Následovat bude od 18:15 přednáška Petra Komárka, vedoucího pardubické hvězdárny, na téma „Baron Artur Kraus – nedoceněný Cimrman minulého století“. Významná osobnost barona Artura Krause (1854 – 1930) stála snad u všech výdobytků své doby a krom širokého rozsahu zájmu v kultuře, vědě a sportu byl Kraus i vášnivým astronomem. V roce 1912 založil první lidovou hvězdárnu v českých zemích, na dnešní Třídě Míru v Pardubicích, a o 5 let později se zasadil o vznik České astronomické společnosti. Hvězdárna v Úpici je s tímto pardubickým mecenášem spojena víc, než se může zdát. Proto si jej letos připomeneme. Právě v kopuli úpické hvězdárny se pozorují nebeské objekty historickým dalekohledem z dávné Krausovy hvězdárny v Pardubicích.  To je však jen malý zlomek toho, co se o talentovaném baronovi na přednášce dozvíte. V tomto ohledu bude navíc příští rok ještě významnější – to uplyne plných 160 let od narození barona Artura Krause a shodou okolností půlkulatého výročí se dočká i Hvězdárna v Úpici.

Po přednášce bude následovat prohlídka hvězdárny a za jasného počasí pozorování oblohy až do 22. hodiny. V průběhu exkurze do kopule hvězdárny se Petr Komárek krátce zastaví i u historie Krausova dalekohledu, který hvězdárna nyní vlastní. Nebude-li na obloze rušit oblačnost, podíváme se dalekohledem zejména na objekty v Mléčné dráze a v pozdějších hodinách najdeme rovněž i planetu Jupiter.

Hvězdárna v Úpici byla slavnostně otevřena dne 8. listopadu 1959 v 10 hodin a 30 minut. Celá její historie se však začala psát o sedm let dříve v roce 1952, kdy začal pod vedením pana Vladimíra Mlejnka pracovat astronomický kroužek při ZK ROH Transporta Úpice. Svépomocí si upravili prostor a začali provádět první pozorování, ke kterým se zpočátku scházeli jednou za 14 dní. Na konci roku 1953 si postavili pozorovatelnu s odsuvnou střechou, ta však byla silnou noční vichřicí 22. srpna 1954 rozmetána do širokého okolí. Tato událost urychlila rozhodnutí vybudovat stavbu větší a bytelnější. Konečně v roce 1955 byly započaty práce na stavbě a vznikla zděná budova s kopulí o průměru šest metrů. V současnosti se hvězdárna věnuje hned několika oborům astronomie. Vědecký program se soustředí zejména na Slunce, sluneční aktivitu a sluneční zatmění, dále pak na meteory a meteorické roje. Na pozemku hvězdárny je také meteorologická a seismická stanice pro detekci blízkých zemětřesení. Neposledně je ovšem hvězdárna zaměřena na popularizaci astronomie pro širokou veřejnost.

Program akce:

  • 18:00 – Zahájení výstavy „Hvězdárny v Česku“ (úvodní slovo bude mít Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti)
  • 18:15 – Přednáška „Baron Artur Kraus – nedoceněný Cimrman minulého století“ (Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny)
  • cca 19:30 – prohlídka Krausova dalekohledu v kopuli úpické hvězdárny (Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny; Marcel Bělík, ředitel Hvězdárny v Úpici)
  • v případě jasného počasí pozorování objektů noční oblohy až do 22. hodiny

Akce proběhne za podpory České astronomické společnosti, Východočeské pobočky České astronomické společnosti a Hvězdárny barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice.

Marcel Bělík

ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »