Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyber cíl pro VLT & Tweet - Moje cesta k VLT
Jiří Srba Vytisknout článek

Vyber cíl pro VLT & Tweet - Moje cesta k VLT

eso1232 - plakatek
eso1232 - plakatek
Dvě skvělé soutěže k 50. výročí ESO

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2012): ESO staví a provozuje jedny z nejvyspělejších dalekohledů na světě. Jedním z nich je VLT - Very Large Telescope - na observatoři Paranal. Tyto mohutné přístroje již přispěly k mnoha fascinujícím objevům. Nyní máte poprvé v historii možnost rozhodnout, jaký objekt na obloze bude VLT pozorovat. Můžete také vyhrát úžasnou cestu do Chilské pouště Atacama a sami se na pozorování podílet.

První z našich soutěží k 50. výročí ESO jsme nazvali 'Vyber cíl pro VLT' (Choose What the VLT Observes).

Astronomové obvykle připravují pozorovací plán dlouho dopředu, detailně popisují, proč chtějí použít právě dalekohled VLT a pouze malá část z nich nakonec dostane šanci s přístrojem pracovat. Pro vás to však bude mnohem jednodušší.
 
ESO připravila seznam vhodných zajímavých objektů na obloze, které budou pozorovatelné 5. října 2012 - v den 50. výročí založení ESO - a které je možné pozorovat pomocí VLT [1]. Jediné, co musíte udělat, je hlasovat pro objekt, který se vám líbí nejvíce. Objekt, který získá nejvíce hlasů, se stane cílem dalekohledu VLT ve výroční den 5. října 2012.  

Ze všech hlasujících vylosujeme vítěze a deset dalších účastníků. Vítěz obdrží jeden z posledních iPadů. Ostatní vylosovaní získají produkty ESO, jako jsou knihy, DVD a další dárkové předměty.

A co byste řekli návštěvě VLT a osobní účasti při pozorováních vybraného objektu?

Abyste měli šanci vyhrát i tuto cenu, zúčastněte se také naší druhé soutěže nazvané 'Tweet - Moje cesta k VLT' (Tweet Your Way to the VLT). Pošlete nám přes Twitter (v kterémkoliv z jazyků členských států ESO) váš důvod, proč byste rádi navštívili observatoř ESO Paranal a dalekohled VLT. Šťastnému výherci bude nabídnuta cesta do Chile včetně cestovného i ubytování. Bude moci navštívit VLT 5. října 2012 v den 50. výročí založení ESO a stát se tím, kdo provede pozorování vítězného objektu ze druhé soutěže ‚Vyber cíl pro VLT‘. V rámci výročních oslav budou tato pozorování živě přenášena po internetu do celého světa.

Obě soutěže končí 31. srpna 2012 ve 23:59:59 SELČ. Podrobnější informace a pravidla obou soutěží jsou k dispozici na stránkách ESO.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Dalekohled VLT se chová jako objektiv s velmi dlouhým ohniskem, takže jeho zorné pole je velmi malé. To znamená, že objekty jako třeba Mlhovina v Orionu nebo mlhovina Carina jsou příliš velké a dalekohled VLT je není schopen zachytit najednou. Abychom vám s výběrem pomohli, připravila ESO černobílé náhledy vybraných objektů s použitím starších snímků přehlídky Digitized Sky Survey, které jsou dostupné na stránce soutěže. Výsledný snímek bude vypadat mnohem lépe než uvedené náhledy.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Douglas Pierce-Price; Public Information Officer, ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Olivier R. Hainaut; ESO Astronomer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6752; Mobil: +49 151 2262 0554; Email: ohainaut@eso.org

Oana Sandu; Community Coordinator for the Education and Public Outreach Department, ESO; Garching bei München, Germany; Mobil: +49 176 943 942 20; Email: osandu@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1232. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: VLT, Tisková zpráva ESO


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »