Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 114 – poslední číslo roku 2018

Vychází Astropis 114 – poslední číslo roku 2018

Astropis 4/2018
Autor: Společnost Astropis

Jako vždy vám časopis Astropis nabízí spoustu zajímavého čtení. Můžete se tak těšit na astronomické a astrofyzikální objevy a další osobnost z historie, Pietro Angelo Secchiho. Kromě souhrnu z Kosmonautixu se podíváme na planetku Ryugu v podání sondy Hayabusa 2 a také na mise týkající exoplanet v nejbližším desetiletí. Na Měsíci si prohlédneme další kráter s názvem Blancanus. V časopisu nechybí ani krásné fotografie našich astrofotografů.

A ještě podrobněji z obsahu:

Druhý díl seriálu „Letošní pohled na vesmír vloni“, který mapuje astronomické a astrofyzikální objevy předchozího roku, jenž vzniká jako spolupráce Jiřího Grygara a Davida Ondřicha. Pavel Najser pro vás připravil další ze svých článků mapujících zajímavé osobnosti historie. Tentokrát se zaměřuje na italského jezuitského přírodovědce Pietro Angelo Secchiho – mimořádnou vědeckou osobnost 19. století, kterého považujeme za zakladatele spektrální klasifikace hvězd. Jako vždy se můžete těšit na aktuální hvězdnou mapu včetně popisu úkazů na obloze pro nejbližší měsíce. Astronautiky se kromě již obvyklého soupisu novinek od Lukáše Houšky (Kosmonautix.cz) týká i připomenutí mise Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu od Vladimíra Kopeckého. Petr Kabáth připravil přehledový článek na téma budoucnosti výzkumu exoplanet pomocí vesmírných misí do roku 2030 - včetně možností zapojení českých vědců. Z našeho vesmírného okolí se dostaneme na Měsíc, kdy se Milan Blažek zaměří na kráter Blancanus. Pak se dostaneme i dále a Martina Exnerová popíše sluneční aktivitu v I. pololetí roku 2018. Nebudete samozřejmě ochuzeni ani o novinky z astronomie a astrofyziky, či recenzi – tentokrát se týká knihy „Realita není, čím se zdá“ fyzika Carlo Rovelliho, kde popularizuje teorii kvantové smyčkové gravitace. Barevné strany pak připomenou i nejhezčí nebeské úkazy konce roku, jak je zaznamenali naši fotografové a další zajímavé úlovky například z ISS nebo Mars Express. Poslední pravidelnou rubrikou je okénko České astronomické společnosti, kde nám Jan Palouš představí „Český národní komitét astronomický Mezinárodní astronomické unie“.

Přejeme pěkně strávené chvíle s naším časopisem.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »