Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 123

Vychází Astropis 123

Astropis č. 123, foto na obálce: Tomáš Slovinský

V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?

Nejen v úvodníku, který obstaral Jiří Grygar, si vzpomeneme na nedávno zesnulého doyena české astronomie Luboše Perka. Miroslav Šlechta totiž představí historii i budoucnost ondřejovského dvoumetrového teleskopu, jenž nese Perkovo jméno. Jiří Grygar také společně s Davidem Ondřichem připravuje tradiční seriál o astronomických objevech minulého roku vznikající podle legendární „Žně objevů“. Čínská kosmonautika neustále překvapuje, a tak Václav Laifr představí aktuálně probíhající misi Tianwen 1 k Marsu, která zahrnuje i přistání roveru na Rudé planetě. I když sonda Cassini již dávno ukončila svoji misi, tak jí nashromážděná data poskytují stále nové poznatky o celé soustavě Saturnu – souhrn nejnovějších znalostí o měsíci Titan sepsal Jaroslav Pavlousek. Václavu Pavlíkovi se k „mikrofonu“ podařilo sehnat další zajímavou osobnost – tentokrát se těšme na rozhovor se Sverrem Aarsethem, se kterým si povídal nejen o hvězdokupách. Po delší době můžeme v Astropise představit i článek jiného než československého autora – irský astronom Rhys Taylor se rozepsal o vzrušujícím tématu temných galaxií (překlad Václav Pavlík).

Tak jako vždy nechybí přehled událostí na obloze a shrnutí novinek v astronomii i v kosmonautice od Lukáše Houšky z Kosmonautix.cz. V rubrice ČAS se představí Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka. Martina Pavelková pak přináší pravidelné shrnutí sluneční aktivity tentokrát pro 1. pololetí roku 2020, kdy bylo zaznamenáno mnoho aktivních oblastí z nového 25. cyklu. Recenze se v tomto vydání Astropisu týká knihy Addyho Prosse „Co je život?“ a poprvé v našem časopise recenzujeme knihu s biologickým tématem.

Kromě toho přinášíme i velmi zajímavé fotografie českých a slovenských fotografů aktuálních úkazů na obloze – především pak komety NEOWISE.

Přejeme především pevné zdraví a brzké setkání u Speciálu věnovanému Měsíci a samozřejmě i u zimního čísla Astropisu.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »