Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 124 (Speciál)

Vychází Astropis 124 (Speciál)

Obálka časopisu Astropis č. 124 - Speciálu 2020

Monotematické číslo roku 2020 je věnováno Měsíci a role hostujícího editora se zhostila osoba u nás nejpovolanější – Pavel Gabzdyl (PG). Hned v prvním článku se zaobírá jednou ze stále nejpalčivějších otázek kolem našeho vesmírného souputníka – „Jak vznikl Měsíc“? Další problematické téma řeší i ve svém dalším příspěvku – „Odvrácená strana Měsíce“. Dlouho jsme totiž netušili, jak vlastně odvrácená tvář vypadá a první její snímky způsobily velký šok. Současným poznatkům o geologii a stavbě Měsíce se věnuje Martin Pauer v článku „Pod povrch Luny“. Snad každý zná barevný snímek Země nad povrchem Měsíce pořízený posádkou Apolla 8 – PG se též rozepsal o jeho vzniku.

Barevné strany uprostřed čísla jsou doslova nabité exkluzivními mapami – jednak zcela novou lunární geologickou mapou a jednak „Měsíční dvanáctkou“, která přestavuje tipy pro první krůčky pozorování útvarů na Měsíci.

Speciál 2020 obsahuje i dvě recenze. První se týká reedice knihy Karla Pacnera o Apollu 11, která v sobě kombinuje reportáž z cesty na start Saturnu V s popisem průběhu mise a je zajímavým záznamem doby konce 60. let 20. století. Druhou recenzovanou publikací je kniha Pavla Gabzdyla věnovaná dětskému čtenáři, kterého (a ostatně i jeho rodiče) má seznámit s Měsícem.

Pozorování naší oběžnice se v tomto čísle věnujeme hned v několika článcích: PG nejdříve představí vlastní historii pozorování Měsíce a pak jako velezkušený pozorovatel poradí, jak Měsíc pozorovat dnes, aby nám to přineslo co největší (a někdy nečekaný) zážitek. Když je zataženo, může nám k poznávání Měsíce posloužit i internet – zajímavé zdroje sepsal PG v článku „Měsíc v síti“. Různé zajímavé a exotické povrchové útvary (pro běžného pozorovatele ale nedostupné) představí Petr Brož v článku „Povrch Měsíce zblízka aneb sopečné safari“.

Pro další zajímavé informace o Měsíci můžete navštívit http://mesic.astronomie.cz/

Pevně věříme, že se vám toto výjimečné číslo plné nejnovějších poznatků o našem nejbližším kosmickém sousedovi bude líbit.

Redakce časopisu Astropis




Štítky: Astropis


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »