Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis č. 118

Vychází Astropis č. 118

Astropis č. 118, obálka

Vychází letní Astropis 118, jehož obálku zdobí snímek Petra Horálka letošních prozatím nejvýraznějších nočních zářících oblaků, které koncem června rozsvítily večerní oblohu. Toto číslo je doslova nabité články na aktuální témata. Jiří Podolský přináší článek o prvním „snímku“ černé díry, který nedávno obsadil přední místa ve všech zpravodajských kanálech. Na něj naváže Václav Pavlík rozhovorem s prof. Kipem Thornem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, který v květnu navštívil Prahu. Petr Scheirich se ve svém textu věnuje úspěchům automatických sond ve výzkumu planetek Bennu (OSIRIS-REx) a Ryugu (Hayabusa 2), kde shrnuje nejnovější poznatky i průběh misí. Jelikož právě oslavujeme 50 let od přistání prvních lidí na Měsíci, neškodí si připomenout další misi, a to Apollo 15, které přistálo v okolí Hadleyho brázdy, kterou nám jako pozorovací objekt představí Milan Blažek.

Z dalších aktualit nabízíme souhrn sluneční aktivity nejen ve II. pololetí roku 2018 z pera Martiny Exnerové, událostmi velmi nabité shrnutí kosmonautiky za minulé čtvrtletí od Lukáše Houšky a tradiční novinky v astronomii.

Abychom si od smrště aktuálního dění odpočinuli, nabízíme i historický článek od Pavla Pecháčka o hledání hypotetické planety Vulkán. Marek Skarka pak představí, jakými způsoby astronomové v Ondřejově zkoumají exoplanety, čímž volně navazujeme na články Petra Kabátha v minulých číslech.

V aktuálním čísle najdete samozřejmě i další pravidelné rubriky – úkazy na obloze do září 2019, dvojstránku ČAS (představení Pobočky Ostrava) a recenze, v nichž se Vladimír Kopecký Jr. zaměří na knihy Jamese Kakaliose „Fyzika všedních věcí“ a Rüdigera Vaase „Prostě Hawking!“

Do tohoto čísla jsme si pro vás navíc připravili ještě jednu specialitu, a to vystřihovánku netradičních slunečních hodiny ve formě dvanáctistěnu, kterou nachystal Petr Scheirich.

Doufáme, že se vám letní Astropis nabitý novinkami bude líbit.

Redakce časopisu Astropis

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Astropisu



Štítky: Astropis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »