Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyšel Astropis č. 121

Vyšel Astropis č. 121

Astropis č. 121, na pozadí detail povrchu Slunce z nového 4m slunečního dalekohledu na Havaji

Redakce v době karantény nezahálí, a proto s radostí hlásí, že vyšel Astropis 121 – první číslo roku 2020. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu zajímavého čtení.

Miroslav Bárta přináší první díl série na téma moderních radioastronomických přístrojů, které stojí mimo jiné za nedávným vyobrazením okolí horizontu černé díry v M87, které dostalo astronomii opět na přední stránky médií. I v tomto čísle pokračujeme v sérii interview s nositeli Nobelových cen – Václavovi Pavlíkovi se podařilo vyzpovídat Williama Phillipse a Wolfganga Ketterleho. Z pera Jiřího Podolského, autora nejpovolanějšího, přinášíme ohlédnutí za 100 lety zobecňování obecné relativity. Na výpravu nedaleko petřínské hvězdárny nás vezme Pavel Najser, který odhalí historii dnes již neexistující hvězdárny na Hřebenkách.

Z tradičních rubrik nechybí novinky v astronomii a astronautice (Lukáš Houška z kosmonautix.cz měl tentokrát mnoho témat k rozebrání), obloha od dubna do června 2020 (včetně upozornění na zajímavou kometu ATLAS a návodu, jak na solarografii) či shrnutí sluneční aktivity od Martiny Exnerové nejen za II. pololetí roku 2019 a měsíční okénko Milana Blažka (tentokrát na téma kráter Bürg). Nepřijdete ani o představení sluneční sekce ČAS a recenzi dvojice knih – Vladimír Kopecký představí skutečně povedenou knihu Petra Kulhánka „Jak vznikal svět“ a promarněnou příležitost Marka Brakea „Teorie velkého třesku a věda“, která měla divákovi oblíbeného seriálu přiblížit vědu, jež se v něm objevila.

Redakce věří, že vám nové číslo zpříjemní jarní dny letošního roku, a všem přeje pevné zdraví v nesnadném období.




Štítky: Astropis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »