Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Cosmographia Petri Apiani v edici Gemma Frisia je bohatě ilustrována dřevořezy a posléze v některých výtiscích i kolorována. Antverpy, 1545. (NK ČR, sign. 19 G 20 adl.1).
Autor: NK ČR

Výstava Bibliotheca astronomica představí v Galerii Klementinum nejvzácnější astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Takto ucelený soubor pozdně středověkých a raně novověkých astronomik nebyl v Praze dlouho k vidění. Vystavené cimélie jsou pozoruhodné jak z pohledu dějin astronomie, tak z pohledu dějin knihtisku a knižní ilustrace. Zaujmou ale i příběhem svých majitelů, ať již to byli významní astronomové anebo dnes již pozapomenuté osoby. Vstup je zdarma.

Místo konání akce: Praha – Staré Město, Galerie Klementinum, Mariánské nám. 5, Česko
Typ akce: Výstava
Termín konání akce: 18.10. – 18.12. 2024, út-ne, od 10:00 do 18:00

Přístup není bezbariérový.

Výstava je chronologicky členěna na dvě části. V první části návštěvníci vedle ukázek středověkých rukopisů uvidí astronomické tisky z 15. století (tzv. inkunábule). Nově vynalezené „umění tiskařské“ umožnilo, aby se stěžejní díla antické, arabské i středověké astronomické vědy stala již v průběhu druhé poloviny 15. století snadno dostupná v tištěných edicích doprovázených dřevořezy s odbornými schématy. Jsou zde představena málo známá astronomická bohemika publikovaná v zahraničí či svazky z knihoven jak laických zájemců o hvězdářství (kupř. humanistický básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz), tak profesních astronomů (Jan Ondřejův zvaný Šindel, Křišťan z Prachatic či Václav Faber z Budějovic). První část uzavírají unikátní astromedicínské kalendáře vydávané formou rozměrných jednolistů a určené k vyvěšení na stěnu.

Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72). Autor: NK ČR
Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72).
Autor: NK ČR

Druhá část výstavy se věnuje astronomickým tiskům 16. a 17. století. Mezi jedinečné exponáty patří díla Petra Apiana, Mikuláše Koperníka, Tychona Braha a Johanna Keplera. Vývoj ilustrace dokládají vystavované dřevořezy v podobě pohyblivých volvel či propracované mědirytiny titulních listů a frontispisů. Vlastnické přípisky a krásné vazby knih dokumentují jejich majitele: kromě astronomů též knihovny univerzitní, šlechtické a klášterní. Vzácnou podívanou nabídnou stolní astronomické hodiny z roku 1596, které klementiská jezuitská kolej dostala darem v době svého astronomického rozkvětu.

Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803) Autor: NK ČR
Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803)
Autor: NK ČR

Výstava vznikla s finanční podporou Ministerstva kultury ČR poskytnutou v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI III) projektu Kořeny a plody evropské vědy v českých, moravských a slezských historických knihovních fondech.

Národní knihovna ČR vydala k výstavě neprodejný katalog:

Kamil Boldan – Jana Vackářová: Bibliotheca astronomica. Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny ČR, Praha 2024, 173 s. ISBN 978-80-7050-811-4

Jako e-kniha je zdarma ke stažení zde (https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/ba2024_katalog.pdf)

 

Virtuální návštěva výstavy s pořadem V záři hvězd:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Bibliotheca astronomica


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »