Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO
Jiří Srba Vytisknout článek

Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO

Xavier Barcons nastupuje do funkce generálního ředitele ESO
Autor: ESO/M. Zamani

Od 1. září 2017 nastupuje do funkce nový – v pořadí již osmý – generální ředitel ESO Xavier Barcons. V úřadu vystřídá Tima de Zeeuw, který tento post zastával od roku 2007. Xavier Barcons začíná ve funkci v období velmi významném pro celé ESO, kdy rychle pokračují práce na stavbě dalekohledu ELT, který by měl první světlo spatřit v roce 2024.

Xavier Barcons, nový generální ředitel ESO, má značné zkušenosti z akademického světa i mezinárodních organizací. Na různých pozicích v ESO pracoval přes deset let, v období 2012–2014 byl prezidentem nejvyššího orgánu ESO Council. Významně se podílel na řadě důležitých projektů ESO včetně radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), které byly schvalovány během jeho předsednictví v ESO Council.

Během svého funkčního období by Xavier Barcons chtěl dále pokračovat v realizaci jednoho z hlavních úkolů ESO, tedy umožnit astronomům z členských zemí dosáhnout mimořádných vědeckých objevů. Je přesvědčen, že ESO je v budoucnosti připraveno zdolat všechny nástrahy technologického pokroku i vývoje pozorovacích metod.

Astronomie je jednou z nejdynamičtěji se vyvíjejících věd, objekty a otázky jejího zájmu se mění každý den,“ říká Xavier Barcons. „ESO je v astronomickém světě unikátní organizací a je vybavena k tomu na tyto výzvy reagovat.“

Jelikož ESO úspěšně provozuje a podporuje desítky dalekohledů a řadu dalších přístrojů, očekává nový generální ředitel pokračování podpory observatoří La Silla, Paranal, APEX i ALMA a pokrok v realizaci dalekohledu ELT.

Rád bych poděkoval Timovi de Zeeuw a veškerému personálu ESO za práci, která zajistila naší organizaci současnou pozici nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa,“ říká Xavier Barcons. „Jsem poctěn, že mohu tuto pozici zastávat, ale zároveň jsem si vědom, že se jedná o velmi významný krok v mém životě. Těším se, až převezmu odpovědnost plynoucí z funkce generálního ředitele a začnu se zabývat výzvami, které tato pozice přináší.“

Budu se soustředit na výstavbu a podporu projektu ELT, který se stane největším dalekohledem světa pro viditelnou oblast spektra. Ale také na udržení činnosti observatoří LaSilla, Paranal i ALMA a jejich průběžnou modernizaci, jelikož se jedná o naše současné pracovní nástroje. Musíme si být jisti, že jejich schopnosti jsou stále na špici astronomické infrastruktury světa. Jak díky modernizaci současných i vývoji budoucích přístrojů v ESO stále posouváme technologické hranice, očekáváme nárůst počtu úžasných pozorování prováděných v řadě pásem elektromagnetického záření.

Nový generální ředitel popsal svoji vizi ESO a své funkce v posledním videu ESOcast. Na stránce ESOblog píše o významu ESO jako pozemní observatoře pozorující v mnoha pásmech elektromagnetického záření.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head of ESO ePOD; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1728



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »