Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Z Wikipedie je největší česká encyklopedie všech dob
redakce Vytisknout článek

Z Wikipedie je největší česká encyklopedie všech dob

Wikipedie
Wikipedie
Sdružení Wikimedia Česká republika oznámilo dosažení hranice 200 000 článků na české verzi Wikipedie (http://cs.wikipedia.org), svobodné a otevřené on-line encyklopedie. Česká Wikipedie tento mezník překročila 6. července 2011 a stala se 18. jazykovou verzí, které se to podařilo. Vzhledem k technické obtížnosti jednoznačného určení byl za jubilejní článek vybrán Ron Hextall.

Česká Wikipedie je tak nejobsáhlejší českou encyklopedií, doposud největší Ottův slovník naučný překonala o více než 10 tisíc hesel. Mezi svými více než 250 cizojazyčnými verzemi teď zaujímá 18. místo, na prvním místě je anglická Wikipedie (http://en.wikipedia.org) s více než 3,6 miliony článků. Všechny jazykové verze nasbíraly dohromady přes 19 milionů článků, což činí Wikipedii největší encyklopedií světa. K tomu vznikne každý den okolo 8000 nových článků. Na české Wikipedii během posledního čtvrt roku přibylo denně v průměru kolem 100 článků.

Těchto úspěchů by nemohlo být dosaženo bez zájmu čtenářů, které si Wikipedie za léta své existence získala. Server Alexa hodnotí Wikipedii jako 7. nejnavštěvovanější web světa, přičemž více než polovina návštěvníků směřuje na anglickou verzi, jejíž hlavní stránka má každý den kolem 5 milionů přístupů. Česká hlavní strana zaznamenává v průměru asi 105 000 přístupů denně.

Komunita české Wikipedie usiluje nejen o nárůst počtu článků, ale i o zvyšování jejich kvality. Je dbáno na to, aby nedocházelo k porušování autorských práv; důraz se klade na faktickou správnost, ověřitelnost a uvádění věrohodných zdrojů. Hlavním motorem těchto snah na české Wikipedii je WikiProjekt Kvalita. Přehled nejlepších článků je možné najít na stránce Nejlepší články.

Kontakt:
• Wikimedia Česká republika (http://www.wikimedia.cz)
• Předseda: Michal Reiter
• press@wikimedia.cz

Poznámka redakce astro.cz:
Co se týká astronomie, nalezne zájemce na Wikipedii celou řadu témat. Astronomická hesla mají v mnoha případech výborně zpracované texty, o čemž svědčí, že mezi 110 nejlepšími články se jich 17 týká astronomie, popř. kosmonautiky.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »