Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel čestný člen ČAS pan Ladislav Schmied

Zemřel čestný člen ČAS pan Ladislav Schmied

Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)
Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)
Ve věku nedožitých 85 let zemřel 29. března 2012 český amatérský pozorovatel sluneční fotosféry, který této zálibě na profesionální úrovni zasvětil celý život. Pan Schmied se věnoval systematickému pozorování Slunce celých 66 roků. Za toto období pořídil 12 500 zákresů sluneční fotosféry!

Ladislav Schmied s kolegy (60. léta)
Ladislav Schmied s kolegy (60. léta)
Pan Ladislav Schmied byl vynikajícím pozorovatelem a to i přesto, že dlouhá léta bojoval s velkým handicapem, kterým byl jeho postupně se zhoršující zrak. Velkou životní odměnou pro něho bylo, když se mu díky moderním medicínským metodám zrak navrátil do té míry, že nemusel nosit brýle. Bohužel to již bylo na sklonku jeho života.

Pan Schmied vstoupil do ČAS jako student v roce 1943 a v roce 1944 začal soustavně pozorovat sluneční fotosféru. V roce 1947 se stal pozorovatelem Sluneční sekce, tehdy pod vedením Dr. Ceplechy. Od poloviny padesátých let spolupracoval s astronomickým kroužkem v Jindřichově Hradci s Prof. Neuwirthem a p. Mosem. V roce 1961 se účastnil celostátní výpravy na pozorování úplného zatmění Slunce do Bulharska a v témže roce byla v Jindřichově Hradci otevřena hvězdárna, kde společně s p. Martínkem instaloval hlavní dalekohled od konstruktérů Kozelský/Gajdušek. Sám ve své sluneční pozorovatelně v Kunžaku používal pro svá pozorování dalekohled, který měl optiku od stejné dvojice konstruktérů. V letech 1961 až 1964 absolvoval kurz astronomie v Českých Budějovicích. V základní škole v Kunžaku vedl vlastní astronomický kroužek, který spolupracoval s kroužkem v Jindřichově Hradci, se kterým společně pořádali meteorické expedice.

Ladislav Schmied
Ladislav Schmied
Pan Ladislav Schmied svojí technikou napozoroval téměř 6 slunečních cyklů a kromě vlastních pozorování koordinoval a zpracovával pozorování stanic ČESLOPOL z Čech, Moravy, Slovenska a Polska. Je autorem publikace Sluneční činnost v létech 1610-1748 a 1969-1992 (Úpice) a dále publikace Štatistické a grafické prehlady slnečnej činnosti od roku 1610 (Hurbanovo). Z nedávné doby (2004) je rozsáhlá publikace Evidence vizuálních pozorování sluneční fotosféry v ČR a SR, která existuje i v digitální podobě.

Za svoji astronomickou činnost byl mnohokráte oceněn.
1965 Byl vyhlášen nejlepším pozorovatelem sluneční sekce ČAS
1967 Čestné uznání (za vynikající odbornou a organizační práci v ČAS)
1971 Medaile J. Keplera
1974 Čestné uznání (za obětavou práci pro sluneční sekci)
1976 Medaile M. Koperníka
1978 Čestné uznání za práci v ČAS
1992 Čestné uznání (za jeho významnou a dlouholetou práci pro astronomii)
1995 Zvolen čestným členem ČAS (jako uznání zásluh o rozvoj astronomie)
1999 Čestné uznání u příležitosti Astronomického festivalu (za dlouholetou činnost ve prospěch české astronomie)
2002 Čestné členství na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí (za mnohaleté vynikající studium a pozorování aktivity Slunce)

Také po něm byla pojmenována planetka 11326 - Ladislavschmied.

Čestná uznání Ladislava Schmieda
Čestná uznání Ladislava Schmieda
Pan Schmied si zachovával i přes svůj vysoký věk bystrou mysl, racionální úsudek a svěžího ducha. Uměl vždy naslouchat a poradit. O panu Schmiedovi se dá jednou větou říci, že to byl velký životní optimista. Díky svému optimismu překonal mnoho až neuvěřitelných životních překážek.

A také to byl Pozorovatel vesmíru s velkým P.

Čest jeho památce!




O autorovi

Martin Kákona

Narodil se v roce 1967 v Táboře, odkud tehdy ještě byly vidět hvězdy. Dětství prožil v době, kdy lidstvo létalo na Měsíc. Vystudoval ČVUT, protože chtěl, aby stroje pomáhaly lidem, aby lidé měli více času na přemýšlení. Jeho oborem jsou elektronické počítače, proto se zajímá o robotizaci dalekohledů. Například vyvinul zařízení Mrakoměr, které zajišťuje, aby nezmokly robotické dalekohledy v Ondřejově a ve světě síť dalekohledů BOOTES. Elektronika ho dovedla také k radioastronomii. Snaží se o prosazování nových metod pozorování založených na kombinaci elektroniky a výpočetní techniky.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »