Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpravodaj SMPH - 9/2003

Zpravodaj SMPH - 9/2003

V čísle 9/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 15. srpna 2003, jsou čtenáři informováni o zákrytu hvězdySAO 144929 planetkou (420) Bertholda, jež nastane mezi 23:42-23:45 SELČ 26. srpna a měl by být pozorovatelný především ze západních Čech.Následuje pasáž o meteorických rojích, které můžeme pozorovat nazačátku podzimu.

Kratší příspěvek je věnován tématu vln tsunami a jejich nebezpečnostipři impaktech z vesmíru v porovnání s těmi, které vznikají při zemětřeseních a doplňujícím informacím o novách v galaxii M31 objevených z ČR a Itálie.

Dále toto číslo obsahuje mapky a efemeridy pro komety, které budeme moci sledovat v lunaci na přelomu září a října. Zbytek mapek bude uveřejněn v dalším čásle Zpravodaje, jež bude vydáno kolem 10. září.Samostatný rozsáhlý příspěvek je věnován novinkám o kometách, mezinejzajímavější pak patří informace o sledování komety 1P/Halley, které proběhlo 6.-8. března pomocí 8.2-m dalekohledu na Cerro Paranal. Kometa dosahovala jasnosti pouze 28.1 magnitudy při vzdálenosti 28.07 AU od Slunce a 27.26 AU od Země. Obě tyto vzdálenosti jsou rekordní, co se týče pozorování komety v největší vzdálenosti od Slunce a Země. V afelu by měla být ještě o magnitudu slabší, při současném vývoji pozorovací techniky a atraktivitě této komety je však velmi pravděpodobné, že se zařadí mezi tělesa sledovaná podél celé dráhy.

Závěrečná část Zpravodaje je již tradičně věnována pozorováním komet,která provedli pozorovatelé SMPH vizuálně i pomocí CCD techniky.

Úplný závěr pak patří anonci témat pro příští Zpravodaj a zejména poděkování brněnské firmě Elektrosystem s.r.o. která přispěla svým sponzorským darem k tomu, že budeme moci Zpravodaj vydávat i nadále v současném rozsahu.

V případě zájmu o informace ohledně členství v SMPH kontaktujte prosímMgr. Miroslava Šulce na e-mailu: cma@quick.cz




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »