Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemská planétka 2012 LG11 objavená v medzinárodnej spolupráci

Blízkozemská planétka 2012 LG11 objavená v medzinárodnej spolupráci

Objevový snímek planetky 2012 LG11
Objevový snímek planetky 2012 LG11
Astronóm Krisztián Sárneczky pravidelne poľuje na asteroidy a kométy 60 cm Schmidtovým teleskopom z observatória Konkoly, Piszkéstető, Maďarsko. Od jesene 2010 s ním spolupracujem na vyhodnocovaní takto napozorovaných CCD záberov.

Použitý ďalekohľad a veľkoplošná CCD kamera získa behom jednej noci, v závislosti na ročnom období, 20-50 políčok oblohy, pričom veľkosť jednej snímky je 70´x 70´. Take množstvo pozorovaní je takmer nemožné skontrolovať vizuálne jednou osobou. Prezretie snímku totiž zaberie 30-45 minút. V záujme čo najrýchlejšieho spracovania pozorovaní sa používa program Astrometrica, ktorý má funkciu na identifikáciu pohybujúcich sa objektov. Namiesto pol hodiny je záber vyhodnotený za niekoľko minút.

Zistili sme však, že program, akokoľvek sofistikovaný, má svoje limity a nezachytí všetky telesá. Ľudské oko rozpozná asi o 1 magnitúdu slabšie objekty ako detekčný program. Druhou slabinou softvéru je, že ak dôjde k zákrytu hviezdy pohybujúcim sa telesom, tak to program nedokáže vyhodnotiť ako pohyblivý objekt. V blízkosti ekliptiky nachádzam zvyčajne 5 až 10 nových asteroidov. No a vzďalujúc sa od ekliptiky, počet planétok klesá a prezeranie sa stáva menej zábavné - často nenájdem ani jeden objekt.

Observatoř Piszkéstető
Observatoř Piszkéstető
V piatok 15. júna ma Krisztián upozornil, že sú nové CCD snímky na prezeranie s poznámkou, že nakoľko pozoroval ďaleko od ekliptiky, určite tam bude málo asteroidov, možno ani jeden ... Ako sa ukázalo nemal celkom pravdu!

Večer som snímky stiahol, ale nakoniec som sa k ich prezeraniu nedostal. Po sobotných zvyčajných nákupoch pre domácnosť som si sadol k počítaču a načítal prvé hviezdne pole. Asi v tretine snímky som spozornel na kratučkú čiarku na kraji prezeraného poľa. Zastavil som automatické preblikávanie a preklikal som pomaly obrázky manuálne. Žiaľ bol to len optický kaz, na ďalších dvoch záberoch nebolo nič. Posunul som obrázok o kúsok a tam opäť čiarka, tentokrát dlhšia, výraznejšia a na všetkých troch záberoch s jednoznačným posunom. Ihneď mi bolo jasné čo vidím - rýchlo sa pohybujúci blízkozemský objekt, geostacionárne družice zanechávajú dlhšiu stopu a sú vo väčšej vzdialenosti od seba!

V tom momente som si vybavil moje vzrušenie z konca leta 2005 keď som objavil svoj prvý "blízkozemák" 2005 QP87 v rámci projektu FMO Spacewatch. Tentokrát žiadna panika a chaos - postupoval som s kľudom - vymeral som všetky tri pozície a prešiel na web portál Minor Planet Center, kde sa v sekcii NEO Rating dá zistiť charakter pozorovaného telesa. Po zadaní pozícií mi na monitore počítača obratom vyskočila odpoveď - s 99% pravdepodobnosťou sa jedná o NEO teleso!

Nebolo na čo čakať, vyťukal som SMS-ku pre Krisztiána o podozrivom objekte. Následne som mu e-mailom preposlal dáta a do tretice som mu nechal odkaz cez skype. Nestalo sa však nič. Až po dvoch hodinách mi počítač avizoval odpoveď. Krisztián bol úplne nadšený a až vtedy to prešlo i na mňa. Okamžite preposlal údaje do MPC. O necelú hodinu objekt už bol na zozname NEOCP, teda objektov ktoré súrne potrebujú ďalšie pozorovania. Bolo úplne jasno a tak sa Schmidtov ďalekohľad nasmeroval na predpokladanú pozíciu objaveného vesmírneho pútnika. V priebehu ďalších 60 minút Krisztán objekt zachytil a potvrdil náš objav.

Planétka bola celkom blízko predpovedaného miesta. Našťastie pre objekt 18 magnitúdy neboli potrebné dlhšie expozície a už 30 sekúnd stačilo na zachytenie.

Objekt bol rýchlo potvrdený i ďalšími pozorovateľmi - svoje pozorovania pridali 4 observatóriá. A v nedeľu podvečer oficiálny MPEC cirkulár informoval o novej blízkozemskej planétke 2012 LG11.

Až vtedy mi došlo, čo sa podarilo - cítil som zadosťučinenie, že tie hodiny prezerania neboli a nie sú zbytočné, veď to čo uniklo počítaču, uviazlo v mojej sieti. Pridal som k trom doterajším objavom spred 7 rokov ďalší. Tentokrát sa jedná, odhadom asi o 600-800 metrový balvan, ktorý by zrejme spôsobil problémy, ak by si to nasmeroval do našej atmosféry.

I keď oblohu monitorujú denne velké automatické prehliadky, objavy nie sú vyhradené len pre veľkých hráčov. I amatér v spolupráci s profesionálom môže pridať nový objav. A ten nasledujúci sa môže pritrafiť hocikedy.

Webové stránky autora.




O autorovi

Stefan Kürti

Štefan Kürti (* 6. srpna 1960, Dunajská Streda, Slovensko) je amatérský slovenský astronom, který se věnuje především asteroidům. V rámci projektu FMO Spacewatch našel 3 blízkozemní planetky, prohledáváním archívních záběrů z palomarské observatoře identifikoval přes sto asteroidů a další objevil z noční oblohy přes dálkově ovládané teleskopy. Na jeho nárvh bylo pojmenováno několik planetek, jedna nese i jeho jméno. Spolupracuje s observatoří AGO v Modre (Slovensko) a též s Konkolyho observatoří na Piszkéstető Maďarsko).

Publikuje v časopise KOZMOS a svoje zkušenosti prezentuje na vlastní webové stránce www.skaw.sk. Na tomto portálu mj. představil české a slovenské objevitele komet; v současnu se věnuje seriálu rozhovorů, kde zpovídá úspěšné amatérské astronomy z celého světa.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »