Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003

Film Sluneční soustava 2003 je pětadvacetiminutový dokument o našem planetárním systému. Vytvořili jsme jej tak, aby se divák přehledovým způsobem seznámil se Sluncem, planetami i menšími tělesy sluneční soustavy, a dozvěděl se o nich informace, odpovídající poznání na začátku 21. století:

Omlouvame se, puvodne byl u clanku uveden nespravny autor.

  • V jeho první části uvidíme dráhy planet, porovnáme vzdálenosti mezi tělesy, jejich velikosti; asteroidy, komety, měsíce, planety a Slunce budeme mít pěkně "seřazené vedle sebe" (obr. 1). Seznámíme se silami, které působí mezi tělesy a v jejich nitrech.
  • Ve druhé části se vydáme na cestu jakousi meziplanetární sondou - jednotlivé planety si prohlédneme zblízka, dovíme se například o kráterech na Merkuru, skleníkovém jevu na Venuši, deskové tektonice na Zemi, vzniku Měsíce, sopkách na Jupiterově měsíci Io, Saturnových prstencích apod. Neopomeneme však ani vnější části sluneční soustavy (obr. 2), okolní hvězdy, extrasolární planety a postavení Slunce v Galaxii.
  • Třetí část filmu je věnována vzniku sluneční soustavy z plyno-prachového oblaku před 4 a půl miliardami let (obr. 3), budoucímu zániku Slunce a možnosti objevit život na vzdálených planetách.

Film je určen žákům druhého stupně základních škol1, středoškolákům i zájemcům o astronomii z řad široké veřejnosti. Navštívíte-li hradeckou hvězdárnu, můžete film shlédnout při programech v kinosále. Domovská stránka filmu je

http://www.astrohk.cz/ss2003/

Zde můžete film stáhnout v různém rozlišeních a kódování (od vysoké kvality 1024×576 pxl., kodek M-JPEG, velikost ~2 GB; přes DVD-Video PAL 720×576 pxl., MPEG-2; po malý náhled 192×144 pxl., MPEG-2), sledovat jej on-line ze streamovacího serveru, najdete tu i statické ukázky, psaný scénář, podrobnější informace o filmu, jeho výrobě a projekci, případně zdrojové kódy všech animací.

Film vznikl počítačovou třírozměrnou animací v programu PovRay, přičemž jsme využili reálné snímky a data z kosmických sond. Pro zpracování filmu jsme mimo jiné použili software GNU/Linux, MOSIX, MPlayer, Gimp, CinePaint, AudaCity a DVDAuthor. Konečné sestavení animací, mix hudby a mluveného slova byly provedeny programem Adobe Premiere.

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové vydala film na DVD-Video disku, opatřeném českou a anglickou jazykovou verzí, českými a anglickými titulky, doplněném několika 3-D animacemi ve formátu stereo/anaglyph (a příslušnými červeno-modrými brýlemi).2 Knížečka, která je v krabičce, obsahuje na 16 stranách český a anglický text filmu a aktuální tabulkové údaje o tělesech sluneční soustavy. Budete-li mít o DVD zájem, můžete jej za 220,- Kč (plus 80,- Kč za dobírku; v případě zásilky do zahraničí140,- Kč)) objednat na adrese: Hvězdárna a planetárium, Zámeček 456, 500 08 Hradec Králové, tel. +420-495264087, e-mail astrohk@astrohk.cz.


1) Pro žáky prvního stupně ZŠ je vhodnější promítnout pouze první dvě části filmu a doprovodit je vlastním, zjednodušeným komentářem.
2) Aby byl 3-D efekt dobře patrný, je nutné mít vhodně nastavený jas, kontrast a barevné vyvážení. U počítačových monitorů přepněte barevnou teplotu na 5500 K.

Obr. 1 - Porovnání velikostí těles sluneční soustavy. Zleva: "velké" měsíce planet, terestrické planety (Merkur, Mars, Venuše, Země), ledoví obři (Uran, Neptun), plynní obři (Saturn, Jupiter) a nakonec okraj Slunce.

Obr. 2 - Slunce uprostřed, okolo vyznačené dráhy Neptunu, Pluta a stovky největších těles Kuiperova pásu.

Obr. 3 - Protoplanetární disk okolo Slunce před 4,56 miliardami let, v oblasti vzniku terestrických planet.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »