Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu Autor: Martin GembecSobotní ráno bylo nejspíš ve znamení rojení astronomů po kopcích. Důvodem byla inverze, která přinesla příkrov oblačnosti prakticky do celého Česka. V horách se však dalo pozorovat krásně jasné nebe, nebyl ani takový mráz a co víc, když zapadl Měsíc, bylo se opravdu na co dívat.
Nejpočetnější skupina se nejspíš sešla na Jizerce. A co vy další? Pokud jste také pozorovali, pošlete nám své snímky komety Lovejoy nebo Geminid přes formulář.
Již dlouho se v zimě nesešlo tolik astronomů na "starparty" pod tak krásnou oblohou. Možná ještě v Hodkovicích, ale tam bývá vlastně pravidlem, že je zataženo. Tentokrát hned čtrnáct nadšenců žaslo nad krásou komety Lovejoy a nespočetnými jasnými i slabšími meteory především z roje Geminid. Ten měl totiž v sobotu 14. prosince maximum.
Kometa Lovejoy a geminida 2013. Autor: Martin GembecZačalo to nenápadně postupnou slezinou, na níž měli podíl členové dvou aktivních buněk České astronomické společnosti. Pražského MaČe a místního KaLu. To vše pak pod přísným dohledem místopředsedy ČAS, Pavlem Suchanem. Zpočátku světlá obloha vlivem zapadajícího Měsíce postupně ztmavla až krásně vylezla Mléčná dráha a objevilo se zvířetníkové světlo. Meteory padaly téměř pořád a občas ve sprškách po několika kusech. Občas se zjevil opravdu jasný meteor, který po sobě zanechal dohasínající stopu.
Geminidy 2013 na Jizerce Autor: Martin GembecTomu všemu navíc sekundovala pouhým okem viditelná kometka Lovejoy. Ta se nacházela nedaleko M 13, kulové hvězdokupy v souhvězdí Herkula. Jevila se jako mlhavá hvězdička, mírně jasnější než kulová hvězdokupa. V triedru jevila asi tři stupně dlouhý ohůnek. To pravé ale ukázal až velký dalekohled o průměru 40 cm, v němž se dala pozorovat opravdu "velká kometa". Samozřejmě obrazně řečeno, protože dojem, jakým na nás kometa působila při pohledu do okuláru, připomínal pohledy na velké komety 90. let pouhým okem. Z jasné hlavy s výrazným centrálním zjasněním vystupoval široký ohon daleko za okraj zorného pole. V náznaku v něm byly patrné proudy hmoty. Na fotografiích se zjevilo něco úchvatného. Kometa až se šestistupňovým ohonem táhnoucím se poblíž M 13, s jasně patrnými strukturami vlivem turbulencí ve slunečním větru.
Kometu nyní z oblohy postupně vymaže Měsíc, ale zhruba za týden bude dobré se na ni podívat večer a nebo na konci roku znovu i ráno. Snad nám ještě udělá radost, kterou trochu pokazila kometa ISON, která nenávratně zanikla.
Viděli jste také nějakou Geminidu? Podařil se vám snímek? Posílejte nám je, uveřejníme je zde.
Fotografie čtenářů:
Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík Datum: 14. prosince 2013, 2:30 SEČ Místo: Svratouch Poznámka: Pozorovaní Geminid u meteorologické stanice na Svratouchu v Pardubickém
kraji. Místo se nachází na vrcholu kopce Otava v obci Svratouch ve výšce 735 m. n. m. Během
maximální noci Geminid bylo stanoviště většinou těsně nad hranicí mlhy a nízké inverzní
oblačnosti, která zakrývala nížiny. Mlha se na vrcholu několikrát za noc střídavě
objevovala a pak zase klesala do údolí.
Aktivita roje byla výrazná, vyšší než maximum srpnových Perseid. Už v době, kdy Měsíc,
blížící se k úplňku, byl ještě nad obzorem, bylo možné pozorovat velké množství
meteorů. Se zapadajícím Měsícem obloha postupně potemněla a počet viditelných meteorů tak
ještě narostl.
Snímek ze 2:30 SEČ ukazuje slabší Geminidu a Měsícem osvětlené vrcholky Žďárských
vrchů, vystupující nad mlhu v údolí. Další meteory jsou zachyceny společně s meteorologickou stanicí. Nejjasnější vyfotografovaná Geminida je z 5:01, stopa po ní byla na
snímcích viditelná ještě několik dalších minut, viz animace Fotoaparát Canon EOS 1100D na stativu.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4