Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

Hlášení bolidů pro nejširší veřejnost

Bolid
Autor: ITMN

Spatřili jste velmi jasný meteor, jinak též bolid, podobně jako 9. 12. 2014? Pak je tu pro vás velmi jednoduchý a intuitivní způsob pro nahlášení této události, který vznikl v kooperaci AMS (American Meteor Society), IMO (International Meteor Organization) a sítě EDMONd. Tento článek je průvodcem, který vám ukáže, jak se může i hlášení laické veřejnosti bez širších astronomických znalostí, stát velmi cenným pro studium těchto výjimečných úkazů.

Úvod

Projekt hlášení bolidů vznikl z iniciativy AMS, tvůrcem projektu je Mike Hankey a kol. z American Meteor Society. V kooperaci s IMO pak dostal projekt nový, celosvětový rozměr. V současné době jsou k dispozici jazykové mutace tohoto hlášení, od původní angličtiny přes například francouzštinu, dánštinu, němčinu, češtinu, chorvatštinu až po arabštinu a japonštinu. Databáze si klade za cíl přehledné shromáždění vizuálních hlášení o jasných bolidech z celého světa s možností jejich třídění podle času, místa, případně podle průvodních jevů (doprovodný zvuk, rozpad).

Základní údaje hlášení

Po vstupu na úvodní stránku hlášení (viz. odkaz níže) se základními pokyny, musí pozorovatel zadat přesné umístění stanoviště, na kterém spatřil úkaz. Má dvě možnosti, jak tento údaj zadat do hlášení. První z nich je přesná adresa místa pozorování, druhou pak výběr pozice z portálu Google maps. V případě využití první možnosti dostane pak pozorovatel možnost upřesnit místo pozorování v grafickém rozhraní, opět na portálu Google maps.

1.Úvodní pokyny 2.Zadání místa pozorování - adresa

3.Zadání místa pozorování - mapa 4.Zadání místa pozorování - upřesnění

Po zadání pozice pozorovacího stanoviště přichází na řadu další, neméně důležitý údaj. Jedná se o čas pozorování (v místním čase, pro ČR tedy SEČ nebo SELČ) a také o délku trvání úkazu, kterou je možné zadat jak v předdefinovaném rozmezí, tak také přímo v sekundách.

5.Zadání času pozorování 6.Opakované potvrzení času pozorování

Určení směru letu bolidu

Důležitými údaji hlášení o pozorování bolidu jsou údaje o pozici začátku a konce dráhy bolidu. Okna pro zadání těchto parametrů jsou přizpůsobena laické veřejnosti, není tedy nutné zadávat azimutální souřadnice, ale je možné tyto údaje zadat graficky (posuvníkem). Pro zkušenější pozorovatele samozřejmě zůstává možnost zadat azimut i výšku začátku a konce úkazu pomocí obloukové míry (stupňů). Azimut je počítán běžným způsobem od severu přes východ na jih (sever = 0°, východ = 90°, jih = 180°, západ = 270°), výška pak také běžným způsobem (obzor = 0°, nadhlavník = 90°). Veškeré údaje je tedy možné zadat ve vztahu k pozemním objektům, např. k budovám nebo stromům, a to s pomocí rozhraní portálu Google maps.

7.Zadání směru letu 8.Směr pohledu pozorovatele 9.Směr pohledu pozorovatele - mapa

10.Určení azimutu počátku 11.Určení azimutu počátku - mapa

12.Určení výšky počátku 13.Určení výšky počátku - posuvník 14.Určení výšky počátku - rekapitulace

15.Určení azimutu konce 16.Určení azimutu konce - mapa

17.Určení výšky konce 18.Určení výšky konce - posuvník

Upřesňující údaje o bolidu

Po zadání základních údajů o dráze letu bolidu je nutné vyplnit podrobnější popis jevu. V prvním okně je možné zadat jasnost bolidu, přičemž není nutné znát magnitudovou škálu, ale je možné vyjít z pomocných symbolů některých jasných těles naší Sluneční soustavy (Měsíc, Slunce). Zároveň je možná definovat (převládající) barvu bolidu, případně popsat změnu barev v průběhu letu. Ve druhém okně je k dispozici popis zvukových efektů během jevu a po skončení jevu, případně je možné dopsat podrobný popis zvukových efektů (dunění, vysokofrekvenční zvuk, atd.). Poslední okno vám umožní popsat stopu po průletu bolidu (pokud se vyskytla), včetně délky v úhlové míře a doby trvání a také koncovou explozi a případně také fragmentaci (rozpad) bolidu během letu.

19.Jasnost a barva bolidu 20.Doprovodné zvukové efekty 21.Stopa, fragmentace, exploze

Identifikační údaje pozorovatele

Posledními údaji, které je nutné vyplnit, jsou kontaktní údaje na pozorovatele a také subjektivní ohodnocení pozorovacích zkušeností. Databáze vás následně informuje o uložení všech údajů do databáze a vy si následně můžete prohlédnout např. další hlášení o úkazu, který jste sami pozorovali.

22.Identifikační údaje pozorovatele 23.Oznámení o uložení údajů do databáze

24.Souhrn hlášení úkazu 25.Detail hlášení v databázi 26.Přehled jednotlivých úkazů a počet hlášení

Realizační tým projektu vám přeje mnoho štěstí a mnoho jasných bolidů!

Formulář hlášení:

Nahlásit bolid

Odkazy:

AMS

IMO

EDMOND




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Hlášení bolidu


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »