Perseida 12. 8. 2012 ve 2:54 SELČ, výřez Autor: Martin GembecPředstavme si, že jsme v roli astronoma, který umí předpovědět, kdy se Země střetne s prachovou vlečkou uvolněnou z nějaké komety a ono se tak skutečně stane. Nebo si představme stovky lidí, kteří se v předpovězeném čase dívají na oblohu a někdo nevidí nic, jiný několik meteorů, ale déšť se nedostaví. Dá se to brát jako radostný okamžik, nebo neúspěch? Takové byly letošní Camelopardalidy.
Představte si tu úžasnou posloupnost událostí, která vede až k tomu, že vy stojíte venku a ze souhvězdí Žirafy vylétá meteor. Nejprve tým astronomů, v tomto případě pracující na observatoři LINEAR, objeví novou kometu, o které se zjistí, že se její dráha blíží dráze Země. Takto byla v roce 2004 objevena periodická kometa 209P/LINEAR. Jedná se o poměrně malé těleso, odhad velikosti jádra je mezi 2 a 4 km, složený ze směsi ledů a prachu. Mimochodem věděli jste, že letos proletěla nejblíže Slunci 6. května nebo že 29. května se přiblíží poměrne dost blízko k Zemi na pouhých 0,05 AU (což je asi 8 mil. km)? Aktivitu má však nevalnou, na fotografiích vypadá jen jako slaboučká kometka s ohonem maximální délky půl stupně, ale co když to s její aktivitou před sto lety vypadalo jinak?
Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium Autor: Martin GembecA na tuto dřívejší aktivitu se ptá zase jiná skupina astronomů, kteří se zabývají modelováním drah meteoroidů. To jsou ona zrníčka prachu, která se z komet uvolňují nejvíce tehdy, když se kometa přiblíží ke Slunci. A díky lidem jako je Michail Maslov nebo Jeremie Vaubaillon se pak my obyčejní nadšenci dozvídáme, že pokud tato kometa uvolnila dost prachu před více než 100 lety, měli bychom se s ním setkat, a to je na tom úžasné, např. v 7:21 UT 24. května 2014. Může to znít podezřele, že je předpověď uvedena na minutu přesně, ale v minulosti jsme zvláště na příkladu Leonid viděli, že tyto časy bývají předpovězenými vlečkami částic dodržovány až překvapivě přesně. Pro naše pochopení toho, jak byla konkrétně tato kometa aktivní a jak přesně umíme modelovat dráhy uvolněných částic, je pak podstatné jak to, zda dojde k dodržení času, tak k případnému dodržení, nebo nedodržení předpovězeného počtu padajících meteorů.
Předběžný graf četnosti Camelopardalid 2014 dle IMO Autor: International Meteor OrganizationTím se dostáváme k očekávanému dění v noci na sobotu, či přesněji k dopoledni, kdy nastalo předpovězené maximum. Předpokládaný meteorický roj Camelopardalid byl pro nás dosud neznámý a meteory měly zdánlivě vycházet z oblasti poblíž Polárky, kde není mnoho hvězd, ale astronomové zde rozlišují souhvězdí Žirafy (Camelopardalis). Dalo by se říci, když tam nic nevidíte, zkuste si tam představit velblouda (camel) zkříženého s leopardem (pardál). To je samozřejmě chabý pokus o vtip, ale faktem je, že tam je vidět vše, jenom ta žirafa asi ne.
Graf četnosti radarových odrazů v době aktivity Camelopardalid nad Japonskem 24. května 2014 Autor: Hirofumi SugimotoPředpovězený čas maxima favorizoval pozorovatele v severní Americe, protože u nás už tou dobou byl dávno den. A dopadlo to na jedné straně skvěle, na druhé špatně. Zatímco lidé očekávali silnější meteorický roj ideálně s až stovkami meteorů za hodinu, ve skutečnosti jich padaly stěží jednotky nebo desítky. Skvělé ovšem bylo, že opravdu padaly, a dokonce to vypadá, že dodržely čas předpovězeného maxima. Podle radaru z Japonska nastalo maximum kolem půl desáté a podle pozorovatelů v databázi IMO také někdy po deváté, což dobře odpovídá předpovědi na 9:21 SELČ.
Perseida 12. 8. 2012 ve 2:54 SELČ Autor: Martin GembecLidé v USA a Kanadě byli asi dobře informováni, protože sociální sítě byly kolem deváté hodiny zahlceny stovkami příspěvků. Většina hlásila, že nevidí nic, nebo že zpozorovali jeden, dva meteory. Můžeme se jen domnívat, kolik z nich připadlo na skutečné Camelopardalidy, které měly být velmi pomalé a dráha měla zdánlivě vycházet jakoby od Polárky. Nejčastější laický dotaz totiž zněl, kam se dívat a nejčastější snímky obsahovaly zjasnění družic nebo jiné, i když pěkné meteory, letící bohužel odjinud.
Výsledky se teprve zpracovávají, ale dá se už nyní říci, že ačkoli pro veřejnost, především v Americe, byl roj velkým zklamáním, tak pro astronomy byl skvělým úspěchem jak co do kvality předpovědi času setkání, tak co do pohledu na to, jak se kometa 209P asi chovala v dávné minulosti. A co víc. Máme tu přeci naději na nový jarní meteorický roj. Navíc s radiantem viditelným celou noc. Teď jen aby se Země s prachovými vlečkami zase někdy střetla. Podle oběžné doby komety bychom mohli doufat, že tomu tak bude alespoň jednou za několik let, jako se to dělo u dešťů Leonid, kde je perioda dešťů rovna periodě návratů mateřské komety. Perioda komety 209P je přibližně 5 let, tak uvidíme, zda nám pánové teoretici připraví nějaké další překvapení. A historie potvrzuje, že letošní úspěch/neúspěch jim bude jedině k ruce v letech budoucích.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)