Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Slunci je letos nejaktivnější oblast
redakce Vytisknout článek

Na Slunci je letos nejaktivnější oblast

Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
O probouzení Slunce z velmi dlouhého minima aktivity svědčí současná skupina skvrn, která je viditelná už v malém dalekohledu. Erupce nad skvrnou dosáhly třídy C, takže velké magnetické bouře na Zemi zatím nehrozí.

Aktivní oblast na Slunci má číslo 1029 a podle polarity magnetického pole patří k začínajícímu 24. cyklu sluneční aktivity. Erupcí, které nad skupinou skvrn probíhají, už bylo několik. Patřily ale do třídy B a C, jedná se tedy o poměrně nízkou aktivitu, která by během slunečního maxima snad ani nestála za povšimnutí. Pozornost teď budí jen díky tomu, že jsme několik let viděli Slunce jen s malým počtem skvrn. V porovnání s ostatními letošními oblastmi na Slunci se tak jedná o nejaktivnější oblast. Nicméně třída C znamená, že erupce je slabá. Velké geomagnetické bouře na Zemi nastávají až při erupcích třídy M nebo X.

Sluneční erupce objasňuje dr. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR: "Při erupci je vyvržen oblak rychle letících částic, které se šíří meziplanetárním prostorem, a pokud se potkají se zemskou magnetosférou, mohou vyvolat magnetickou bouři, tedy změny v magnetickém poli Země. Při běžné bouři lze zaznamenat poruchy v příjmu krátkých radiových vln. Extrémně silná bouře by dokázala indukovat bludné proudy v rozsáhlých vodivých systémech – třeba ve vedeních vysokého napětí, ropovodech nebo plynovodech."

Michal Sobotka dále uklidňuje: "Mediální zájem, který skupina skvrn dnes vyvolala je nepřiměřeně veliký. Jedná se sice o aktivní oblast, ale zdaleka nedosahuje té úrovně, která u nás před lety vyvolala třeba polární záře. Skupina skvrn navíc během pár dní zapadne za okraj slunečního disku."

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »