Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Slunci je letos nejaktivnější oblast
redakce Vytisknout článek

Na Slunci je letos nejaktivnější oblast

Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
Po dlouhé době aktivní oblast na Slunci (27.10.2009)
O probouzení Slunce z velmi dlouhého minima aktivity svědčí současná skupina skvrn, která je viditelná už v malém dalekohledu. Erupce nad skvrnou dosáhly třídy C, takže velké magnetické bouře na Zemi zatím nehrozí.

Aktivní oblast na Slunci má číslo 1029 a podle polarity magnetického pole patří k začínajícímu 24. cyklu sluneční aktivity. Erupcí, které nad skupinou skvrn probíhají, už bylo několik. Patřily ale do třídy B a C, jedná se tedy o poměrně nízkou aktivitu, která by během slunečního maxima snad ani nestála za povšimnutí. Pozornost teď budí jen díky tomu, že jsme několik let viděli Slunce jen s malým počtem skvrn. V porovnání s ostatními letošními oblastmi na Slunci se tak jedná o nejaktivnější oblast. Nicméně třída C znamená, že erupce je slabá. Velké geomagnetické bouře na Zemi nastávají až při erupcích třídy M nebo X.

Sluneční erupce objasňuje dr. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR: "Při erupci je vyvržen oblak rychle letících částic, které se šíří meziplanetárním prostorem, a pokud se potkají se zemskou magnetosférou, mohou vyvolat magnetickou bouři, tedy změny v magnetickém poli Země. Při běžné bouři lze zaznamenat poruchy v příjmu krátkých radiových vln. Extrémně silná bouře by dokázala indukovat bludné proudy v rozsáhlých vodivých systémech – třeba ve vedeních vysokého napětí, ropovodech nebo plynovodech."

Michal Sobotka dále uklidňuje: "Mediální zájem, který skupina skvrn dnes vyvolala je nepřiměřeně veliký. Jedná se sice o aktivní oblast, ale zdaleka nedosahuje té úrovně, která u nás před lety vyvolala třeba polární záře. Skupina skvrn navíc během pár dní zapadne za okraj slunečního disku."

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »