Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Žďársku pravděpodobně dopadl meteorit

Na Žďársku pravděpodobně dopadl meteorit

Mimořádný bolid z 9. prosince 2014 Autor: www.zeremevesmir.cz
Mimořádný bolid z 9. prosince 2014
Autor: www.zeremevesmir.cz
V úterý 9. prosince 2014 podvečer prolétl nad Českou republikou mimořádně jasný bolid, který zřejmě celý v atmosféře nezanikl. Vypadá to, že jeho zbytky dopadly na území okresu Žďár nad Sázavou.

Přestože nad částí území našeho státu bylo více či méně zataženo, podařilo se řadě lidí pozorovat neobvyklou událost. Někde zahlédli velmi jasný objekt mezi mraky, jinde byla oblačnost tak hustá, že bylo vidět jen její nečekané zjasnění. Světlo bylo na okamžik tak intenzivní, že předměty vrhaly stíny. Celkově jev trval zhruba šest sekund a byl pozorován jak z Čech a Moravy, tak i ze Slovenska a jižního Polska.

Průlet mimořádně jasného meteoru, který by se mohl označit jako superbolid, zachytilo i několik speciálních kamer, určených pro pozorování těchto objektů. Podle Pavla Spurného, vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, bolidová síť objekt zaznamenala ze sedmi míst. Díky tomu bylo možné získat řadu podrobných údajů o tělese, jež vlétlo do zemské atmosféry. Vyplývá z nich, že jeho původní hmotnost byla kolem 100 kilogramů a v maximu dosáhlo jasnosti srovnatelné, nebo ještě větší, než Měsíc při úplňku. Takto jasný meteor bývá pozorován v průměru tak jednou za pět až deset let.

Maximální jasnost je v dobré shodě s hodnotou -14 magnituda, kterou uvedl ve svém článku Jakub Koukal, koordinátor pozorování meteorů ve Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti. Při psaní se opíral o data, získaná ze sítě EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). V této databázi se shromažďují údaje pořízené speciálními videokamerami. V České republice bolid alespoň částečně zaznamenaly čtyři kamery, zařazené do této databáze: Kroměříž ENE, Valašské Meziříčí N, Otrokovice N a Maruška SW. Podle nich bolid prolétl oblohou v čase 17:16:45 SEČ a předběžně vypočítaná dráha ukazuje, že náležel roji prosincových delta Arietid. Nejednalo se tedy o Geminidu, i když ty byly v té době už také několik dní činné.

Pavel Spurný dále konstatuje, že se v tomto případě jednalo o poměrně vzácnou událost, kdy celé těleso nezaniklo v zemské atmosféře. Sice se rozpadlo na menší části, ale velmi pravděpodobně některé z nich dopadly až na zemský povrch. Velikost největšího úlomku se odhaduje na 10 cm a hmotnost možná až 1 kg. Další části, kterých může být značné množství, budou drobnější.

Hned druhý den se skupina astronomů v čele s Pavlem Spurným vydala do okresu Žďár nad Sázavou. Zde by se totiž podle výpočtů měly nacházet zbytky nebeského cestovatele. Zatím se jedná o předběžně vypočítanou lokalitu, jejíž rozměry jsou jeden nebo i více kilometrů čtverečních. Astronomové však stále pracují na jejím zpřesňování, protože hledání tak malého tělesa v zalesněné a poměrně členité krajině je nesmírně obtížné. Hlavními neznámými, které se musí ještě do výpočtů dosadit, je směr a intenzita větru v různých výškách. Tyto veličiny totiž silně ovlivňují těleso v poslední fázi, kdy již padá k zemskému povrchu volným pádem. Až budou známy s dostatečnou přesností, oblast hledání se po výpočtech výrazně zmenší.

Přesné umístění lokality astronomové nezveřejnili, protože se obávají příchodu tzv. "lovců meteoritů", kteří by mohli neodborným přístupem k hledání oblast poničit. Navíc, pokud by byli úspěšní, hrozí, že meteority prodají do soukromých sbírek a vědci se k nim již nedostanou.

V době psaní článku (15. prosince) se žádný meteorit nepodařilo najít, ale pátrání po něm je teprve v začátcích. Pokud by nakonec bylo korunováno nálezem, jednalo by se o velký úspěch. Dráha bolidu v atmosféře je spolehlivě zdokumentována a ze získaných dat je možné vypočítat i původní dráhu mateřského tělesa ve sluneční soustavě. Nalezený meteorit by se tak dostal do malé skupiny meteoritů "s rodokmenem", kterých je dosud známo jen kolem dvou desítek.

Aktualizace: Astronomům se podařilo oblast dopadu hlavního tělesa zúžit na rozměry přibližně 200×300 metrů a odtajnili její umístění. Leží asi jeden kilometr jihozápadně od obce Rudolec. Problém je v tom, že se v ní nachází husté smrkové mlází, které je velice obtížně prostupné a v některých místech dokonce bažinaté. Menší úlomky se mohou nacházet poblíž pomyslné spojnice obcí Ždánice, Řečice a Rudolec – viz mapka.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »