Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Parašutista údajně nafilmoval meteorit

Parašutista údajně nafilmoval meteorit

Údajný meteorit zachycený parašutistou Autor: Anders Helstrup; http://i1.ytimg.com
Údajný meteorit zachycený parašutistou
Autor: Anders Helstrup; http://i1.ytimg.com
Začátkem dubna se v médiích objevila zpráva, že se norskému parašutistovi podařilo nafilmovat, jak jej během jednoho seskoku jen těsně minul meteorit. Měl obrovské štěstí, nebo se jedná o podvod?

Podle informací, které se objevily na celé řadě zpravodajských serverů, byl hlavním aktérem norský parašutista Anders Helstrup. Ten 17. června 2012 nasedl do letadla na letišti Østre Æra v oblasti Hedmark na jihovýchodě Norska a spolu s dalšími členy parašutistického klubu z Osla se nechal vynést do potřebné výšky. Měl na sobě speciální okřídlený oblek, padák a helmu se dvěma kamerami. Těmi natáčel svoji činnost poté, co vyskočil z letadla. Během seskoku zaznamenal cosi zvláštního, ale protože se to událo velice rychle, nedokázal popsat, o co se přesně jednalo. Bylo to ve výšce asi 1 000 metrů nad zemí. Až když si prohlédl záznam z kamer, uviděl, že krátce po otevření padáku kolem něj prolétl nějaký předmět, připomínající kámen. Nejprve nevěděl, co se mu podařilo zachytit, později dospěl k názoru, že to mohl být meteorit. Proto se po nějaké době vydal na místo seskoku a pokoušel se jej najít. Pomáhala mu s tím přítelkyně, rodina i kamarádi a společně pročesávali oblast o velkosti zhruba jeden a půl kilometru čtverečních. V členitém terénu s hustými lesy, křovinami, řekou a dokonce bažinami však nebyli úspěšní.

Nakonec Helstrup kontaktoval frame6a. Místní geolog Hans Amundsen po prozkoumání videa údajně prohlásil, že těleso má jednu stranu zaoblenou a na druhé vidí čerstvou lomovou plochu. Na základě těchto informací pak prý usoudil, že se jednalo o pád meteoritu, protože takový tvar je pro ně typický.

V některých zprávách byla uvedena rychlost padajícího předmětu. Není však jasné, jakým způsobem byla vypočítána, protože z videa se spolehlivě určit nedá. Zřejmě se jedná pouze o odhad rychlosti za předpokladu, že těleso mělo velikost asi 10 cm. Navíc není jednotná, můžeme se setkat se dvěma rozdílnými údaji. V některých zdrojích se uvádělo, že rychlost byla 300 mil za hodinu, v jiných pak buď 300, nebo 480 kilometrů za hodinu. Protože rychlost 300 mil/hod odpovídá přibližně 480 km/hod, je pravděpodobné, že došlo ke špatnému převodu z mílí na kilometry a údaj 300 km/h je chybný. Většina zpráv také udávala, že zaznamenaný kámen byl pozůstatkem většího tělesa, které explodovalo ve výšce asi 20 km nad zemským povrchem. Z čeho byly tyto údaje určeny, bohužel v textu napsáno nebylo.

Poněkud zarážející je, že k události došlo již téměř před dvěma lety, ale Anders Helstrup ji zveřejnil až nyní. Důvodem utajování prý bylo, aby mohl v dané lokalitě nerušeně hledat dopadlý meteorit. Až poté, co se mu jej nepodařilo nalézt, vše zveřejnil a doufá, že někdo jiný bude mít větší štěstí.

Nyní se pokusíme zjistit, zda může být tato zpráva pravdivá. Rozhodně je v textu špatně pojmenován padající předmět. Určitě to nemohl být meteorit ani meteor. Proč? Ukažme si to na příkladu jednoho hypotetického tělesa sluneční soustavy. Řekněme, že je to balvan o velkosti půl metru a pohybuje se meziplanetárním prostorem. V tu chvíli mu říkáme meteoroid. Jakmile vstoupí do atmosféry Země a začne se srážet s atomy vzduchu, postupně narůstá teplota tělesa i jeho okolí. Díky tomu se rozběhnou procesy, které způsobí, že jeho nejbližší okolí začne zářit a stává se z něj meteor, v případě velmi jasného úkazu pak bolid. Pokud by jeho část průlet atmosférou přežila a dopadla až na zemský povrch, označili bychom ji jako meteorit. Z toho vyplývá, že pokud se v tomto případě opravdu jednalo o těleso meziplanetární hmoty, mohl to být jedině meteoroid.

Někteří čtenáři v diskusi pod články tvrdili, že se nemohlo jednat o "meteorit", protože ten by podle nich měl být rozžhavený, letět mnohem větší rychlostí a zářit. To však není úplně pravda. Jak se těleso (nikoli meteorit) při průletu postupně dostává do hustějších vrstev atmosféry, je stále více brzděno, až se prakticky zastaví a dál už padá jen volným pádem. Nyní již není pozorovatelné jako svítící objekt a této části letu se říká "temná dráha".

V článcích se píše, že ještě nikdy nebylo těleso v této fázi pozorováno, což také není zcela přesné. Už dříve byly pozorovány dopady těles na zemský povrch, tudíž ještě ve chvíli, kdy by správně neměly být nazývány meteority. Takový případ se stal poměrně nedávno i u nás, konkrétně 6. května 2000. Ten den několik svědků vidělo, jak nějaké těleso narazilo nejprve do stromu a poté dopadlo na zem. Později se zjistilo, že to byl meteorit, který dostal jméno Morávka.

Velmi zajímavé je, že při podrobném zkoumání videa je těsně před průletem záhadného kamene vidět v blízkosti levého spodního rohu malá černá tečka, která se také pohybuje směrem k zemi. O ní se však zprávy nezmiňují.

A jak se k dané situaci staví přední český odborník na meteory RNDr. Jiří Borovička, CSc.? K možnosti, že by parašutista zachytil mimozemské těleso před jeho dopadem, je značně skeptický. Poukazuje na to, že nikdo v té době nad danou oblastí neohlásil pozorování bolidu, případně zvukových efektů, které jej mohly provázet. Ani samotný předmět, zachycený na videu, mu meteoroid nepřipomíná: "Jedna strana je světlá a zdá se mít barevný nádech. Meteorit má buď černou kůru, nebo je na lomu šedivý. Při letu vydává svištivý zvuk, o čemž jsem nikde neviděl zmínku." Přiklání se proto k myšlence, že se mohlo jednat o kámen, který se při balení dostal do padáku a při jeho otevření z něj vypadl. Tato varianta je v některých článcích také zmíněna, ale je ihned zavrhnuta, protože údajně je předmět příliš velký. Problém je v tom, že z videa je problematické zjistit, jak daleko byl padající předmět od objektivu a tím určit jeho skutečnou velikost. Navíc jeho průlet byl rychlý, a proto je zachycen jen na několika málo snímcích. Protože k celé události chybí některé důležité informace, budeme ji muset uzavřít větou, kterou napsal Jiří Borovička na konec svého komentáře: "Na základě dat, která jsou k dispozici, se jednoznačně rozhodnout nedá."

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »