Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery NewsSaturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.
Proč je povrch Titanu místy pokryt kapalným metanem a ethanem, vyplývá z velmi mrazivého prostředí. Na Zemi běžné plyny organických látek se zde při teplotách kolem −180 °C stávají kapalinami. Když se do jinak převážně dusíkaté atmosféry vypaří dost metanu, vzniknou oblaka, z kterých pak prší kapky velké jak fotbalové míče. Ty utváří koryta řek a plní jezera.
Jezera na Titanu Autor: NASA/JPL/USGSKapalná jezera jsou detekována radarem. Největší z nich v okolí severního pólu měsíce dostaly jména podobná měsíčním mořím – Punga Mare, Kraken Mare a Ligeia Mare. V posledním jmenovaném jezeře byl pozorován ostrůvek, který tam při dalším snímkování nebyl a pak zase byl. Dostal jméno „Magic Island“, tedy kouzelný ostrov. Pozoruhodné je, že například na snímku z 10. července 2013 ostrov vidět je, ale hned při následujícím průletu Cassini z 26. července už ostrůvek vidět není. Co mohlo způsobit výskyt tohoto podivného ostrova? Zde je několik hypotéz:
Jezera jsou detekována radarem Cassini. Pokud by vítr z vhodného směru vytvořil na jezeře vlny, mohly by se radaru jevit jako ostrov.
Ze dna jezera by musely vystupovat bubliny plynů, které by zvlnily povrch a jevilo by se to opět jako ostrůvek.
Nějaké kusy metanového ledu, které se utvořily pod hladinou jezera, mohly náhle vyplout při oteplení v okolí jezera.
Jedná se o naplaveniny, které se dočasně zformovaly v této oblasti Ligeia Mare podobně jako v říční deltě na Zemi.
Sonda Cassini startovala k Saturnu v říjnu 1997 a na cestě byla dlouhou dobu kvůli urychlovacím manévrům u Venuše, Země a Jupiteru. V březnu 2004 se dostala k planetě s prstenci a téhož roku se od ní oddělilo přistávací pouzdro ESA nazvané Huygens. Jeho úkolem bylo přistání na povrchu Saturnova měsíce Titan, což se velmi úspěšně zdařilo v lednu 2005. Cassini nyní pokračuje v prodloužené misi a opakovanými průlety kolem Titanu přináší stále nové a překvapující poznatky o tomto určitě nejzáhadnějším měsíci ve Sluneční soustavě.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Technika: refraktor WO FLT98/618, okulár Pentax 14 mm, mobil Google Pixel 8 Pro (ruční zaostření, ruční white balance a ruční úprava jasu). Podání barev i kontrast je blízké skutečné realitě v tu chvíli.