Detail centrálních vrcholků v kráteru Hausen na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAAčkoli poslední lidé se na Měsíci procházeli již před 42 roky, také dnes si můžeme udělat alespoň nějakou představu, jakou asi zažívá astronaut procházející se po kopcích na měsíčním povrchu. Je to díky šikmým detailním záběrům lunární oběžnice LRO.
Centrální vrcholek kráteru Antoniadi na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAKdyž se v roce 1972 naposledy prošel po povrchu Měsíce Harrison Schmitt a Eugene Cernan, asi by nikoho nenapadalo, že to bude snad na půlstoletí naposledy. Harrison Schmitt byl přitom na poslední chvíli jediný geolog-profesionál, který se na Měsíc dostal. Poznatky, které tehdejší mise Apollo přinesly, jsou užitečné ještě v dnešní době. A měsíční výzkumníci mají nyní další výborný nástroj – detailní snímky sondy Lunar Reconaissance Orbiter.
Úchvatné pohledy na Měsíc jsou především šikmé detailní záběry povrchu pořizované při poloze Slunce nízko nad místním obzorem. Výsledkem jsou zážitky, jakobychom se nacházeli na povrchu na vysokém kopci. Ovšem chce to si snímek pořádně zvětšit a prohlížet si jej 1:1 (viz. obrázek v úvodu), posuďte sami níže. Na kliknutí se otevře plné rozlišení.
Centrální vrcholek 143km kráteru Antoniadi
22km kráter Giordano Bruno
95km kráter se stejnojmennou rýhou Rimae Posidonius
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.