Detail centrálních vrcholků v kráteru Hausen na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAAčkoli poslední lidé se na Měsíci procházeli již před 42 roky, také dnes si můžeme udělat alespoň nějakou představu, jakou asi zažívá astronaut procházející se po kopcích na měsíčním povrchu. Je to díky šikmým detailním záběrům lunární oběžnice LRO.
Centrální vrcholek kráteru Antoniadi na Měsíci Autor: Lunar Reconaissance Orbiter, NASAKdyž se v roce 1972 naposledy prošel po povrchu Měsíce Harrison Schmitt a Eugene Cernan, asi by nikoho nenapadalo, že to bude snad na půlstoletí naposledy. Harrison Schmitt byl přitom na poslední chvíli jediný geolog-profesionál, který se na Měsíc dostal. Poznatky, které tehdejší mise Apollo přinesly, jsou užitečné ještě v dnešní době. A měsíční výzkumníci mají nyní další výborný nástroj – detailní snímky sondy Lunar Reconaissance Orbiter.
Úchvatné pohledy na Měsíc jsou především šikmé detailní záběry povrchu pořizované při poloze Slunce nízko nad místním obzorem. Výsledkem jsou zážitky, jakobychom se nacházeli na povrchu na vysokém kopci. Ovšem chce to si snímek pořádně zvětšit a prohlížet si jej 1:1 (viz. obrázek v úvodu), posuďte sami níže. Na kliknutí se otevře plné rozlišení.
Centrální vrcholek 143km kráteru Antoniadi
22km kráter Giordano Bruno
95km kráter se stejnojmennou rýhou Rimae Posidonius
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.