Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Průlet planetky 2005 YU55 kolem Země

Průlet planetky 2005 YU55 kolem Země

Planetka 2005 YU55 na radarovém obrázku. Autor: Arecibo/Cornell Uni
Planetka 2005 YU55 na radarovém obrázku.
Autor: Arecibo/Cornell Uni
V noci z úterý 8. na středu 9. listopadu 2011 projde relativně blízko Země relativně velký asteroid. Naše planeta se den co den setkává s meziplanetárním materiálem a každou noc můžeme vidět přímo v naší atmosféře končit tuny drobných částeček srážejících se s atmosférou v podobě meteorů. Aby se ovšem do blízkosti Země dostala natolik velká skála jako tentokrát, na to už je nutno si průměrně počkat něco kolem 30 let.

Tělesem, o němž je řeč, je planetka s označením 2005 YU55. Radarový snímek pořízený z obřího radioteleskopu v ArecibuPlanetku objevil 28. prosince 2005 Robert S. McMillan na Steward Observatory (Kitt Peak, USA). Po propočtení dráhy byla zařazena mezi potenciálně nebezpečné objekty a v únoru roku 2010 ji dokonce astronomové zařadili do kategorie 1 na Torinské stupnici, což je stupnice pro kategorizaci nebezpečí srážky objektů na blízkozemních drahách se Zemí. Stupeň 1 je charakterizován jako: "běžný objev, jehož blízký průlet kolem Země představuje neobvyklé riziko. Současné výpočty udávají, že pravděpodobnost srážky je velice malá a není důvod znepokojovat veřejnost. Nová pozorování nejspíše povedou k přeřazení na stupeň 0." Tento předpoklad se naplnil hned ve druhé polovině dubna téhož roku, kdy se na planetku zaměřil obří radioteleskop v Arecibu (Puerto Rico). Vedle detailního snímku (viz úvodní obrázek) současně získal nové mimořádně přesné pozice objektu, které významně snížily nejistotu dráhy a vyloučily možnost střetu se Zemí minimálně na následujících 100 let.

O to klidněji si tedy můžeme vychutnat nadcházející průlet planetky 2005 YU55. Don Yeomans z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) k tomu říká: "Velké přiblížení asteroidu 2005 YU55 k Zemi 8. listopadu je neobvyklé, protože bude tak blízko a půjde o tak velké těleso." Planetka kolem nás prolétne ve vzdálenosti pouhých 325 tisíc km, tedy blíže než obíhá Měsíc a její průměr činí velice úctyhodných 400 m.

Astronomové se samozřejmě chystají blížící se událost využít ke sledování asteroidu. Speciální měření budou prováděna především pomocí radaru i prostřednictvím infračervených kamer. Cílem je získat maximum informací o povrchu tělesa a jeho složení. Snímky pořízené ze Země velkými dalekohledy by také měly umožnit pořízení záběrů tělesa s rozlišením až neuvěřitelných pět metrů.

Mimořádnou příležitost spatřit na vlastní oči takto zajímavý objekt si ovšem nenechají ujít jistě ani astronomové amatéři. A ti, kteří mají možnost využívat alespoň středně velký dalekohled, případně mohou oblohu fotografovat, k tomu budou mít příležitost. Bohužel při pohledu ze střední Evropy budeme mít planetku 2005 YU55 v noc nejtěsnějšího přiblížení (8./9. listopadu 2011) nad obzorem pouze ve večerních hodinách, když se bude teprve blížit k Zemi. Velice rychle bude procházet souhvězdími Hadonoše, ocasem Hada a Orlem. Současně s tím ale bude také klesat k západnímu obzoru, za nímž se již krátce po 22. hodině SEČ (21:00 UT) ztratí z našeho dohledu.

Z následující tabulky je zřejmé, že z našeho území, jak už bylo řečeno, bude pozorování planetky 2005 YU55 8. listopadu 2011 večer velice problematické. Lépe na tom budou pozorovatelé v západní Evropě a především pak v Americe, kteří asteroid uvidí podstatně déle do noci při jeho cestě souhvězdími Delfína a Pegasa. Planetka bude rychle zjasňovat až na hodnotu blížící se 11. magitudě a současně se bude úhlově čím dál tím více vzdalovat Slunci.

Dráha planetky 2005 YU55 na obloze v noci z 8. na 9. listopadu. Autor: Karel Halíř
Dráha planetky 2005 YU55 na obloze v noci z 8. na 9. listopadu. Autor: Karel Halíř
Ale i u nás se dočkáme. Pro naše pozorovatele bude 2005 YU55 nejdostupnější až o noc později. Ze středy na čtvrtek. Bude sice již za vrcholem své zdánlivé jasnosti dané malou vzdáleností od Země, ale stále dosažitelná středně velkými dalekohledy s jasností klesající v průběhu noci z 12. na 13. magitudu. Nesrovnatelně výhodnější však bude její pozice na obloze. Planetka totiž zpomalí svůj pohyb a bude pozvolna procházet souhvězdím Ryb.

Proto doporučuji soustředit se na pozorování v průběhu noci z 9. na 10. listopadu. Planetka se nám bude promítat do souhvězdí Ryb, které nad obzorem zůstávají od večera až téměř do svítání. V tabulce jsou hodnoty i pro noc 10./11. listopadu 2011.

  
     Datum      UT     R.A.    Dec   Delta    r   El.   Ph.    V  Object
               hh:mm (J2000)                                  mag Azi.Alt
 8./ 9.11.2011 18:00 17 51 41 -03 09 0.0028 0.989 45.8 134.1 15.3 067 +14
 8./ 9.11.2011 20:00 18 36 16 +00 45 0.0025 0.989 57.5 122.4 13.9 085 +05
 8./ 9.11.2011 22:00 19 33 42 +05 37 0.0022 0.990 72.6 107.3 12.6 100 -01
 9./10.11.2011 18:00 01 17 10 +18 43 0.0064 0.996 156.1 23.8 12.1 293 +42
 9./10.11.2011 20:00 01 24 17 +18 37 0.0071 0.997 157.7 22.2 12.2 328 +55
 9./10.11.2011 22:00 01 30 09 +18 29 0.0077 0.998 159.0 20.8 12.3 018 +57
 9./10.11.2011 00:00 01 35 10 +18 21 0.0083 0.998 160.1 19.7 12.5 059 +46
 9./10.11.2011 02:00 01 39 34 +18 13 0.0090 0.999 161.1 18.7 12.6 085 +28
 9./10.11.2011 04:00 01 43 33 +18 06 0.0100 1.000 162.0 17.9 12.7 107 +09 
10./11.11.2011 18:00 02 02 18 +17 38 0.0140 1.004 165.9 13.9 13.5 284 +34
10./11.11.2011 20:00 02 03 45 +17 36 0.0150 1.005 166.2 13.6 13.5 316 +51
10./11.11.2011 22:00 02 05 02 +17 33 0.0150 1.005 166.4 13.4 13.6 004 +05
10./11.11.2011 00:00 02 06 13 +17 30 0.0160 1.006 166.6 13.2 13.7 050 +48
10./11.11.2011 02:00 02 07 21 +17 27 0.0170 1.006 166.8 13.0 13.8 080 +31
10./11.11.2011 04:00 02 08 30 +17 24 0.0170 1.007 167.0 12.8 13.9 103 +12

Dráha planetky 2005 YU55 na obloze v noci z 9. na 10. listopadu. Autor: Karel Halíř
Dráha planetky 2005 YU55 na obloze v noci z 9. na 10. listopadu. Autor: Karel Halíř
Časy v prvním sloupci tabulky jsou uvedeny v UT (světovém čase; k středoevropskému času je třeba přičíst jednu hodinu) pro noci od 8./9. listopadu do noci 10./11. listopadu 2011. Další sloupce obsahují hodnoty rektascenze a deklinace. Poté je uvedena vzdálenost od Země, od Slunce, elongace od Slunce a fáze. Následuje předpokládaná jasnost planetky. Poslední dva sloupce pak udávají výšku nad obzorem a azimut polohy objektu (azimut je počítán od jihu na západ). Na obrázcích jsou pak do mapy vyneseny pozice planetky pro 8. listopadu 2011 večer a na celou noc 9./10. listopadu 2011.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pozorování z České republiky bude velice komplikované především v rámci nedostatečné jasnosti planetky a při nejbližším přiblížení také její pozice nízko nad obzorem. Ale pokud vyjde počasí, určitě se zajímavý objekt pokuste zahlédnout či vyfotografovat.

Převzato: Zákrytový zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech


Applet: Dráha planetky 2005 YU55 (česky; planetky.cz, NASA)

Podpora Javy v prohlížeči nebyla aktivována!


Video: Plánované pozorování planetky 2005 YU55 (anglicky; NASA)





O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »