Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rekordní dopad meteoritu na Měsíc

Rekordní dopad meteoritu na Měsíc

Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of Andalusia
Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc
Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of Andalusia
Astronomické dalekohledy u města Sevilla na jihozápadě Španělska zachytily 11. září 2013 ve 20:07 světového času dopad meteoritu na Měsíc, po kterém se na povrchu objevila velmi výrazná světlá skvrna. Její jasnost byla taková, že ji mohl vidět i člověk bez dalekohledu a trvala více než osm sekund. Tak silný světelný jev se až dosud astronomům nepodařilo zaznamenat.

Na povrch Měsíce dopadá značné množství meteoritů, protože nemá atmosféru, ve které by menší tělesa zanikla během průletu. Už dříve byly na Měsíci zaznamenány krátké záblesky, některé díky kamerám, jiné dokonce během vizuálních pozorování. Jak se ukazuje, dopad většího tělesa může způsobit tak výrazné zjasnění místa dopadu, že je lze při příznivých podmínkách spatřit i pouhým okem. Dopad z 11. září 2013 byl výjimečný tím, že se do té doby nepodařilo kamerou zachytit záblesk o takové intenzitě. Jeho jasnost je často přirovnávána k Polárce, ale ve skutečnosti byl o něco slabší. Podle Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční zprávy Královské astronomické společnosti) byla jeho jasnost 2,9 mag, což přibližně odpovídá například hvězdě Ruhbah (Ksora). Ta se nachází v souhvězdí Kassiopeia a je jednou z hvězd, tvořících známý obrazec, podobný písmenu W. Na hvězdných mapách ji najdeme označenou jako δ Cas.

Výpočty naznačují, že jev vyvolalo těleso o velikosti 0,6 až 1,4 metru a hmotnosti kolem 400 kg, které do Měsíce narazilo rychlostí přibližně 17 km/s. Stalo se tak v Moři oblaků (Mare Nubium), kde dopad vytvořil nový kráter o velikosti asi 40 metrů. Energie, uvolněná při dopadu, měla sílu odpovídající asi 15,6 tuny TNT. Pro srovnání - nejsilnější do té doby zaznamenaný dopad meteoritu na Měsíc ze 17. března 2013 vytvořil kráter poloviční velkosti a uvolněná energie byla zhruba třetinová. Že se jednalo o mimořádnou událost, svědčí i délka trvání záblesku. Většinou jasné skvrny po dopadech těles na měsíční povrch trvají jen zlomky sekundy, ale tato byla viditelná déle než osm sekund, což z ní činí jasnou rekordmanku. Tato zjasnění způsobuje tepelné záření horniny, která se při dopadu tělesa velmi rychle roztaví nebo dokonce vypaří.

Španělské dalekohledy, které událost zaznamenaly, patří do systému MIDAS, což je zkratka Moon Impacts Detection and Analysis System (Systém pro detekci a analýzu měsíčních impaktů). Tento program běží již pět let a v průměru zaznamená dopad tělíska o hmotnosti několika gramů na Měsíc přibližně každou třetí hodinu. Z toho vyplývá, že srážky planet a měsíců s menšími tělesy meziplanetární hmoty jsou mnohem častější, než se soudilo dříve. Tato pozorování jsou důležitá mimo jiné proto, že tělesa, dopadající na Měsíc nemusí být osamocená. Může se stát, že na podobných drahách se jich bude pohybovat více a některá z nich mohou ohrozit i Zemi.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »