Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rekordní dopad meteoritu na Měsíc

Rekordní dopad meteoritu na Měsíc

Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of Andalusia
Záblesk způsobený dopadem meteoritu na Měsíc
Autor: University of Huelva & Institute of Astrophysics of Andalusia
Astronomické dalekohledy u města Sevilla na jihozápadě Španělska zachytily 11. září 2013 ve 20:07 světového času dopad meteoritu na Měsíc, po kterém se na povrchu objevila velmi výrazná světlá skvrna. Její jasnost byla taková, že ji mohl vidět i člověk bez dalekohledu a trvala více než osm sekund. Tak silný světelný jev se až dosud astronomům nepodařilo zaznamenat.

Na povrch Měsíce dopadá značné množství meteoritů, protože nemá atmosféru, ve které by menší tělesa zanikla během průletu. Už dříve byly na Měsíci zaznamenány krátké záblesky, některé díky kamerám, jiné dokonce během vizuálních pozorování. Jak se ukazuje, dopad většího tělesa může způsobit tak výrazné zjasnění místa dopadu, že je lze při příznivých podmínkách spatřit i pouhým okem. Dopad z 11. září 2013 byl výjimečný tím, že se do té doby nepodařilo kamerou zachytit záblesk o takové intenzitě. Jeho jasnost je často přirovnávána k Polárce, ale ve skutečnosti byl o něco slabší. Podle Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční zprávy Královské astronomické společnosti) byla jeho jasnost 2,9 mag, což přibližně odpovídá například hvězdě Ruhbah (Ksora). Ta se nachází v souhvězdí Kassiopeia a je jednou z hvězd, tvořících známý obrazec, podobný písmenu W. Na hvězdných mapách ji najdeme označenou jako δ Cas.

Výpočty naznačují, že jev vyvolalo těleso o velikosti 0,6 až 1,4 metru a hmotnosti kolem 400 kg, které do Měsíce narazilo rychlostí přibližně 17 km/s. Stalo se tak v Moři oblaků (Mare Nubium), kde dopad vytvořil nový kráter o velikosti asi 40 metrů. Energie, uvolněná při dopadu, měla sílu odpovídající asi 15,6 tuny TNT. Pro srovnání - nejsilnější do té doby zaznamenaný dopad meteoritu na Měsíc ze 17. března 2013 vytvořil kráter poloviční velkosti a uvolněná energie byla zhruba třetinová. Že se jednalo o mimořádnou událost, svědčí i délka trvání záblesku. Většinou jasné skvrny po dopadech těles na měsíční povrch trvají jen zlomky sekundy, ale tato byla viditelná déle než osm sekund, což z ní činí jasnou rekordmanku. Tato zjasnění způsobuje tepelné záření horniny, která se při dopadu tělesa velmi rychle roztaví nebo dokonce vypaří.

Španělské dalekohledy, které událost zaznamenaly, patří do systému MIDAS, což je zkratka Moon Impacts Detection and Analysis System (Systém pro detekci a analýzu měsíčních impaktů). Tento program běží již pět let a v průměru zaznamená dopad tělíska o hmotnosti několika gramů na Měsíc přibližně každou třetí hodinu. Z toho vyplývá, že srážky planet a měsíců s menšími tělesy meziplanetární hmoty jsou mnohem častější, než se soudilo dříve. Tato pozorování jsou důležitá mimo jiné proto, že tělesa, dopadající na Měsíc nemusí být osamocená. Může se stát, že na podobných drahách se jich bude pohybovat více a některá z nich mohou ohrozit i Zemi.

Vybrané zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »