Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Seminář Planeta Země - dnes a zítra
redakce Vytisknout článek

Seminář Planeta Země - dnes a zítra

Planeta Země - dnes a zítra
Planeta Země - dnes a zítra
V lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.

Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i. a Českou astronomickou společností v rámci Mezinárodního roku planety Země 2008 seminář

PLANETA ZEMĚ - DNES A ZÍTRA

Seminář se koná v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské Meziříčí ve dnech 17. - 19. října 2008.

Populárně-naučný seminář je určen široké veřejnosti, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků, pedagogickým pracovníkům a všem dalším zájemcům o přírodu.


Program semináře:

Pátek 17. října 2008
17:00 - 17:15 Slavnostní zahájení semináře
17:15 - 17:30 Představení hostitelské hvězdárny - Ing. Libor Lenža
17:30 - 19:00 Mgr. Pavel Gabzdyl - odborný pracovník HaP M. Koperníka v Brně; Kaleidoskop planetárních světů - vysokohorské štíty, sopečné výbuchy, ledová jezera a mnoho dalších jevů nejen na naší planetě
20:00 - 21:30 Mgr. Jan Valenta, PhD. - odborný pracovník Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.; Na hřbetě koně za geologickými krásami Mongolie (Cestopisná přednáška i pro veřejnost)

Sobota 18. října 2008
09:00 - 10:00 Mgr. Jakub Haloda - Česká geologická služba a HaP hl. m. Prahy, Štefánikova hvězdárna; Kosmické katastrofy v dějinách Země
10:20 - 11:45 RNDr. Aleš Špičák, CSc. - Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.; Děravá Země aneb výsledky vrtných výzkumných projektů na kontinentech a v oceánech
13:30 - 15:00 RNDr. Jan Zedník - Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.; Seismické vlny jako nástroj poznávání Země (a dalších vesmírných těles)
15:30 - 17:00 RNDr. Jana Pazdírková - Ústav fyziky Země, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity; Zemětřesení v České republice
17:30 - 19:30 Mgr. Pavel Gabzdyl - odborný pracovník HaP M. Koperníka v Brně; Země a její Měsíc

Neděle 19. října 2008
09:00 - 10:30 RNDr. Aleš Špičák, CSc. - Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.; Proč a jak sopky soptí aneb tektonické procesy a sopečné erupce
10:50 - 11:50 Jiří Srba - odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí a člen SMPH; Tunguzská katastrofa - první varování

Akci finančně podpořili společnost CS CABOT, spol. s r. o. Valašské Meziříčí a Česká astronomická společnost.


Další informace

Pokud požadujete zajistit ubytování v ubytovně hvězdárny nebo v Ubytovně Abácie, musíte zaslat přihlášku nejpozději 9. října 2008.

Přihlášku a další informace najdete na stránkách www.astrovm.cz.





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »