Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Slnko ožíva - erupcia narušila zemskú ionosféru

Slnko ožíva - erupcia narušila zemskú ionosféru

Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.

Intenzita röntgenového žiarenia, ktoré zasiahlo ionosféru našej planéty bola dostatočne silná na to aby vyvolala náhlu ionosférickú poruchu (Sudden Ionospheric Disturbance = SID) a ovplyvnila šírenie rádiových vĺn na veľmi nízkej frekvencii (Very low frequency = VLF).

Táto udalosť bola zaznamenaná SID monitorom Rudolfa Slošiara z Bojníc a potvrdená SID stanicou vo Hvezdárni v Partizánskom. Detekcia tak malej erupcie je nielen ukážka, ale aj dobrý test citlivosti tejto metódy monitorovania slnečnej aktivity.

Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Rudolf Slošiar, Bojnice.
Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Rudolf Slošiar, Bojnice.

Slnečná škvrna 1007 je skutočná predzvesť 24. solárneho cyklu. Atribúty, ako sú veľká slnečná šírka a magnetická polarita sú toho najlepším dôkazom. V nadchádzajúcich týždňoch a mesiacoch budú aktívne slnečné škvrny podobné 1007 pribúdať čoraz častejšie, pretože sa Slnko dostáva zo svojho minima. Takže zostaňte pripravený. Náhle ionosférické poruchy práve začali.

Niečo o detekcii ionosférických porúch:

Detekcia a sledovanie slnečných vzplanutí a gama zábleskov metódou SID monitoru je založená na šírení a odrazoch VLF od D vrstvy ionosféry. Táto vrstva je 100% závislá od priameho slnečného žiarenia a preto sú aj tie najmenšie zmeny v jeho intenzite ľahko čitateľné. Počas dňa má prítomnosť E a F2 vrstvy na šírenie VLF zanedbateľný vplyv, pretože D vrstva je pre ne absolútne nepriepustná.

Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Valentín Korinek, Partizánske.
Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Valentín Korinek, Partizánske.

Neprepúšťa ich a to až do takej miery, že sa odrážajú ako od zrkadla a sú počas dňa vedené ako vo vlnovode tvoreného zemským povrchom a D vrstvou ionosféry. V noci D vrstva zaniká a rádiové vlny sú odrážané vyššími E a F vrstvami. Koeficient ich odrazu sa zvýši, čo vedie k zvýšeniu intenzity signálu počas noci, ale ich šírenie je silno ovplyvnené charakteristikou týchto vrstiev ionosféry, čo vedie k výrazným zmenám signálu.

Pozorovanie a monitorovanie slnečných vzplanutí je len jedna z mála možností využitia metódy SID monitoru. Vlnovod tvorený D vrstvou ionosféry a zemským povrchom veľmi citlivo reaguje na akékoľvek zmeny pôsobiace z jednej aj z druhej strany vlnovodu.

Zvonku ho v najväčšej miere ovplyvňuje slnečná činnosť. Merateľné sú aj zmeny kvality ionosféry v prípade, že je zasiahnutá gama zábleskom. Zo strany zemského povrchu sú to zmeny vyvolané zemetrasením a zmeraná a zdokumentovaná je aj postupujúca ionosférická vlna vyvolaná testom nukleárnych zbraní.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »