Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Slnko ožíva - erupcia narušila zemskú ionosféru

Slnko ožíva - erupcia narušila zemskú ionosféru

Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.

Intenzita röntgenového žiarenia, ktoré zasiahlo ionosféru našej planéty bola dostatočne silná na to aby vyvolala náhlu ionosférickú poruchu (Sudden Ionospheric Disturbance = SID) a ovplyvnila šírenie rádiových vĺn na veľmi nízkej frekvencii (Very low frequency = VLF).

Táto udalosť bola zaznamenaná SID monitorom Rudolfa Slošiara z Bojníc a potvrdená SID stanicou vo Hvezdárni v Partizánskom. Detekcia tak malej erupcie je nielen ukážka, ale aj dobrý test citlivosti tejto metódy monitorovania slnečnej aktivity.

Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Rudolf Slošiar, Bojnice.
Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Rudolf Slošiar, Bojnice.

Slnečná škvrna 1007 je skutočná predzvesť 24. solárneho cyklu. Atribúty, ako sú veľká slnečná šírka a magnetická polarita sú toho najlepším dôkazom. V nadchádzajúcich týždňoch a mesiacoch budú aktívne slnečné škvrny podobné 1007 pribúdať čoraz častejšie, pretože sa Slnko dostáva zo svojho minima. Takže zostaňte pripravený. Náhle ionosférické poruchy práve začali.

Niečo o detekcii ionosférických porúch:

Detekcia a sledovanie slnečných vzplanutí a gama zábleskov metódou SID monitoru je založená na šírení a odrazoch VLF od D vrstvy ionosféry. Táto vrstva je 100% závislá od priameho slnečného žiarenia a preto sú aj tie najmenšie zmeny v jeho intenzite ľahko čitateľné. Počas dňa má prítomnosť E a F2 vrstvy na šírenie VLF zanedbateľný vplyv, pretože D vrstva je pre ne absolútne nepriepustná.

Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Valentín Korinek, Partizánske.
Záznam narušení ionosféry vplyvom slnečnej erupcie 3. novembra v 11:20 UT. Valentín Korinek, Partizánske.

Neprepúšťa ich a to až do takej miery, že sa odrážajú ako od zrkadla a sú počas dňa vedené ako vo vlnovode tvoreného zemským povrchom a D vrstvou ionosféry. V noci D vrstva zaniká a rádiové vlny sú odrážané vyššími E a F vrstvami. Koeficient ich odrazu sa zvýši, čo vedie k zvýšeniu intenzity signálu počas noci, ale ich šírenie je silno ovplyvnené charakteristikou týchto vrstiev ionosféry, čo vedie k výrazným zmenám signálu.

Pozorovanie a monitorovanie slnečných vzplanutí je len jedna z mála možností využitia metódy SID monitoru. Vlnovod tvorený D vrstvou ionosféry a zemským povrchom veľmi citlivo reaguje na akékoľvek zmeny pôsobiace z jednej aj z druhej strany vlnovodu.

Zvonku ho v najväčšej miere ovplyvňuje slnečná činnosť. Merateľné sú aj zmeny kvality ionosféry v prípade, že je zasiahnutá gama zábleskom. Zo strany zemského povrchu sú to zmeny vyvolané zemetrasením a zmeraná a zdokumentovaná je aj postupujúca ionosférická vlna vyvolaná testom nukleárnych zbraní.




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »