ESO - snímek týdne (046/2013): Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013..." /> Snímek komety ISON z La Silla | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Snímek komety ISON z La Silla
Jiří Srba Vytisknout článek

Snímek komety ISON z La Silla

kometa ISON dalekohledem TRAPPIST na La Silla - eso-potw1346 Autor: TRAPPIST/E. Jehin/ESO
kometa ISON dalekohledem TRAPPIST na La Silla - eso-potw1346
Autor: TRAPPIST/E. Jehin/ESO
ESO - snímek týdne (046/2013): Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí belgického národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce.

Tým dalekohledu TRAPPIST monitoroval vývoj aktivity komety ISON po konjunkci se Sluncem od poloviny října 2013. Ke snímání využíval různé úzkopásmové filtry, které propouštějí jen vybrané emise určitých plynných složek kómy. To astronomům umožňuje spočítat, jaké množství molekul daného typu se z komety uvolňuje.

Aktivita komety ISON byla velmi nízká až do 1. listopadu 2013, kdy se při prvním zjasnění dvojnásobně zvýšilo množství plynů, které kometa uvolňovala. 13. listopadu, krátce před tím, než byl pořízen tento záběr, došlo k dalšímu výraznějšímu zjasnění, při kterém se aktivita komety zvýšila desetkrát. V posledních dnech se ale aktivita komety stabilizovala. Kometa je nyní snadno pozorovatelná binokuláry ráno nad východním obzorem. I na obloze se však přibližuje ke Slunci a její 'pozorovací okno‘ před průchodem přísluním skončí kolem 20. listopadu.   

Rychlá zvýšení aktivity jsou pravděpodobně způsobena zvyšující se intenzitou slunečního záření dopadajícího na povrch drobného kometárního jádra, které se rychle blíží ke Slunci. Těleso se prohřívá, zásoby ledu pod povrchem sublimují a v podobě plynu se uvolňují do okolního prostoru, přičemž s sebou strhávají značné množství prachu. Kometa ISON projde přísluním 28. listopadu 2013 ve vzdáleností pouze 1,2 milionu kilometrů od fotosféry (tedy ve vzdálenosti jen o něco menší, než je průměr Slunce). Tak blízko Slunci se začne odpařovat ještě mnohem větší množství ledu. Namáhání jádra při průletu v těsné blízkosti Slunce však může být natolik extrémní, že dojde k jeho rozpadu na fragmenty. Ty se následně mohou úplně rozdrolit a celá kometa se odpaří pod náporem slunečního záření. Pokud však jádro přežije průlet přísluním, mohla by se kometa ISON stát nápadně jasným objektem ranní oblohy v první polovině prosince 2013.

Uvedený snímek je složen ze čtveřice jednotlivých záběrů s expozicí 30 s, které byly získány v různých fotometrických filtrech (modrý, zelený, červený a filtr pro infračervenou oblast). Vzhledem k tomu, že se kometa rychle pohybovala na hvězdném pozadí, vypadají hvězdy na snímku jako různobarevné čárky.

Dalekohled TRAPPIST (TRAnsiting Planets and PlanetesImals Small Telescope) je určen ke zkoumání planetárních systémů na základě dvou typů pozorování: 1) detekce a zjištění základních charakteristik exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu) a 2) studium komet ve Sluneční soustavě. Tento národní dalekohled o průměru zrcadla 60 cm je ovládán z kontrolní místnosti v Liège (Belgie) vzdálené 12 000 km.

 

Zdroj:

 

Odkazy:

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »