Výjimečné podmínky k fotografování Slunce
Autor: Maxim Usatov
Poměrně vysoké noční teploty mají zřejmě nečekaný příznivý účinek na seeing, tedy ono chvění obrazu hvězd a planet v našich dalekohledech. Ve večerních hodinách byl vzduch neobyčejně klidný a díky rovnoměrné teplotě docházelo jen k minimálním výměnám vzduchových hmot. A tak zatímco jindy se obraz tetelí, ať už nad domy nebo jinými městskými plochami, tentokrát byl mnohde mnohem klidnější, jakobychom pozorovali po ránu nad lesem. K tomu se příznivě projevovalo téměř bezvětří.
Když se podíváme na výsledky snažení amatérů o co nejlepší snímky povrchu Slunce, většinou jsme rádi, když zachytíme skupiny skvrn. Jen těm nejlepším se pak daří zachytit dobře také granulaci, což jsou ony výstupné a klesavé proudy hmoty, vynášející na povrch Slunce teplo zvnitřku. Tento víkend však umožnil to, co se povede jen několikrát do roka. Ti kdo běžně granulaci nezachytí, ji zachytili celkem snadno a ti, kteří to obvykle zvládají, zachytili pěkně nejen granulaci, ale také paprskovité struktury v okrajových penumbrách slunečních skvrn, které vypadají jak okvětní listy slunečnic. No a pak se nám tu sešly fotografie, které se spíše podobají snímku z vakuového teleskopu z Kanárských ostrovů...
![]() |
![]() |
Autor: Martin Gembec
Následuje detail jedné skvrny. K tomu stačilo přidržet kompaktní fotoaparát za okulárem zmíněného dalekohledu a natočit krátké video. Následně bylo video opět zpracováno (v Registaxu 5) a po doostření byla oříznuta oblast, kterou viděla čočka fotoaparátu. Místo přidržení fotoaparátu za okulárem můžeme využít speciální držák, který se na okulár našroubuje a do něj se přichytí tělo kompaktu.
Počet snímků za sekundu je omezen videoformátem na 30, takže to spolu s poměrně velkým chvěním obrazu vede k menším detailům (autor článku neměl zdaleka tak dobrý seeing, obraz se chvěl poměrně výrazně a neustále). Z videa o délce asi 2000 snímků bylo vybráno nejlepších 140 a ty byly složeny a zostřeny. Na zmíněném postupu je výborné alespoň to, že podobně to může zkusit prakticky kdokoli.
![]() |
![]() |
Autor: Martin Trojan
Variantu číslo dva dalo by se v uvozovkách říci “využil” Martin Trojan. Jak sám říkal, už zažil i lepší seeing, ale i u snímání těchto snímků prý obraz dokázal v klidu vydržet až 20 sekund. Takový obraz jsem já zažil možná po ránu na Jizerce nebo kdysi na Kleti. V podstatě je třeba trefit ten okamžik, kdy má okolí dalekohledu a blízká krajina stejnou teplotu. To bývá většinou po ránu, ale brzy se začínají míchat vzduchové hmoty a nebo se zahřívá dalekohled a tak Slunce nemusí být zase tak moc vysoko nad obzorem, kde je seeing obecně lepší.
Vybavení Martina Trojana bylo také vhodnější, snad krom opravdu levného achromátu SW 102/500. Na ohnisku 1250 mm (f/12,5) pomocí Televue PowerMate 2,5x seděla kamerka ASI 120 MM. Z videa 5000 snímků bylo využito 150.
Spojení digitální kamerky a většího dalekohledu už dokáže v rukou zkušeného amatéra opravdové divy. Dobře to prezentuje Aleš Palát. Rychle snímající kamerka, 15 cm velký newtonův dalekohled a kvalitní okulár už umožnily pořídit nevídaný snímek detailů ve skupinách skvrn i v granulaci na povrchu Slunce.
![]() |
![]() |
Autor: Maxim Usatov
Nezbývá, než Maximovi i ostatním nadšencům poděkovat za poskytnuté fotografie a těšit se na další výjimečné počiny, třeba při snímání Saturnu (jak už v těchto dnech prezentoval Pavel Prokeš).
![]() |
![]() |