Výzkum Lyrid v síti EDMONd
Autor: Space.com
Meteorický roj Lyrid je známý dosti drastickým rušením drah jednotlivých meteoroidů roje, a to hlavně díky gravitačnímu působení planety Saturn. Kromě zjištění střední dráhy proudu Lyrid, který protíná dráhu Země, je tedy možné díky využití citlivé videotechniky provést analýzu jednotlivých vláken meteorického roje, případně zjistit rezonance oběžných dob jednotlivých vláken s planetami Sluneční soustavy.
Pro tuto analýzu byly použity dráhy z databází EDMOND (v4.0), CAMS, CMN, DMS a IAU MDC. Celkový počet drah Lyrid v tomto souboru byl 1616, po redukci pomocí 3-sigma kritéria obsahoval vstupní soubor 1412 drah Lyrid, z nichž bylo 305 hyperbolických (e > 1), 154 dlouhoperiodických (P > 200 let) a 953 krátkoperiodických (P < 200 let).
Autor: Roman Piffl
Následně byl soubor drah rozdělen na dlouhoperiodické (a > 32 AU) a krátkoperiodické (a < 32 AU). Pro rozdělení na jednotlivé proudy bylo použito Southworth-Hawkinsova kritéria podobnosti drah (DSH) s horním limitem DSH < 0,08, čímž byly získány střední dráhy krátkoperiodické a dlouhoperiodické složky meteorického roje Lyrid. Střední dráha krátkoperiodické složky Lyrid má orbitální elementy q = 0,918 AU, e = 0,919, i = 78,951°, peri = 215,095°, node = 32,139°, vg = 46,146 km/s, střední dráha dlouhoperiodické složky má pak následující orbitální elementy q = 0,921 AU, e = 0,983, i = 79,974°, peri = 213,734°, node = 32,290°, vg = 47,168 km/s.
Autor: Roman Piffl
Pro rozdělení drah krátkoperiodické složky Lyrid byla použita analýza histogramu rozdělení hodnot velké poloosy. Výsledkem je rozdělení této složky na 9 proudů v rozmezí velkých poloos: mezi 2,3 a 3,9 AU (68 drah), mezi 3,9 a 5,4 AU (88 drah), mezi 5,4 a 8,9 AU (241 drah), mezi 8,9 a 10,8 AU (113 drah), mezi 10,8 a 12,6 AU (87 drah), mezi 12,6 a 16,6 AU (124 drah), mezi 16,6 a 20,2 AU (90 drah), mezi 20,2 a 23,6 AU (52 drah) a mezi 23,6 a 32,0 AU (79 drah).
Autor: Roman Piffl
Zároveň byly nalezeny možné rezonance oběžných dob proudů s planetami Sluneční soustavy, a to s Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem. Pro proud L1 (a = 3,331 AU) rezonance s Jupiterem (2/1) a Saturnem (5/1), pro proud L2 (a = 4,531 AU) opět s Jupiterem (6/5) a Saturnem (3/1), pro proud L3 (a = 6,834 AU) s Jupiterem (2/3) a Saturnem (4/3), pro proud L4 (a = 9,843 AU) s Jupiterem (2/5) a Saturnem (1/1), pro proud L5 (a = 11,710 AU) s Uranem (2/1) a Neptunem (4/1) ), pro proud L6 (a = 14,374 AU) s Uranem (3/2) a Neptunem (3/1), ), pro proud L7 (a = 18,160 AU) s Uranem (1/1) a Neptunem (2/1), pro proud L9 (a = 27,547 AU) se Saturnem (1/5). Rezonance oběžných dob mateřské komety Thatcher je pak s Uranem (1/5) a Neptunem (2/5).
Autor: Roman Piffl
Práce byla prezentována jako poster na IMC 2013 v Poznani (R. Piffl, L. Kornoš, J. Tóth a J. Koukal).
O autorovi
Jakub Koukal
Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz
