Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  5 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

5 let Jizerské oblasti tmavé oblohy

ISS nad Jizerkami Autor: Martin Gembec
ISS nad Jizerkami
Autor: Martin Gembec
4. listopadu 2009 se na Jizerce sešli zástupci různých organizací z obou stran hranice, které se starají o to, aby krása Jizerských hor zůstala zachována. Podepsali memorandum, že ochrana životního prostředí zahrnuje také noční přírodu a krajinu. Vznikla Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO).

Přednáška při Astronomickém dni na Jizerce Autor: Aleš Majer
Přednáška při Astronomickém dni na Jizerce
Autor: Aleš Majer
JOTO přináší nový pohled na ochranu přírody a nové příležitosti pro hory a turistiku. Každý projekt musí mít svou duši, někoho, kdo s nápadem přišel, kdo za ním stojí a dokáže nadchnout ostatní. A v případě Jizerské oblasti tmavé oblohy jsou jimi lidé z polského Astronomického ústavu univerzity ve Vratislavi. Uvědomili si, jak výjimečné místo je relativně nedaleko v Jizerských horách. Dají se zde konat astronomická pozorování pod takovou oblohou, jakou většina lidí ani v životě neviděla. V polské osadě Orle začali pořádat astronomická setkání a školu v přírodě.

Během těchto setkání jim neuniklo, jak specifickou roli mají Jizerské hory. V srdci Evropy, sevřené velkými městy, najdeme zde neporušenou přírodu a tmavé nebe. Astronomové si uvědomují souvislost světelného znečištění a ochrany přírody. Snad proto, že se v krásné přírodě díky svým nočním výpravám pohybují častěji, snad proto, jak jim světla měst i daleko od nich narušují jejich pozorování. Polští astronomové proto navázali kontakt s českými astronomy. Ukázalo se, že podobně smýšlející lidé jsou i v České astronomické společnosti. Podporu našli jak v Astronomickém ústavu Akademie věd, tak u místní pobočky ČAS, Klubu astronomů Liberecka.


Pohled na zvířetníkové světlo z polské části Jizerských hor

Co vlastně mělo být jejich cílem? Založit si oblast tmavé oblohy pro vlastní větší pohodlí při astronomických seancích? Kdepak. Hlavním cílem je otevřít problematiku nevhodného svícení širší veřejnosti. Vzdělávat, informovat, pořádat zajímavé akce s astronomickou tématikou pro veřejnost i pro školy. Na polské straně navíc vznikla zajímavá planetární stezka, začínající na Orle. Zde jsou také sluneční hodiny, vtipně nazývané “nový Orloj”, v narážce na ten pražský. To vše však nejsou věci, které by potřebovaly velké investice, pozlacené pamětní desky a jiné věci související s mnoha projekty. Spokojí se jen s nadšením lidí, radostí, že se takový projekt líbí a že se lidé do hor rádi vracejí.

Pozorování na Astronomickém dnu na Stogu Izerskim Autor: JOTO
Pozorování na Astronomickém dnu na Stogu Izerskim
Autor: JOTO
Od roku 2009 se tedy v Jizerkách setkáváme s JOTO, jak jí zkráceně u nás říkáme. A co se od té doby stalo? Stále se můžete setkat s několika pravidelně pořádanými akcemi ročně, kterým dominují dvě větší, Astronomické dny. Pořádají se workshopy, škola v přírodě s astrotématikou, přednášky a pozorování. Velkému zájmu se těší rovněž planetární stezka z Orle do nádherného srdce Jizerských hor, údolí s prameny Jizery.

Velkým úspěchem JOTO je rovněž projekt WYGASZ na polské straně. Ten je financován polským Ministerstvem školství a je financován v rámci programu ŚCIEŻKI KOPERNIKA (cesty Koperníka). Díky zakoupeným dalekohledům, počítačům a dalšímu vybavení jde o takovou malou přírodní observatoř. Ta je umístěna v osadě Orle v huti Karsthal, kde se mohou učitelé vzdělávat a své poznatky dále předávat žákům ve školách.

Oblohovka na Orle s popisky Autor: Martin Gembec
Oblohovka na Orle s popisky
Autor: Martin Gembec
Pokud jde o českou stranu, tak krom popularizace a vzdělávacích aktivit jsme rádi, že JOTO se stala předstupněm a inspirací pro další. Díky podobným nadšencům tak vznikly další oblasti u nás. Beskydská oblast tmavé oblohy a čestvě i Manětínská oblast tmavé oblohy. Na Slovensku byl vyhlášen opravdový Park tmavé oblohy Poloniny, kde je obloha ještě tmavší a kdoví, třeba podobný park jednou najdeme i na Šumavě. Zřejmě poslední lokalitě u nás, kde je občas obloha opravdu tak tmavá, že se s takovou už ve střední Evropě ani běžně nesetkáme.

Ohlédneme-li se za předchozími pěti roky existence Jizerské oblasti tmavé oblohy, můžeme vidět, že to byl skvělý nápad. Důležitější však bude budoucnost. A ta závisí nejen na skupince nadšenců na obou stranách hranice, ale také na chuti poznávat tajemství hor a především úžasných krás jejich nočního životního prostředí. Zkuste si někdy na Jizerce, nebo dokonce v polsku na Velké jizerské louce jen tak stoupnout k říčce a zahledět se do kosmických dálav. Pravděpodobně i vy budete přesvědčeni, že JOTO je kouzelné místo a má smysl její existenci dále obhajovat a myšlenku šířit.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Góry Izerskie
[2] Web JOTO
[3] Měření tmy v Jizerkách




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 156P/Russell-LINEAR

Snímek komety 156P. Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa procházela souhvězdím Persea. Vzdálenost od Země 1.595 au, od Slunce 1.807 au. Rychlost pohybu po obloze 1.45 arcsec/min.

Další informace »