Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Hodina Země 2017: Přednáška a výstava Tajomstvá nočnej oblohy v Púchově

Hodina Země 2017: Přednáška a výstava Tajomstvá nočnej oblohy v Púchově

Logo Hodiny Země 2017.
Autor: Hodina Země.

Nenechte si ujít oslavu Hodiny Země v sobotu 25. března 2017 unikátním programem ve slovenském Púchově. Uvidíte jedinečnou výstavu, poslechnete si přednášku o fantastických končinách na zeměkouli a zažijete tmu při symbolickém zhasnutí města na celou hodinu, ve které budete moci pozorovat při jasném počasí klenoty nočního nebe!

Program

  • 18:00 Otevření výstavy Tajomstvá nočnej oblohy + hudební vystoupení
  • 19:00 Přednáška Petra Horálka Lovy skvostů temné oblohy
  • 20:30 Symbolické zhasnutí města Púchov a pozorování noční oblohy či náhradní program
  • 21:30 Konec akce

Hodina Země a výstava Tajomstvá nočněj oblohy 25. března 2017 v Púchově. Autor: Púchovský eko-astro klub.
Hodina Země a výstava Tajomstvá nočněj oblohy 25. března 2017 v Púchově.
Autor: Púchovský eko-astro klub.

O výstavě

Tajomstvá nočnej oblohy

Výstava Tajomstvá nočnej oblohy v Púchově. Autor: Púchovský eko-astro klub.
Výstava Tajomstvá nočnej oblohy v Púchově.
Autor: Púchovský eko-astro klub.
Na více jak 100 panelech budou důmyslně rozprostřeny ty nejzajímavější snímky Mariana Mičúcha, Fero Micháleka, Ondreje Kralika, Miry Jedličky, Samo Tomana, Juraje Urbana, Patrika a Ruda Formankových, Borise Kardose a českého fotografa Petra Horálka. Budete se moci doslova dotknout Mléčné dráhy, spatřit jedinečné nebeské úkazy či pocítit nadšení z pohledu do tmavého hvězdnatého nebe. Výstava bude v sále Domu Kultúry odhalena již 15. března.

O přednášce

Přednáška cestovatele, spisovatele a astrofotografa Petra Horálka vás zavede pod úchvatné hvězdné nebe tuzemských i vzdálených končin naší planety.

Lovy skvostů temné oblohy
Jsme zvyklí z učebnic, že v noci vidíme hvězdy, a mnohým toto stačí. Hvězdná obloha ovšem nabízí mnohem, mnohem více. Není to jen Mléčná dráha, kterou si mnozí dnes již ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Dokonce existují i některé úkazy, které nejsou dodneška spolehlivě vysvětleny, neboť se je podařilo spatřit až s rozvojem fotografické techniky v místech s tmavou oblohou. A s čím dál více narůstajícím světelným znečištěním je ohroženo jejich pozorování a výzkum. A neposledně, tedy možná hlavně – opravdu tmavá obloha nabízí ten snový obraz, který mnozí považují jen za smyšlenou romantickou představu. Co je to fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat na Kanárské ostrovy, do Chile nebo do Tichomoří? I to se na přednášce prokládané autentickými fotografiemi autora dozvíte. Součástí bude také autogramiáda lektorovy knihy „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“.

Video: Upoutávka na knihu Dobytí jižního hvězdnatého ráje

Akci pořádá Púchovský eko-astro klub ve spolupráci s Domem Kultúry Púchov při příležitosti mezinárodní akce Hodina Země.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Púchovský eko-astro klub
[2] Hodina Země 2017
[3] Fotografie Petra Horálka



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hodina Země, Petr Horálek


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »