Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2015

2. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 7. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 5. 1. 2014 do 11. 1. 2015 Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině? Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha

Měsíc je v úplňku 5. ledna. To je spíše dobrá zpráva pro pozorovatele komety, kterou přestane svým svitem rušit počínaje večerem 7. ledna.

Planety

Venuše (−4 mag) a Merkur (cca −0,7 mag) jsou dva jasné objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat je třeba už po 16:45 triedrem. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad jihozápadem.

Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se dá pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 10° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 1. 20:55   7. 1. Kallisto přechod měsíce končí 21:32
7. 1. 22:35   9. 1. Io zatmění zač. 4:33
9. 1. 4:20   10. 1. Io přechod stínu 1:47–4:04
Europa přechod stínu 2:14–5:08
Io přechod měsíc 2:26–4:43
Europa přechod měsíc 3:33–6:28
10. 1. 0:10, 20:05   10. 1. Io zatmění zač. 23:02
12. 1. 1:50   11. 1. Io přechod stínu 20:16–22:33
Europa zatmění zač. 20:50
Io přechod měsíc 20:52–23:09
Ganymed přechod stínu 22:15–(1:54)
Ganymed přechod měsíc (0:43–4:21)
Europa zákryt končí (0:54)
Časy jsou v SEČ.

Představa vzhledu komety C/2014 Q2 (Lovejoy) na fotografii Autor: Martin Gembec
Představa vzhledu komety C/2014 Q2 (Lovejoy) na fotografii
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je nižší, ale nějaké ty oblasti se skvrnami se vždy nakonec objeví a erupční aktivita je zde středně vysoká. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy má nyní začátek období ideální viditelnosti, které potrvá skoro do konce ledna. Od 7. ledna bude na večerní bezměsíčné obloze už dostatečně vysoko, a proto nepropásněte žádné vyjasnění. Kometa by už měla být jasná jako hvězdy 4. až 5. velikosti, což je jako slabší hvězdy Malého vozu a to už je objekt viditelný i z menšího města. Přesto platí, že nejlepší pohled na ni bude přes dalekohled z velkým zorným polem a daleko od měst.
Pokud se vám povedou snímky, nezapomeňte na čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější mapa k vyhledání komety je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015.

Kosmonautika

  • Obvykle se zabýváme čistě seriózními informacemi, ale když už připadl na minulý týden přelom roku, nedá nám to alespoň neodkázat zábavný trik, který ukazuje, jak takový Američan reaguje, když mu na auto spadne satelit.
     
  • Start rakety Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS byl odložen na 6. ledna. Původně se mělo letět ještě před Vánocemi. Ale všechno pokazil nepovedený zkušební zážeh na rampě. Firma chtěla všechno důkladně vyšetřit, aby měla jistotu. Druhý zážeh už byl v pořádku, ale to už byly Vánoce za dveřmi a s nimi přišlo i volno – nejen pro zaměstnance SpaceX, ale i pro obsluhu kosmodromu. Po Štědrém dnu se navíc ISS dostala do pravidelného období, kdy je silně ozářena Sluncem. To klade vyšší nároky na chlazení a proto stanice nemůže vykonávat manévry potřebné k připojení lodi.
     

Výročí

  • 5. ledna 1905 (110 let) objevil na Lickově observatoři Charles Dillon Perrine Jupiterův měsíček Elara. Je velký asi 43 km, ale ve skupině měsíčků nazvané Himalia jde o druhý největší objekt. Jde o zachycený asteroid a je velmi tmavý, odráží jen 4 % světla.
     
  • 5. ledna 2005 (10 let) objevil Mike Brown a jeho tým z California Institute of Technology daleko za Neptunem těleso známé dnes jako Eris. V době objevu bylo zřejmé, že těleso je větší než tehdy devátá planeta Pluto, a proto ji začali pasovat na desátou planetu (inu Američané). Tento zmatek byl naštěstí definitivně vyřešen o rok později na pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie. Pluto a spolu s ním i těleso 2003 UB313, přezdívané tehdy Xena, bylo zařazeno do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Čistě z principu by asi stačilo, když bychom zde vnímali pouze transneptunické planetky, nebo objekty tzv. Kuiperova pásu planetek, ovšem lidé, kteří vidí v Plutu něco výjimečného, by to asi zatím nestrávili. Každopádně dnes víme, i po přeměření, že Eris je buď stejně velká, nebo o fous větší než Pluto a tak by mělo platit, že je stále největším známým objektem za Neptunem.
     
  • 7. ledna 1610 (405 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky. Hvězdy Medicejské, dnes známé jako Galileovy měsíce, jsou Ió, Európa, Ganymédés a Callistó. V udaný den objevil ve skutečnosti Galileo jen tři měsíce, protože čtvrtý se mu vynořil až při pozorování 13. ledna. Po několika týdnech si byl Galileo jist, že jde o měsíce Jupiteru, protože pozoroval a pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety.
     
  • 7. ledna 1985 (30 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto)..
     

Výhled na příští týden

  • kometa Lovejoy na večerní obloze
  •  
  • Výročí: Velká lednová / denní kometa 1910
  • Výročí: Deep Impact

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Eris, Sakigake


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »