Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2012

22. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 30. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 30. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6.

Měsíc dorůstá do úplňku. Loučíme se s Venuší, ještě se potká s Merkurem. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Stanice ISS má novou návštěvu v podobě lodě Dragon a jejich společný přelet nad ránem můžeme pozorovat i tento týden.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. května ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí v první čtvrti. Máme ideální období sledovat večer plasticky detaily na rozhraní světla a tmy.

Planety:

Venuše (-4 mag) se velmi rychle přibližuje ke Slunci. Pozorování jejího tenkého srpku na denní obloze je pěkná kratochvíle, ale pokud se opravdu dobře neochráníme před slunečními paprsky dopadajícími na objektiv, nemusí to dopadnout dobře. Bezpečně to jde ještě docela dobře večer po 21. hodině, jakmile se Slunce schová za obzor. Tenký srpek už má růžky sahající za polovinu kotoučku. To je způsobeno průchodem slunečního světla atmosférou Venuše. Kotouček Venuše už dosáhl velikosti přibližně 57", tedy skoro jedné obloukové minuty.
Merkur (-2 až -1,5 mag) stojí tento týden také za zmínku. Ačkoli je úhlově velmi blízko Slunci, je poměrně dost jasný. Hned po západu Slunce by v druhé polovině týdne mohl být dobře viditelný alespoň triedrem. Klíčové ovšem je, že v pátek 1. června se potká na obloze s Venuší. Během dne se obě planety k sobě budou stále více přibližovat. V poledne bude jejich vzájemná vzdálenost ještě 1° 12', ale při západu Slunce budou obě planety ještě 5° nad severozápadním horizontem a jejich vzájemná úhlová vzdálenost bude už pouze 15'. To je asi polovina Měsíčního úplňku. Pohodlně se tedy vejdou do zorného pole dalekohledu. Dobrý tip na fotografii.
Mars (0,5 mag) je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád je vysoko na obloze, takže za klidného ovzduší se to dá zkusit. Najdeme jej na jihozápadě v souhvězdí Lva. Kotouček je opravdu malý (7,8"). Patrná by měla být 90% fáze, kotouček není přesně kulatý.
Saturn (0,5 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Měsíc se kolem Spiky a Saturnu nachomýtne ve čtvrtek a v pátek. Saturn je nyní nejsnáze viditelnou planetou a pohled na jeho prstence je ozdobou každé večerní seance u dalekohledu.

Slunce je krásné v každém dalekohledu, pochopitelně s patřičným ochranným filtrem. Na povrchu je řada aktivních oblastí, které se prozrazují výraznými skupinami skvrn a na okrajích disku vystupují mnohé protuberance. Výrazná erupční aktivita se prozatím nekoná. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS jsou vidět ráno, či spíše v druhé polovině noci, jak by se ranní druhá až čtvrtá hodina dala nazvat. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zájemce o kosmonautiku zveme na další z pravidelných Kosmoschůzek. 30. 5. od 18:00 v salónku Restaurace Pospíšil naproti pražské Tesla Aréně se bude hovořit o budoucnosti člověka ve vesmíru i o kosmonovinkách.
     
  • Let soukromé lodi Dragon pokračuje úspěšně po úterním startu a pátečním připojení ke stanici. Astronauti vykládají dovezené zásoby a poté bude Dragon naplněn vědeckými experimenty i jiným materiálem. Je to nyní jediná zásobovací loď schopná dovézt zpět na Zemi větší množství materiálu. Zpravodajství o průbehu letu pro vás připravuje Vít Straka. Přílet dobře zdokumentoval astronaut ESA André Kuipers.
     
  • Vojenský geostacionární komunikační satelit Chinasat-2A vynesla minulý týden úspěšně raketa Dlouhý pochod 3B. Geostacionární družice vynáší Čína z kosmodromu Xichang v jihovýchodní Číně (provincie Sečuan).
     
  • NASA provedla další úspěšný test motoru J2-X. Motor je připravován pro vrchní stupně raket systému SLS (Space Launch System), výkonných raket pro lety Američanů do kosmu.
     

Výročí:

  • 31. května 1912 (100 let) se narodil německý astronom žijící většinu života v USA Martin Schwarzschild. Jeho příjmení je známé především díky jeho otci, Karlu Schwarzschildovi, který řešil rovnice tehdy čerstvé obecné teorie relativity. Oblast černé díry unitř tzv. schwarzschildova poloměru je horizontem událostí. Neunikne odsud ani světlo. Jeho syn Martin je znám jako astrofyzik zabývající se stavbou a vývojem hvězd. Stál u zrodu myšlenky pozorování ze stratosférických balónů. Jeho týmu se takto povedlo potvrdit granulaci na Slunci jako důsledek konvektivních procesů v podpovrchových vrstvách Slunce. Dařilo se jim získávat i velmi ostré snímky vesmírných objektů, které předčil až Hubbleův vesmírný dalekohled.
     

Výhled na příští týden:

  • Mimořádný úkaz - přechod Venuše přes Slunce
  • částečné zatmění Měsíce (z Evropy neviditelné)
  • Johann Gottfried Galle

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »