Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2011

25. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.

Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc v poslední čtvrti spatříme 23. června nad ránem nebo dopoledne. V neděli se dostává k Jupiteru a prochází asi 5° nad ním. Kvalitních snímků bylo za poslední dny k vidění mnoho na Astronomickém fóru a také v naší galerii od čtenářů, ale vyzdvihnout můžeme video Roberta Barsy - povšimněte si pohybu Měsíce na pozadí hvězd a změn barev v průběhu zatmění. Nezbývá než poděkovat za pěkný zážitek.

Planety viditelné okem: "dvojice hvězd" Porrima - Saturn je stále viditelná nad jihozápadem. Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny se od gammy Virginis zatím příliš nevzdálí.
Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno pod Plejádami, ale na začátku občanského soumraku bude obtížně viditelný v pouhých pěti stupních nad obzorem.

Aktivita Slunce má kolísavou úroveň. Po krátkém uklidnění došlo k dvěma silnějším erupcím a nyní se vše zase vrací k normálu. Na jak dlouho, to ukáže vývoj v aktivních oblastech, aktuálně natočených směrem k Zemi.
Aktuální výskyt skvrn na Slunci si můžete ověřit na snímku z družice SDO.

První NLC - noční svítící oblaka se pozorovatelům v České republice zjevila večer v den zatmění 15. června. Zatím šlo o slabý jev, ale další na sebe jistě nenechá dlouho čekat s tím, jak se blíží slunovrat. Astronomické léto začne letos 21. 6. v 19:16 SELČ.
O aktuální viditelnosti NLC by měly informovat naše stránky v aktualitách napravo nebo web Amatérské prohlídky oblohy, kde je možno objednat i APO alerty na mobil. Podrobněji si o NLC čtěte v článku z 23. týdne.

Přelety ISS jsou viditelné několikrát za noc. Např. v noci zatmění to byly až čtyři přelety, což je poměrně neobvyklé. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • K planetce Vesta se rychle blíží sonda Dawn. Momentálně dorazily snímky, které už rozlišením překonaly Hubbleův dalekohled.
  • V minulém týdnu byl zaznamenán start íránské nosné rakety Safir 2, která 15. června dopravila na oběžnou dráhu 15 kg satelit.
  • Čína plánuje v pondělí vypustit nosnou raketu Chang Zheng (Dlouhý pochod), která by měla vynést na geostacionární dráhu Chinasat 10.
  • 21. června se chystá ke startu z Bajkonuru raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-11M k ISS.
  • Minulý týden jsme mohli v JPL naposledy spatřit Curiosity (Mars Science Laboratory). Nový marsovský robot byl poté zabalen k přepravě na Kennedyho vesmírné středisko, kde má v listopadu startovat k rudé planetě. Podívejte se na zrychlené video ze závěrečných příprav.

Výročí

  • 22. června 1976 (35 let) odstartovala orbitální stanice Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Saljut 5 zanikl řízeně v atmosféře nad Tichým oceánem 8. 8. 1977. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul ruského segmentu (Zarja).

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 5


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »