Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2011

3. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 3. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 3. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 17. 1. do 23. 1. 2011.
Měsíc je ve středu v úplňku, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno.
Ve čtvrtek 20. ledna mají odstartovat tři rakety.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: úplněk nastává v noci ze středy na čtvrtek 19./20. ledna. Protože o dva dny později je Měsíc v přízemí, bude to relativně jasný úplněk (průměr 33', jasnost -12,7 mag).

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb na jihozápadě. Pondělní večer nabídne přechod Ganyméda přes Jupiterův kotouček, ale začíná až ve 20:41 SEČ. Ve středu 19. ledna bude přecházet měsíček Ió (17:19 - 19:34) a jeho stín (18:31 - 20:44). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 18. 1. (19:04 SEČ), dále 20. 1. (20:43) a 23. 1. (18:14).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Na jeho severní polokouli se rozvinula bouře, nyní viditelná jako světlejší pruh se zjasněními. Předpovědi časů průchodu meridiánem jsou uváděny na Astrofóru, tamtéž v sekci snímky jsou pokusy zachytit bouři i za našeho počasí a horšího seeingu.
Venuše (-4,3 mag) září ráno nad jihovýchodem ve Štíru.
Na internetu, v koronografu SOHO, se nám zdánlivě zleva doprava bude sunout výraznější hvězdička, Mars (1,1 mag) před konjunkcí. Vzhledem k tomu, že v březnu u něj nastává přísluní, bude o něco jasnější, oproti jiným průchodům za Sluncem (vzdálenost od nás 2,3 AU).

Kosmonautika:

  • Z kosmodromu Tanegashima v Japonsku má 20. ledna v 6:30 SEČ odstartovat raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-2 (KOUNOTORI 2). Přílet k Mezinárodní stanici ISS je plánován na 27. ledna. Přímý přenos poběží na webu japonské agentury JAXA.
  • 20. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Zenit 3F s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L.
  • 20. ledna má startovat z kosmodromu Vandenberg nejvýkonnější americká raketa (pro lety bez posádky) Delta 4-Heavy se špionážní družicí NROL-49.
  • 11. ledna prolétla Cassini kolem Saturnova měsíce Rhea. Zajímavé záběry diskutuje na svém blogu Emily Lakdawalla.

Výročí:

  • 19. ledna 1851 (160 let) se narodil holandský fyzik a astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý, proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl stanoven tvar Galaxie na sploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků, kde Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.
  • 19. ledna 2006 (5 let) odstartovala mise New Horizons k planetě Pluto. Mezitím byl Pluto designován na trpasličí planetu. Ambiciózní mise má za úkol nejen vyfotografovat tento vzdálený svět, ale v plánu je i možná návštěva dalších ledových světů za dráhou Neptunu. Sonda je za polovinou své cesty k Plutu.
  • 20. a 23. ledna 1986 (25 let) byly objeveny další měsíčky Uranu, tentokrát se na objevech podíleli Rich Terille - měsíčky Cordelia, Ophelia a Brad Smith - měsíček Bianca.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Kapteyn, New horizons, Cordelia, Ophelia, Bianca


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »