Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2023

3. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 18. ledna 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 1. do 22. 1. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše dožene na obloze Saturn a nastane jejich blízké setkání. Po setmění je nejjasnějším objektem nad jihozápadem Jupiter a nastane na něm dvojitý přechod měsíců. Vysoko nad jihem je Mars a pozorovat můžeme také Uran a Neptun. Začíná období ideální viditelnosti komety C/2022 E3 (ZTF). Slunce je neobvykle aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. Startovaly čtyři čínské rakety, jeden Falcon 9 a také došlo k dvěma neúspěšným startům. Přistál nákladní Dragon z ISS. Startuje Falcon Heavy.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 21. ledna ve 21:53 SEČ.

Planety
Za soumraku jsou nízko nad jihozápadem slabý Saturn (0,8 mag) a jasná Venuše (−3,9 mag). V neděli 22. ledna dojde k jejich těsné konjunkci (úhlově od sebe budou asi 25 úhlových minut, tedy méně než půl stupně). Nejvýraznějším objektem oblohy je večer nad jihozápadem Jupiter (−2,3 mag) a vysoko nad jihem září planeta Mars (−0,8 mag). Asi 10 stupňů k západu od Jupiteru je slabý Neptun (7,9 mag) a v Beranu je vidět Uran (5,7 mag). V pátek 20. ledna nás čeká dvojitý přechod měsíců Io a Ganymedes přes kotouček Jupiteru (viz tabulka).

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
15. 1. 22:50
16. 1. 18:40 17:28 – Europa – konec přechodu stínu
17. 1.
18. 1. 20:20
19. 1. 16:15 18:42 – Io – zač. zákrytu
20. 1. 16:02–18:16 – Io – přechod měsíce
    16:50–19:42 – Ganymed – přechod měsíce
    17:16–19:30 – Io – přechod stínu
21. 1. 17:50 16:38 – Io – konec zatmění

Aktivita Slunce je vysoká. Na povrchu je mnoho oblastí s pěknými skvrnami a také je zvýšená erupční aktivita. Jedna skvrna je zatím největší v současném cyklu aktivity a s patřičným filtrem nebo brýlemi na pozorování zatmění Slunce ji snadno uvidíme i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnko 14.1.2023 Autor: Tadeáš Valent
Slnko 14.1.2023
Autor: Tadeáš Valent

Kometa C/2022 E3 (ZTF) má nyní začátek okna její nejlepší viditelnosti. Pomocí malého dalekohledu ji spatříme jako mlhavou skvrnku. Večer je zatím velmi nízko nad severním obzorem, ale situace se bude zlepšovat. Ráno už navíc přestane vadit svit Měsíce. Z dalších komet můžeme doporučit pro větší dalekohledy C/2022 A2 (PanSTARRS) s jasností 10 mag, která prochází kolem hlavy Draka, nebo C/2020 V2 (ZTF), která má také 10 mag a nachází se v Kasiopeji.

Kosmonautika

V období 9. až 15. ledna proběhly čtyři starty čínských raket. Dva starty patřily CZ-2D, jeden CZ-2C a jeden obstarala Ceres-1.

SpaceX obstarala 10. ledna start Falconu 9 s družicemi One Web z Floridy a první stupeň se úspěšně vrátil a přistál nedaleko místa startu. Plánovaný start Falconu Heavy z floridské LC-39A s armádní misí USSF-67 byl odložen na 15. ledna. Půjde-li vše podle plánu, měl by v týdnu startovat dvakrát i Falcon 9 s družicí GPSIII SV06 a Starlinky.

11. ledna přistála v Mexickém zálivu nákladní loď Dragon s nákladem z ISS.

První pokus o start rakety RS1 firmy ABL Space Systems skončil nezdarem. Neúspěšný byl i první pokus o vypuštění rakety LauncherOne z Evropy společnosti Virgin Orbit.

Výročí

10. ledna 1573 (450 let) se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius. Do historie se zapsal, když ve svém díle Mundus Iovialis popsal čtyři měsíce Jupiteru, které nazval Io, Europa, Callisto po jménech Diových milenek a Ganymedes po Diově oblíbenci, kterého vládce bohů učinil na svém dvoře číšníkem. Marius tvrdil, že objevil měsíce několik dní před Galileem. Svůj objev oznámil několik roků po něm, takže je to velmi sporné. Přes to, že považoval měsíce Jupiteru za tělesa obíhající kolem něj, přikláněl se k myšlence Tychonově, že planety sice obíhají Slunce, ale Slunce obíhá Zemi. Galileo naopak podporoval myšlenku Koperníkovu se Sluncem ve středu soustavy planet.

20. ledna 1978 (45 let) odstartovala na svoji první zásobovací misi nákladní loď Progress 1. Loď odvozená ze Sojuzu vezla náklad na stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu. Progressy takto obsluhují dodnes orbitální stanici ISS.

22. ledna 1968 (55 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí Apollo 5. Po tragických zkušenostech s lodí Apollo 1 šlo o druhý test bez posádky. Mise Apollo 4 otestovala raketu Saturn V a velitelský modul Apollo, v rámci Apollo 5 bylo cílem vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru. Test byl úspěšný, a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat (nepilotované Apollo 6 v dubnu a mise s lidmi, Apollo 7, v říjnu 1968 otevřely cestu k slavnému Apollu 8, které obletělo Měsíc).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Juraj Zverko
  • výročí: IRAS (InfraRed Astronomical Satellite)
  • výročí: IUE (ultrafialová observatoř)
  • výročí: Pasiphae, měsíček Jupiteru
  • výročí: Antonín Mrkos
  • výročí: František Hřebík

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Apollo 5, Progress 1, Simon Marius, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »