3. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 1. do 22. 1. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše dožene na obloze Saturn a nastane jejich blízké setkání. Po setmění je nejjasnějším objektem nad jihozápadem Jupiter a nastane na něm dvojitý přechod měsíců. Vysoko nad jihem je Mars a pozorovat můžeme také Uran a Neptun. Začíná období ideální viditelnosti komety C/2022 E3 (ZTF). Slunce je neobvykle aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. Startovaly čtyři čínské rakety, jeden Falcon 9 a také došlo k dvěma neúspěšným startům. Přistál nákladní Dragon z ISS. Startuje Falcon Heavy.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 21. ledna ve 21:53 SEČ.
Planety
Za soumraku jsou nízko nad jihozápadem slabý Saturn (0,8 mag) a jasná Venuše (−3,9 mag). V neděli 22. ledna dojde k jejich těsné konjunkci (úhlově od sebe budou asi 25 úhlových minut, tedy méně než půl stupně). Nejvýraznějším objektem oblohy je večer nad jihozápadem Jupiter (−2,3 mag) a vysoko nad jihem září planeta Mars (−0,8 mag). Asi 10 stupňů k západu od Jupiteru je slabý Neptun (7,9 mag) a v Beranu je vidět Uran (5,7 mag). V pátek 20. ledna nás čeká dvojitý přechod měsíců Io a Ganymedes přes kotouček Jupiteru (viz tabulka).
| Jupiter – úkazy, časy v SEČ | ||
|---|---|---|
| Datum | Přechody GRS | Úkazy měsíců |
| 15. 1. | 22:50 | – |
| 16. 1. | 18:40 | 17:28 – Europa – konec přechodu stínu |
| 17. 1. | – | – |
| 18. 1. | 20:20 | – |
| 19. 1. | 16:15 | 18:42 – Io – zač. zákrytu |
| 20. 1. | – | 16:02–18:16 – Io – přechod měsíce |
| 16:50–19:42 – Ganymed – přechod měsíce | ||
| 17:16–19:30 – Io – přechod stínu | ||
| 21. 1. | 17:50 | 16:38 – Io – konec zatmění |
Aktivita Slunce je vysoká. Na povrchu je mnoho oblastí s pěknými skvrnami a také je zvýšená erupční aktivita. Jedna skvrna je zatím největší v současném cyklu aktivity a s patřičným filtrem nebo brýlemi na pozorování zatmění Slunce ji snadno uvidíme i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: Tadeáš Valent
Kometa C/2022 E3 (ZTF) má nyní začátek okna její nejlepší viditelnosti. Pomocí malého dalekohledu ji spatříme jako mlhavou skvrnku. Večer je zatím velmi nízko nad severním obzorem, ale situace se bude zlepšovat. Ráno už navíc přestane vadit svit Měsíce. Z dalších komet můžeme doporučit pro větší dalekohledy C/2022 A2 (PanSTARRS) s jasností 10 mag, která prochází kolem hlavy Draka, nebo C/2020 V2 (ZTF), která má také 10 mag a nachází se v Kasiopeji.
Kosmonautika
V období 9. až 15. ledna proběhly čtyři starty čínských raket. Dva starty patřily CZ-2D, jeden CZ-2C a jeden obstarala Ceres-1.
SpaceX obstarala 10. ledna start Falconu 9 s družicemi One Web z Floridy a první stupeň se úspěšně vrátil a přistál nedaleko místa startu. Plánovaný start Falconu Heavy z floridské LC-39A s armádní misí USSF-67 byl odložen na 15. ledna. Půjde-li vše podle plánu, měl by v týdnu startovat dvakrát i Falcon 9 s družicí GPSIII SV06 a Starlinky.
11. ledna přistála v Mexickém zálivu nákladní loď Dragon s nákladem z ISS.
První pokus o start rakety RS1 firmy ABL Space Systems skončil nezdarem. Neúspěšný byl i první pokus o vypuštění rakety LauncherOne z Evropy společnosti Virgin Orbit.
Výročí
10. ledna 1573 (450 let) se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius. Do historie se zapsal, když ve svém díle Mundus Iovialis popsal čtyři měsíce Jupiteru, které nazval Io, Europa, Callisto po jménech Diových milenek a Ganymedes po Diově oblíbenci, kterého vládce bohů učinil na svém dvoře číšníkem. Marius tvrdil, že objevil měsíce několik dní před Galileem. Svůj objev oznámil několik roků po něm, takže je to velmi sporné. Přes to, že považoval měsíce Jupiteru za tělesa obíhající kolem něj, přikláněl se k myšlence Tychonově, že planety sice obíhají Slunce, ale Slunce obíhá Zemi. Galileo naopak podporoval myšlenku Koperníkovu se Sluncem ve středu soustavy planet.
20. ledna 1978 (45 let) odstartovala na svoji první zásobovací misi nákladní loď Progress 1. Loď odvozená ze Sojuzu vezla náklad na stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu. Progressy takto obsluhují dodnes orbitální stanici ISS.
22. ledna 1968 (55 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí Apollo 5. Po tragických zkušenostech s lodí Apollo 1 šlo o druhý test bez posádky. Mise Apollo 4 otestovala raketu Saturn V a velitelský modul Apollo, v rámci Apollo 5 bylo cílem vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru. Test byl úspěšný, a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat (nepilotované Apollo 6 v dubnu a mise s lidmi, Apollo 7, v říjnu 1968 otevřely cestu k slavnému Apollu 8, které obletělo Měsíc).
Výhled na příští týden
- výročí: Juraj Zverko
- výročí: IRAS (InfraRed Astronomical Satellite)
- výročí: IUE (ultrafialová observatoř)
- výročí: Pasiphae, měsíček Jupiteru
- výročí: Antonín Mrkos
- výročí: František Hřebík
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
