Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2011

34. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 24. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 24. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2011.

Měsíc se blíží k novu. Z planet je nejlépe viditelný Jupiter, k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Stanice ISS přelétá večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc se blíží k novu, ten ale nastane až v pondělí 29. srpna. 22. 8. nad ránem prochází 3° pod Plejádami. 25. a 26. srpna prochází srpek Měsíce kolem Marsu.

Planety viditelné okem: V noci vrcholí nad jihem nejprve Neptun kolem 1:00 SELČ (tato planeta je 22. 8. v opozici a je vidět jen v dalekohledu). Uran je snáze viditelný, snad již v malém triedru. Vrcholí kolem 3:00.
Jupiter (-2,6 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Berana. Vidět je už po 23. hodině, ale ideální výšku více než 50° dosahuje stále až v ranních hodinách.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 24. 8. v 1:16 SELČ, 26. 8. ve 2:54 a 28. 8. ve 4:32.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat zatmění Európy 24. 8., které začne v 1:09 SELČ a skončí ve 3:39. Samotná Európa se vzápěté schová za Jupiter (3:49). 24. 8. večer čeká zákryt na Ganyméda, který se schová ve 23:02 a vyleze zpoza Jupiteru v 0:25. 25. 8. začíná přechod měsíce Európa (22:58) přes kotouček Jupiteru a končí v 1:20. 28. 8. ve 3:58 začíná zatmění Ió.
Nádherné fotografie pořízené na území Česko-Slovenska najdete nyní na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko. Na jeho kotoučku, který jeví zřetelnou fázi bychom ale stěží našli polární čepičku a snad jeden světlejší či tmavší flíček. Lépe tyto útvary vylezou jen za výborného seeingu a fotograficky.

Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči byla 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) má výhodnou polohu na noční obloze, protože se nachází večer vysoko nad jihem v letním souhvězdí Šípu. Není sice viditelná okem, ale v závislosti na kvalitě pozorovacích podmínek se dá už triedrem spatřit jako mlhavý obláček. Ve větším binaru či dalekohledu s malým zvětšením je dobře vidět i část ohonu. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.

Aktivita Slunce je docela vysoká, avšak na viditelné polovině Slunce se to tolik neprojevilo. Jsou tam skvrny především v jedné větší aktivní oblasti a další se nejspíš natočí na konci týdne. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají večer. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com, nebo záblesky Iridií a dalších družic tamtéž.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • 24. 8. má odstartovat raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-012M k ISS. Další plánované starty mají 25. 8. raketa Soyuz 2-1B-Fregat s družicí Kosmos-Glonass M33 a 28. 8. japonská raketa H-2A s družicí IGS-5.
  • Zatímco raketa Dněpr úspěšně vynesla sedm malých družic, ostatní družice takové štěstí neměly.
    Čínská dvoustupňová raketa Dlouhý pochod 2C měla vynést experimentální satelit, ale selhal její druhý stupeň po startu z čínského kosmodromu Jiuquan.
    Ruská raketa Proton sice odstartovala z Bajkonuru, ale po selhání vrchního stupně Breeze-M byl ztracen i komunikační satelit, který vynášela na eliptickou geosynchronní dráhu.

Výročí

  • 24. srpna 2006 (5 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už pět let není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán alespoň status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak tento status obdržela ještě planetka Ceres, obíhající mezi Marsem a Jupiterem, a také některá další transneptunická tělesa, například Eris (která je o kousek větší než Pluto).
  • 24. srpna 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce, měření míst s koncentrací hmoty (masconů)
  • 26. srpna 1981 (30 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Definice planety, Luna 11


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »