Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2016

36. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 7. září 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše, na jihozápadě Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. 1. září přineslo dvě havárie raket. Juno přinesla první poznatky o Jupiteru. Chystá se návrat části posádky ISS v Sojuzu TMA-20M. Odstartovat by měla sonda OSIRIS-REx k asteroidu Bennu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 9. září v 13:49 SELČ. Krásně se nám bude den po dni posouvat terminátor a zobrazovat nám plasticky krátery. Navíc ve čtvrtek 8. září bude na návštěvě poblíž Saturnu. Obě tělesa bude dělit úhlová vzdálenost tři stupně. O den později bude Měsíc ve čtvrti 7° nad Marsem.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Jsou nízko. Jen asi 10° nad obzorem a ještě níže je u nich také hvězda Antares.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři byl 2. září v opozici a spolu s Uranem (5,7 mag) v Rybách je lze pozorovat celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je asi jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu je pěkná skupina skvrn, která nejspíš vydrží po celý týden. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • 27. srpna proletěla sonda Juno jen 4200 km nad oblaky Jupiteru a protože tentokrát byly přístroje zapnuté, přinesla řadu informací a fotografií.
  • 1. září nepřineslo zrovna pozitivní zprávy. Nejprve jsme zaznamenali náznaky selhání rakety CZ-4C, se kterým se pochopitelně Čína moc pochlubit nechtěla. Nakonec se ukázalo, že raketa skutečně havarovala. Nedlouho na to však došlo k další nepříjemné události při tankování doprovázejícím zkušební test rakety Falcon 9. Osm minut před zkušebním zážehem motorů došlo k anomálii, který vyústila velkou explozí, zničením rakety, družice na jejím vrcholku a startovní rampy. Může se stát, že Falcony budou na několik měsíců uzeměny, což by nepotěšilo fanoušky kosmonautiky, ale navíc by tím přišla ISS o zásobování lodí Dragon (naštěstí ne o zásoby, ke startu se chystají i lodě Cygnus a Progress).
  • 7. září má nastoupit do Sojuzu TMA-20M část posádky ISS (A. Ovčinin, O. Skripočka z Ruska, J. Williams z USA) a přistát na Zemi.
    8. září bychom se mohli dočkat očekávaného startu sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu. Vše může ještě ovlivnit počasí. Rampa samotná je naštěstí 1,75 km od nešťastné rampy, na které vybuchl Falcon. Raketa i rampa jsou tedy připraveny.
    8. 9. má odstartovat také indická raketa GSLV s geostacionární družicí INSAT-3DR.

Výročí

  • 6. září 1906 (110 let) se narodil český astronom a učitel Jan Píšala, čestný člen ČAS. Byl aktivní v Opavě, kde vedl kroužek a snažil se o založení hvězdárny (do jeho kroužku chodil i Jiří Grygar). Přispíval do Říše hvězd a specializoval se především na pozorování meteorů. Kromě astronomie byl také aktivním skautem (zakládal Skaut v Opavě), účastnil se odboje a své si prožil i v koncentračním táboře.
  • 8. září 1966 (50 let) se začal v televizi vysílat seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Výhled na příští týden

  • Zákryt Neptunu Měsícem
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Výročí: Gemini 11
  • Výročí: UARS
  • Výročí: František Nušl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jan Píšala, Star Trek, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »