Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2013

38. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 18. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 18. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9.

Měsíc bude v úplňku. Večer pozorujeme Venuši, případně i Saturn, ráno Jupiter a Mars. ISS přelétá na ranní obloze. Hodně živo je také v kosmonautice a robotickém výzkumu sluneční soustavy. 22. 9. nastává podzimní rovnodennost.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 19. září v úplňku.

Jupiter v Blížencích a Mars u Jesliček v slabém kuželi zvířetníkového světla Autor: Martin Gembec
Jupiter v Blížencích a Mars u Jesliček v slabém kuželi zvířetníkového světla
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,1 mag) se tento týden setká se Saturnem (0,7 mag). Nejde o nějaký extrém, planety se k sobě přiblíží zdánlivě asi na 3° kolem 18. září. Navíc Saturn je už hodně obtížně viditelný.
Ráno je už 45° vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (−2,1 mag), 25° vysoko vystupuje planeta Mars (+1,6 mag) v souhvězdí Raka.
Pozorovatele Jupiteru opět upozorníme, že Velká červená skvrna (GRS) přechází přes střed kotoučku například ve čtvrtek 19. 9. ve 4:30 SELČ a v sobotu 21. 9. v 6:10.

Nízká aktivita Slunce v září 2013 Autor: NOAA/SWPC
Nízká aktivita Slunce v září 2013
Autor: NOAA/SWPC
Slunce se tedy pěkně vytáhlo. Místo očekávaného opětovného nárůstu aktivity spíše jakoby spěje k minimu. Jedná se sice nejspíš jen o přechodný jev, ovšem grafy aktivity a snímky povrchu beze skvrn nepřidávají nadšencům z řad pozorovatelů skvrn a polárních září na optimismu. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Sonda Voyager 1 již podle vědců z NASA vstoupila do mezihvězdného prostoru mimo „bublinu“ vyfoukanou slunečním větrem.
     
  • Podle vyjádření Elona Muska, šéfdesignéra SpaceX, musí jejich nová verze rakety Falcon 9 projít dalšími testy. Nejblíže asi ve středu proběhne další statický test motorů a podle všeho na konci září by mohlo dojít ke startu z kosmodromu Vandenberg.
     
  • Raketa Antares společnosti Orbital Sciences, která má vynést nákladní loď Cygnus k ISS, by měla odstartovat o den později kvůli výměně kabelu. Nové datum startu z vesmírného střediska ve státě Virginia je stanoveno na středu 18. září.
     
  • Japonci vypustili novou raketu Epsilon, která by jim měla umožnit levnější vynášení nákladů do vesmíru. Start se uskutečnil v sobotu a na palubě byl dalekohled Hisaki, určený ke studiu vlivu rázových vln ve slunečním větru na planety Venuši, Mars a Jupiter.
     
  • Curiosity, která pokračuje ve své cestě k novému cíli, asi 5 km vzdálenému úpatí hory, navštívila nyní lokalitu nazvanou Darwin, kde se nachází velmi pěkná ukázka hornin, které vypadají, jakoby kamínky opracované vodou byly stmeleny dohromady, jako například u slepenců.
     
  • Posádka Expedice 36 se vrátila na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-08M. Přistání v kazašské stepi proběhlo s drobným problémem při sestupu (nefunkční displej se sestupovými údaji) ve středu 11. září. Další Sojuz by měl startovat 25. září.
     

Výročí:

  • 16. září 1848 (165 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.
     
  • 21. září 2003 (10 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • Start Sojuzu TMA-10M
  • Výročí: První fotografie komety
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Čínská vycházka

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »