Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2013

38. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 18. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 18. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9.

Měsíc bude v úplňku. Večer pozorujeme Venuši, případně i Saturn, ráno Jupiter a Mars. ISS přelétá na ranní obloze. Hodně živo je také v kosmonautice a robotickém výzkumu sluneční soustavy. 22. 9. nastává podzimní rovnodennost.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 19. září v úplňku.

Jupiter v Blížencích a Mars u Jesliček v slabém kuželi zvířetníkového světla Autor: Martin Gembec
Jupiter v Blížencích a Mars u Jesliček v slabém kuželi zvířetníkového světla
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4,1 mag) se tento týden setká se Saturnem (0,7 mag). Nejde o nějaký extrém, planety se k sobě přiblíží zdánlivě asi na 3° kolem 18. září. Navíc Saturn je už hodně obtížně viditelný.
Ráno je už 45° vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (−2,1 mag), 25° vysoko vystupuje planeta Mars (+1,6 mag) v souhvězdí Raka.
Pozorovatele Jupiteru opět upozorníme, že Velká červená skvrna (GRS) přechází přes střed kotoučku například ve čtvrtek 19. 9. ve 4:30 SELČ a v sobotu 21. 9. v 6:10.

Nízká aktivita Slunce v září 2013 Autor: NOAA/SWPC
Nízká aktivita Slunce v září 2013
Autor: NOAA/SWPC
Slunce se tedy pěkně vytáhlo. Místo očekávaného opětovného nárůstu aktivity spíše jakoby spěje k minimu. Jedná se sice nejspíš jen o přechodný jev, ovšem grafy aktivity a snímky povrchu beze skvrn nepřidávají nadšencům z řad pozorovatelů skvrn a polárních září na optimismu. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Sonda Voyager 1 již podle vědců z NASA vstoupila do mezihvězdného prostoru mimo „bublinu“ vyfoukanou slunečním větrem.
     
  • Podle vyjádření Elona Muska, šéfdesignéra SpaceX, musí jejich nová verze rakety Falcon 9 projít dalšími testy. Nejblíže asi ve středu proběhne další statický test motorů a podle všeho na konci září by mohlo dojít ke startu z kosmodromu Vandenberg.
     
  • Raketa Antares společnosti Orbital Sciences, která má vynést nákladní loď Cygnus k ISS, by měla odstartovat o den později kvůli výměně kabelu. Nové datum startu z vesmírného střediska ve státě Virginia je stanoveno na středu 18. září.
     
  • Japonci vypustili novou raketu Epsilon, která by jim měla umožnit levnější vynášení nákladů do vesmíru. Start se uskutečnil v sobotu a na palubě byl dalekohled Hisaki, určený ke studiu vlivu rázových vln ve slunečním větru na planety Venuši, Mars a Jupiter.
     
  • Curiosity, která pokračuje ve své cestě k novému cíli, asi 5 km vzdálenému úpatí hory, navštívila nyní lokalitu nazvanou Darwin, kde se nachází velmi pěkná ukázka hornin, které vypadají, jakoby kamínky opracované vodou byly stmeleny dohromady, jako například u slepenců.
     
  • Posádka Expedice 36 se vrátila na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-08M. Přistání v kazašské stepi proběhlo s drobným problémem při sestupu (nefunkční displej se sestupovými údaji) ve středu 11. září. Další Sojuz by měl startovat 25. září.
     

Výročí:

  • 16. září 1848 (165 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.
     
  • 21. září 2003 (10 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • Start Sojuzu TMA-10M
  • Výročí: První fotografie komety
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Čínská vycházka

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »