Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2011

42. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 19. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2011.

Měsíc je v poslední čtvrti. Jupiter se blíží k opozici a uvidíme jej celou noc. Večer uvidíme kometu Garrad. V pátek nastává maximum meteorického roje Orionid. Mars je viditelný nejlépe před svítáním.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc: poslední čtvrť nastává ve čtvrtek 20. října. Ráno vystupuje vysoko nad jižní obzor a je tak možné pozorovat pěkné stíny poblíž terminátoru. Před víkendem prochází poblíž Marsu.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem po jedné ranní ve výšce asi 53°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 10. 01:31   18. 10. Európa přechod stín 03:50-06:18, měsíc 04:28-06:48
18. 10. 21:22   19. 10. Európa zatmění zač. 21:59, zákryt konec 00:54
20. 10. 03:09   20. 10. Ió zatmění zač. 06:16
20. 10. 23:00   21. 10. Ganyméd zatmění zač. 01:35, zákryt konec 04:04
22. 10. 04:46   21. 10. Ió přechod stín 03:24-05:34, měsíc 03:38-05:46
23. 10. 00:38   22. 10. Ió zatmění zač. 00:44, zákryt konec 03:04
23. 10. 20:29   22. 10. Ió přechod stín 21:53-00:03, měsíc 22:04-00:11
      23. 10. Ió zákryt konec 21:30
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,2 mag) v souhvězdí Lva se po šesté ranní nalézá téměř 50° vysoko nad východem. Při malinkatém průměru kotoučku pouhých 5,6" lze za dobrých podmínek vidět asi jen polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů. Často je ale k vidění jen neforemná barevná skvrnka.

Saturn (0,7 mag) je tento týden jasnější hvězdičkou, procházející vpravo nad zakrytým kotoučem Slunce při pohledu do korónografu SOHO.

Aktivita Slunce je nepochybně vyšší, dokazuje to vysoké relativní číslo slunečních skvrn. Žádná z aktivních oblastí však nevyprodukovala silné erupce. Uvidíme, zda se to změní.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je v souhvězdí Herkula. Při jasnosti asi 7 mag je to nejlépe viditelná kometa na obloze. Je snadno k nalezení triedrem, ale vyplatí se na ni podívat i větším dalekohledem při malém zvětšení. Nejlepší zážitek budete mít na tmavé obloze dál od měst. Vyhledávací mapku a podrobnosti ke slabším kometám čtěte na stránkách kommet.cz.

V tomto týdnu bude aktivní meteorický roj Orionid, pozůstatků Halleyovy komety. Krom něho se z podobného místa na obloze budou rozletovat epsilon Geminidy. Maximum Orionid připadá na 21. října a letos se už neočekává tak intenzivní sprška, jako ještě například loni. Přesto se vyplatí je pozorovat. Letos jej bude trochu rušit Měsíc po poslední čtvrti.
Podrobné informace k meteorickým rojům přelomu října a listopadu přináší server meteory.sk.

Přelety ISS jsou nyní vidět večer. Pozorování si můžeme zpestřit také přeletem družice Rosat, která brzy shoří v atmosféře. Také u této družice není přesně známa doba, kdy vstoupí do atmosféry a protože obsahuje teplotně odolné prvky, mimo jiné velmi těžké zrcadlo, lze očekávat, že opět něco dopadne až na zemský povrch. Přelety nad střední Evropou viditelné večer pomalu končí. Pád se očekává kolem 23. října, tou dobou satelit občas přelétá i nad ČR v odpoledních hodinách. Podrobnosti na webu DLR. K předpovědím přeletů družic, jako je Rosat, je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 19. října se plánuje na Bajkonuru vypuštění rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M na geostacionární dráhu. Na palubě bude výkonná telekomunikační družice ViaSat-1.
  • 20. říjen by mohl být dalším milníkem v historii evropské kosmonautiky. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně se chystá první start rakety Sojuz VS01 z kopie startovní rampy, která stojí i na Bajkonuru v Kazachstánu. Na palubě bude dvojice satelitů Galileo IOV-1 a 2. Prohlédněte si video na webu ESA o systému Galileo, podrobnosti ke startu jsou průběžně tamtéž. Povedená je také animace skládání rakety.
  • Rusové i Američané se shodli na tom, v čem tkvěla chyba při neúspěšném startu rakety Sojuz-U s lodí Progress v srpnu, a proto je opět povolen start raket s lidskou posádkou od listopadu 2011. Pokud dopadne úspěšně start stejné rakety s lodí Progress M-13M na konci října, potom lidé poletí k ISS 14. listopadu a ještě do konce roku by měla následovat další posádka na konci prosince.

Výročí

  • 22. října 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.
  • 19. října 2006 (5 let) odstartoval evropský meteorologický satelit MetOp-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Blíží se konci životnosti. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Předpokládá se, že každých pět let bude vypuštěn nový satelit. MetOp-B by měl startovat v roce 2012.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 12, MetOp-A


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »