Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2012

43. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.

Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v pondělí ráno. Během týdne se přesune pod Pegasův čtverec a vymaže z oblohy slabší objekty.

 

Jupiter v Býku 19. 10. 2012 Autor: Martin Gembec
Jupiter v Býku 19. 10. 2012
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka, nyní je pěkně rozložen mezi otevřenými hvězdokupami NGC 1647 a 1746. Vychází už před 20. hodinou letního času. Po většinu noci je krásně vysoko pro pozorování detailů v jeho atmosféře i úkazů měsíců. Přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23.10. 4:45   24.10. Io zatmění začíná 5:14
24.10. 0:35   24.10. Ganymed přechod stín 5:37-7:39
24.10. 20:30   25.10. Io přechod stín 2:22-4:32, měsíc 3:18-5:27
25.10. 6:25   25.10. Io zatmění zač. 23:42, zákryt konec (2:47)
26.10. 2:15   26.10. Io přechod stín 20:51-23:01, měsíc 21:44-23:54
26.10. 22:07   27.10. Europa zatmění zač. 4:00
28.10. 2:55   27.10. Io zákryt konec 21:13
28.10. 22:45   27.10. Ganymed zatmění konec 21:33, zákryt 23:10-(0:59)
      28.10. Europa přechod stín 22:08-(0:32), měsíc 23:52-(3:12)
Časy jsou v SELČ, 28. 10. v SEČ.

Venuše (-4 mag) přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Jako Jitřenku ji spatříme zhruba od čtyř ráno nad východem.

Slunce je trochu aktivnější. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Jestliže minulý víkend jsme se loučili s nadějí na vyšší aktivitu, pak tento týden je ve znamení vynoření se ještě aktivnější oblasti zcela na východním okraji slunečního disku. Silnější erupce třídy M tedy můžeme opravdu očekávat. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Meteorický roj Orionid slábne, zatímco Tauridy udržují pořád stejnou i když nízkou frekvenci. Nějaký ten jasnější meteor tak není v těchto nocích ničím vzácným.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 23. října by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz s kosmickou lodí Soyuz TMA-06M. Připojení ke stanici je plánováno 25. října. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Novickij a Tarelkin, kteří letí poprvé a americký astronaut Ford, pro kterého jde o druhý let.
     
  • 28. října se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon. Přes drobné obtíže pokračuje její mise úspěšně.
     
  • Americká organizace ULA starající se o vypouštění raket Atlas a Delta připravuje raketu Atlas V pro starty s lidskou posádkou. Na vrcholku rakety by měl být úmístěn malý raketoplán.
     

Výročí:

  • 24. října 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čísnkou sondu a pracovala úspěšně asi rok.
     
  • 25. října 1877 (135 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro vývoj hvězd.
     

V neděli končí letní čas. Přecházíme na obvyklý středoevropský a to tím, že ve tři ráno posuneme hodiny zpět na druhou ráno. Cestující v nočním vlaku se mají na co těšit, vlak si hodinu postojí. My ostatní si déle pospíme.

Výhled na příští týden:

  • Úplněk a setkání s Jupiterem
  • Tauridy v maximu
  • Start bezpilotního raketoplánu USAF
  • zásobovací Progress k ISS
  • Výročí: Stardust - Annefrank
  • Výročí: Sputnik 2 (Lajka)

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »