Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2013

46. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je stále vidět několik jasnějších komet. Kosmická stanice měla dočasně 9 kosmonautů, tři se vrátí na Zemi v Sojuzu TMA-09M už v pondělí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku, ten nastane v neděli 17. listopadu.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je za jasného počasí dobře viditelnou večernicí nízko nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag), který se nachází v Blížencích, vychází už po 21. hodině. Nejlepší viditelnost ještě vychází na druhou polovinu noci. Mars (+1,4 mag) je nejlepší ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Na ranní obloze pomalu vylézá planeta Merkur.

V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
11.11. 22:15 13.11. Io přechod stínu 2:59–5:13
Io přechod měsíc 4:06–6:20
Europa přechod stínu od 5:06
13.11. 4:00 14.11. Io přechod stínu 21:28–23:42
Io přechod měsíc 22:33–(0:47)
13.11. 23:50 15.11. Callisto přechod měsíc 3:07–6:33
Ganymed přechod stínu 4:21–7:25
15.11. 5:40    
16.11. 1:30    
Časy jsou v SEČ.

Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Na Zemi přivrácené polokouli jsme měli možnost po celý týden pozorovat aktivní oblast s menšími skvrnami, která byla zvláštní tím, že produkovala poměrně silné, ale krátce trvající erupce. Skvrny v této oblasti dobře zachytil také Antonín Hušek. Několik erupcí bylo kategorie X1, ale mnoho plasmy to k Zemi nevyslalo, takže silnější polární záře viditelné i v našich šířkách nenastaly. Uvidíme, zda se v tomto týdnu vrátí aktivní oblasti, které jsou nyní na odvrácené polokouli, a zda ještě bude na co koukat. Aktivitu Slunce můžete sledovat na webu Solarham.net nebo Spaceweather.com. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí několik zajímavých komet. Nejblíže k Zemi a také nejlépe viditelná je kometa C/2013 R1 (Lovejoy), která prolétala souhvězdím Raka a míří nad hlavu Lva. Je tedy dobře viditelná i před půlnocí, než začne vadit Měsíc, nebo nejlépe nad ránem. K jejímu spatření bohatě stačí triedr, je velká a má slabší ohon. Na fotografiích má výraznou zelenou komu a ohon dlouhý až 4 stupně.
Nejvíce očekávaná je v těchto dnech kometa C/2012 S1 (ISON), která se již noří do vnitřních oblastí sluneční soustavy. To se projevuje na její aktivitě tím, že vytváří jasnější hlavu a také dva ohony. Standardní prachový aktuálně doplnil také ohon iontový. Oba jsou dlouhé asi dva stupně. Jasnost komety však není taková, aby ji šlo snadno pozorovat. Nad ránem by do 15. listopadu neměl vadit Měsíc, potom za dobrých podmínek by měla být krásně viditelná triedrem. Nyní se pohybuje souhvězdím Panny. Letí pod relativně jasnou hvězdou Porrima a blížit se bude jasné hvězdě Spica.
Z dalších komet nezapomínejme na krátkoperiodickou 2P/Encke, která je nyní jen velmi nízko nad obzorem před svítáním v souhvězdí Panny. Ovšem tato kometa je nyní už hodně blízko Slunci, což dalo za příčinu vzniku dlouhého a nyní již celkem jasného iontového ohonu. O víkendu bude kometa zdánlivě na obloze poblíž planety Merkur.

Meteory: tento týden pokračuje vyšší aktivita částic Enckeovy komety, severních a jižních Taurid. Očekáváme jich dohromady asi 5 za hodinu. Tauridy dokáží překvapit také výskytem jasných bolidů. Jeden pěkný meteor se podařilo zachytit Vilému Heblíkovi.

Kosmonautika:

  • Curiosity zažila poprvé od svého přistání na Marsu nečekaný restart počítače. Nyní se zjišťuje, co přesně bylo jeho příčinou.
     
  • Z vesmírné stanice ISS by se měla v pondělí 11. listopadu vrátit kosmická loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě přistane tříčlenná posádka ve složení Jurčichin (Rus), Nybergová (USA) a Parmitano (Ita).
     

Výročí:

  • 13. listopadu 1978 (35 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.
     
  • 15. listopadu 1738 (275 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.
     
  • 15. listopadu 1988 (25 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Špýru.
     
  • 17. listopadu 1998 (15 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.
     

Výhled na příští týden:

  • Jasné komety ISON a Lovejoy ruší Měsíc
  • Merkur na ranní obloze
  • Výročí: Alan Shepard

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »