49. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc je v novu v noci na úterý 3. prosince. Výzvou může být hledání velmi mladého měsíčního srpku v úterý večer, kdy bude asi 15,5 hodiny po novu. Snáze bude vidět v dalších dnech, 5. prosince bude nejblíže k Venuši vpravo od ní a v pátek 6. prosince vlevo nahoru od Venuše.

Planety:
Venuši (−4,6 mag) v maximálním jasu nelze večer přehlédnout. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu.
Jupiter (−2,6 mag) začíná být rozumně viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci, kdy je souhvězdí Blíženců poblíž nadhlavníku.
Mars (+1,2 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny. Nyní již prochází souhvězdím Panny. Merkur se nyní vrací do blízkosti Slunce a Saturn se naopak vzdaluje, ale stále je ráno za svítání velmi nízko.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRS			Úkazy měsíců
3.12.	0:30		1.12.	Europa přechod měsíce končí 22:06
4.12.	6:20		6.12.	Io přechod stínu 3:08–5:22 Io přechod měsíc 3:52–6:07
5.12.	22:00		6.12.	Ganymed přechod měsíce končí 22:20
7.12.	23:40		7.12.	Io přechod měsíc 22:18–(0:33) Io přechod stínu 21:36–23:51
9.12.	5:25		8.12.	Europa přechod stínu 2:13–4:54 Europa přechod měsíc 3:37–6:20
Časy jsou v SEČ.

Kometa ISON se nám konečně protáhla kolem Slunce. Ovšem co se to vlastně přesně odehrálo? Zatím to není jisté. Již od prvních záběrů v korónografu LASCO C3 sondy SOHO bylo patrné, že ISON ztrácí hodně materiálu a zanechává jej podél své dráhy. Přesto neustále zjasňovala a vše vypadalo optimisticky až do onoho osudného 28. listopadu, kdy už to jádro komety podle všeho nevydrželo, je docela možné, že se mezitím prostě jen ztrátou materiálu výrazně zmenšilo a u Slunce se definitivně rozpadlo. Těsně před průletem přísluním došlo k intenzivnímu uvolnění prachu. Můžeme jen odhadovat, co se dělo v noci na 29. listopad. Zdá se, že část hmoty v podobě oblaku, který po kometě zbyl, se vydal na svoji další pouť v původní dráze komety. Je také možné, že zpočátku zde bylo přítomno hejno úlomků, které se dále vypařovaly. Každopádně konec týdne přinesl pohled na zeslabující se oblak prachu a ohon z částic z něj uvolněných. Byla to úžasná podívaná téměř v přímém přenosu a i z pohledu odborníka velmi nezvyklé. Znamená to ale, že kometu ISON už na obloze s pravděpodobností hraničící s jistotou neuvidíme.
Naštěstí je na obloze ještě kometa Lovejoy. Ta se nyní pohybuje z vrchních partií Pastýře nad souhvězdí Severní koruny. Kometa je za tmy snadným objektem pro pozorování i pouhým okem. Vzhledem k tomu, že dosahuje jasnosti nad 4 mag, je k tomu pravému zážitku třeba jednak vycestovat mimo město a také pozorovat ve vhodnou dobu, tedy hned večer po setmění, nebo ještě lépe ráno před svítáním. Tehdy je kometa nejvýše. Nevhodné je nyní především období mezi 19. hodinou a 2. ranní, kdy ačkoli nezapadá, je nízko nad obzorem. Zážitek z pozorování umocní triedr, který odhalí velkou komu a z ní vycházející ohon několikastupňové délky.

Aktivita Slunce je stále nízká, ovšem jenom na straně přivrácené k Zemi. Celou dobu průletu komety ISON kolem Slunce jsme totiž pozorovali jeden unikající oblak plasmy za druhým. Na odvrácené straně tedy docházelo silným k erupcím. Možná je má na svědomí aktivní oblast, která, než zapadla, vybuchla erupcí třídy X1. Počkejme, co z ní zbude. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

• Nákladní loď Progress neletěla ke stanici ISS zcela bez problémů. Nová verze naváděcího systému nefungovala stoprocentně a tak se závěrečný manévr musel uskutečnit pomocí kosmonautů a ručního navádění.
   
• Indická sonda k Marsu se úspěšně vydala z oběžné dráhy kolem Země na přeletovou trajektorii k Marsu. Snaha indických inženýrů byla tedy korunována úspěchem. Sonda musela postupně zvyšovat nejvzdálenější bod své eliptické dráhy kolem Země a teprve tím získala dost energie, aby se odpoutala ze zemské gravitace.
   
• Čínská sonda s měsíčním vozítkem Chang'e 3 odstartovala v neděli večer našeho času. Doporučuji video, které je špičkově provedenou animací celé mise.
   
• Start vylepšené soukromé rakety Falcon 9 s družicí SES-8 nakonec kvůli sérii technických problému neproběhl a nejbližší datum startu je nyní v pondělí 2. 12.
   

Výročí:

• 4. prosince 1973 (40 let) proletěla nejblíže planetě Jupiter sonda Pioneer 10. Byla to tehdy vůbec první návštěva průzkumníka ze Země u největší planety sluneční soustavy.
   
• 8. prosince 1908 (105 let) prošlo první světlo 60 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu. Byl to první ze dvou významných přístrojů na této hvězdárně, které znamenaly zvrat v našem poznání vesmíru. Tímto dalekohledem se může veřejnost podívat i dnes v rámci pozorování na objednávku. Jde tak nejspíš o největší dalekohled používaný běžně k pozorováním pro veřejnost. Průměr primárního zrcadla 60" představuje 152 cm.
   

Výhled na příští týden:

• Ideální viditelnost komety Lovejoy ráno
• Maximum meteorického roje Geminid

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.