Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2013

49. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 4. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 4. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12.

Měsíc po novu bude vidět večer. Kometa ISON nepřežila průlet kolem Slunce, na nebi je jiná poměrně jasná kometa Lovejoy. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc je vidět Jupiter a po půlnoci dobře také Mars. Aktivita Slunce je na přivrácené straně nízká. Indové se vydali k Marsu. Progress se musel s ISS spojit pomocí ručního řízení.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v novu v noci na úterý 3. prosince. Výzvou může být hledání velmi mladého měsíčního srpku v úterý večer, kdy bude asi 15,5 hodiny po novu. Snáze bude vidět v dalších dnech, 5. prosince bude nejblíže k Venuši vpravo od ní a v pátek 6. prosince vlevo nahoru od Venuše.

Planety:
Venuši (−4,6 mag) v maximálním jasu nelze večer přehlédnout. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu.
Jupiter (−2,6 mag) začíná být rozumně viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci, kdy je souhvězdí Blíženců poblíž nadhlavníku.
Mars (+1,2 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny. Nyní již prochází souhvězdím Panny. Merkur se nyní vrací do blízkosti Slunce a Saturn se naopak vzdaluje, ale stále je ráno za svítání velmi nízko.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
3.12. 0:30 1.12. Europa přechod měsíce končí 22:06
4.12. 6:20 6.12. Io přechod stínu 3:08–5:22
Io přechod měsíc 3:52–6:07
5.12. 22:00 6.12. Ganymed přechod měsíce končí 22:20
7.12. 23:40 7.12. Io přechod měsíc 22:18–(0:33)
Io přechod stínu 21:36–23:51
9.12. 5:25 8.12. Europa přechod stínu 2:13–4:54
Europa přechod měsíc 3:37–6:20
Časy jsou v SEČ.

C/2012 S1 (ISON) prolétla kolem Slunce. Složeno ze snímků sondy SOHO. Autor: SOHO/LASCO C3, ESA/NASA
C/2012 S1 (ISON) prolétla kolem Slunce. Složeno ze snímků sondy SOHO.
Autor: SOHO/LASCO C3, ESA/NASA
Kometa ISON se nám konečně protáhla kolem Slunce. Ovšem co se to vlastně přesně odehrálo? Zatím to není jisté. Již od prvních záběrů v korónografu LASCO C3 sondy SOHO bylo patrné, že ISON ztrácí hodně materiálu a zanechává jej podél své dráhy. Přesto neustále zjasňovala a vše vypadalo optimisticky až do onoho osudného 28. listopadu, kdy už to jádro komety podle všeho nevydrželo, je docela možné, že se mezitím prostě jen ztrátou materiálu výrazně zmenšilo a u Slunce se definitivně rozpadlo. Těsně před průletem přísluním došlo k intenzivnímu uvolnění prachu. Můžeme jen odhadovat, co se dělo v noci na 29. listopad. Zdá se, že část hmoty v podobě oblaku, který po kometě zbyl, se vydal na svoji další pouť v původní dráze komety. Je také možné, že zpočátku zde bylo přítomno hejno úlomků, které se dále vypařovaly. Každopádně konec týdne přinesl pohled na zeslabující se oblak prachu a ohon z částic z něj uvolněných. Byla to úžasná podívaná téměř v přímém přenosu a i z pohledu odborníka velmi nezvyklé. Znamená to ale, že kometu ISON už na obloze s pravděpodobností hraničící s jistotou neuvidíme.
Naštěstí je na obloze ještě kometa Lovejoy. Ta se nyní pohybuje z vrchních partií Pastýře nad souhvězdí Severní koruny. Kometa je za tmy snadným objektem pro pozorování i pouhým okem. Vzhledem k tomu, že dosahuje jasnosti nad 4 mag, je k tomu pravému zážitku třeba jednak vycestovat mimo město a také pozorovat ve vhodnou dobu, tedy hned večer po setmění, nebo ještě lépe ráno před svítáním. Tehdy je kometa nejvýše. Nevhodné je nyní především období mezi 19. hodinou a 2. ranní, kdy ačkoli nezapadá, je nízko nad obzorem. Zážitek z pozorování umocní triedr, který odhalí velkou komu a z ní vycházející ohon několikastupňové délky.

Aktivita Slunce je stále nízká, ovšem jenom na straně přivrácené k Zemi. Celou dobu průletu komety ISON kolem Slunce jsme totiž pozorovali jeden unikající oblak plasmy za druhým. Na odvrácené straně tedy docházelo silným k erupcím. Možná je má na svědomí aktivní oblast, která, než zapadla, vybuchla erupcí třídy X1. Počkejme, co z ní zbude. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Progress neletěla ke stanici ISS zcela bez problémů. Nová verze naváděcího systému nefungovala stoprocentně a tak se závěrečný manévr musel uskutečnit pomocí kosmonautů a ručního navádění.
     
  • Indická sonda k Marsu se úspěšně vydala z oběžné dráhy kolem Země na přeletovou trajektorii k Marsu. Snaha indických inženýrů byla tedy korunována úspěchem. Sonda musela postupně zvyšovat nejvzdálenější bod své eliptické dráhy kolem Země a teprve tím získala dost energie, aby se odpoutala ze zemské gravitace.
     
  • Čínská sonda s měsíčním vozítkem Chang'e 3 odstartovala v neděli večer našeho času. Doporučuji video, které je špičkově provedenou animací celé mise.
     
  • Start vylepšené soukromé rakety Falcon 9 s družicí SES-8 nakonec kvůli sérii technických problému neproběhl a nejbližší datum startu je nyní v pondělí 2. 12.
     

Výročí:

  • 4. prosince 1973 (40 let) proletěla nejblíže planetě Jupiter sonda Pioneer 10. Byla to tehdy vůbec první návštěva průzkumníka ze Země u největší planety sluneční soustavy.
     
  • 8. prosince 1908 (105 let) prošlo první světlo 60 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu. Byl to první ze dvou významných přístrojů na této hvězdárně, které znamenaly zvrat v našem poznání vesmíru. Tímto dalekohledem se může veřejnost podívat i dnes v rámci pozorování na objednávku. Jde tak nejspíš o největší dalekohled používaný běžně k pozorováním pro veřejnost. Průměr primárního zrcadla 60" představuje 152 cm.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální viditelnost komety Lovejoy ráno
  • Maximum meteorického roje Geminid

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »