Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2013

51. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12.

Měsíc je kolem úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars, ráno také Saturn. Kometa Lovejoy bude nyní nejlépe viditelná po setmění než vyjde Měsíc. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Čína dopravila úspěšně na povrch Měsíce přistávací modul s vozítkem. Stanice ISS, kterou můžeme nyní pozorovat při večerních přeletech, má problém s chlazením americké části. Nastává zimní slunovrat, nejkratší den v roce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku 17. prosince. Počínaje čtvrtkem 19. prosince se otevírá večerní pozorovací okno tmavé oblohy, vhodné například k hledání komety.

Venuše na webkameře ČHMÚ z Lysé hory večer 14. 12. 2013 Autor: ČHMÚ
Venuše na webkameře ČHMÚ z Lysé hory večer 14. 12. 2013
Autor: ČHMÚ
Planety:
Venuše (−4,7 mag) má nyní maximální jasnost. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu. Dobře byla o víkendu vidět například na webkameře ČHMÚ z Lysé hory.
Jupiter (−2,7 mag) začíná být viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci.
Mars (1 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny, kdy je celkem vysoko v souhvězdí Panny. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
17. 12. 21:55 16. 12. Io přechod stínu končí 20:13
Io přechod měsíce končí 20:43
18. 12. 7:50 18. 12. Kallistó přechod stínu 5:02–8:17
Europa přechod stínu končí 20:49
Europa přechod měsíc 19:03–21:45
19. 12. 23:35 20. 12. Io přechod stínu zač. 6:55
Io přechod měsíc zač. 7:20
20. 12. 19:25 21. 12. Ganymed přechod stínu 0:14–3:22
Ganymed přechod měsíc 1:50–5:01
21. 12. 5:20 22. 12. Io přechod stínu 1:24–3:39
Io přechod měsíc 1:46–4:01
22. 12. 21:05    
23. 12. 7:00    
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy pokračuje ve svém představení. Z ranní oblohy jí nyní vymaže Měsíc, ale večer bude ke konci týdne zase dobře viditelná, jen nebude tak vysoko nad obzorem jako v ranních hodinách. Kometa je pěkná při pohledu přes dalekohled, neboť má dostatečně výraznou hlavu a také několikastupňový ohon. Podívat se můžete na fotografiích čtenářů.

Aktivita Slunce je úplně v pozadí jiného dění. To se může kdykoli změnit. Například nyní je na viditelné části povrchu řada skupin skvrn. Faktem je, že aktivita v nich je prozatím nízká. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čínská sonda Chang'e 3 úspěšně přistála v „duhovém zálivu“ (Sinus Iridum) na povrchu Měsíce. Jde o první měkké přistání na povrchu Měsíce po 37 letech. Vozítko Yutu je již na povrchu a může pojíždět v okolí sondy.
     
  • Mezinárodní vesmírná stanice se potýká s problémem, který se týká jednoho chladícího okruhu. V současnosti běží chlazení jen pomocí druhého okruhu a ten je tím trochu přetížený. Náprava tedy musí přijít okamžitě výměnou bloku na vnějšku stanice. To je však komplikované tím, že není jisté, zda jsou americké skafandry pro výstup ze stanice zcela bezpečné a k ISS aktuálně ani neletí zásobovací loď, která by pomohla skafandr, který selhal Lucu Parmitanovi, vyměnit. Aktuálně se chystající loď Cygnus v tom zřejmě nemůže pomoci.
     
  • Start vesmírné observatoře GAIA se blíží. Družice byla umístěna do ochranného aerodynamického krytu a je připravena ke startu 19. prosince v 10:12 SEČ.
     

Výročí:

  • 21. prosince 1968 (45 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.
     

Zimní slunovrat nastane 21. prosince v 18:11 SEČ. Od té doby začnou být dny zase delší.

Výhled na příští týden:

  • Večerní i ranní viditelnost komety Lovejoy
  • Měsíc+Spica a Měsíc+Saturn

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »