Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2013

51. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12.

Měsíc je kolem úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars, ráno také Saturn. Kometa Lovejoy bude nyní nejlépe viditelná po setmění než vyjde Měsíc. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Čína dopravila úspěšně na povrch Měsíce přistávací modul s vozítkem. Stanice ISS, kterou můžeme nyní pozorovat při večerních přeletech, má problém s chlazením americké části. Nastává zimní slunovrat, nejkratší den v roce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku 17. prosince. Počínaje čtvrtkem 19. prosince se otevírá večerní pozorovací okno tmavé oblohy, vhodné například k hledání komety.

Venuše na webkameře ČHMÚ z Lysé hory večer 14. 12. 2013 Autor: ČHMÚ
Venuše na webkameře ČHMÚ z Lysé hory večer 14. 12. 2013
Autor: ČHMÚ
Planety:
Venuše (−4,7 mag) má nyní maximální jasnost. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá se k jihozápadu. Dobře byla o víkendu vidět například na webkameře ČHMÚ z Lysé hory.
Jupiter (−2,7 mag) začíná být viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci.
Mars (1 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny, kdy je celkem vysoko v souhvězdí Panny. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
17. 12. 21:55 16. 12. Io přechod stínu končí 20:13
Io přechod měsíce končí 20:43
18. 12. 7:50 18. 12. Kallistó přechod stínu 5:02–8:17
Europa přechod stínu končí 20:49
Europa přechod měsíc 19:03–21:45
19. 12. 23:35 20. 12. Io přechod stínu zač. 6:55
Io přechod měsíc zač. 7:20
20. 12. 19:25 21. 12. Ganymed přechod stínu 0:14–3:22
Ganymed přechod měsíc 1:50–5:01
21. 12. 5:20 22. 12. Io přechod stínu 1:24–3:39
Io přechod měsíc 1:46–4:01
22. 12. 21:05    
23. 12. 7:00    
Časy jsou v SEČ.

Kometa Lovejoy pokračuje ve svém představení. Z ranní oblohy jí nyní vymaže Měsíc, ale večer bude ke konci týdne zase dobře viditelná, jen nebude tak vysoko nad obzorem jako v ranních hodinách. Kometa je pěkná při pohledu přes dalekohled, neboť má dostatečně výraznou hlavu a také několikastupňový ohon. Podívat se můžete na fotografiích čtenářů.

Aktivita Slunce je úplně v pozadí jiného dění. To se může kdykoli změnit. Například nyní je na viditelné části povrchu řada skupin skvrn. Faktem je, že aktivita v nich je prozatím nízká. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čínská sonda Chang'e 3 úspěšně přistála v „duhovém zálivu“ (Sinus Iridum) na povrchu Měsíce. Jde o první měkké přistání na povrchu Měsíce po 37 letech. Vozítko Yutu je již na povrchu a může pojíždět v okolí sondy.
     
  • Mezinárodní vesmírná stanice se potýká s problémem, který se týká jednoho chladícího okruhu. V současnosti běží chlazení jen pomocí druhého okruhu a ten je tím trochu přetížený. Náprava tedy musí přijít okamžitě výměnou bloku na vnějšku stanice. To je však komplikované tím, že není jisté, zda jsou americké skafandry pro výstup ze stanice zcela bezpečné a k ISS aktuálně ani neletí zásobovací loď, která by pomohla skafandr, který selhal Lucu Parmitanovi, vyměnit. Aktuálně se chystající loď Cygnus v tom zřejmě nemůže pomoci.
     
  • Start vesmírné observatoře GAIA se blíží. Družice byla umístěna do ochranného aerodynamického krytu a je připravena ke startu 19. prosince v 10:12 SEČ.
     

Výročí:

  • 21. prosince 1968 (45 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.
     

Zimní slunovrat nastane 21. prosince v 18:11 SEČ. Od té doby začnou být dny zase delší.

Výhled na příští týden:

  • Večerní i ranní viditelnost komety Lovejoy
  • Měsíc+Spica a Měsíc+Saturn

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »