Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2012

8. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 22. února 2012. Data: Stellarium
Mapa oblohy 22. února 2012. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2..

Měsíc je kolem novu. Velmi mladý srpek Měsíce bude vidět od středy. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru se vynořuje jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Poloha planet Merkur, Venuše a Jupiter vůči Měsíci v 8. týdnu 2012. Data: Stellarium
Poloha planet Merkur, Venuše a Jupiter vůči Měsíci v 8. týdnu 2012. Data: Stellarium
Měsíc bude v novu v úterý 21. 2. ve 23:37 SEČ. To znamená, že ve středu večer můžeme hledat velmi mladý srpek Měsíce hned po západu Slunce. Tomu bohužel odpovídá nepříznivá předpověď počasí. Hledat je vhodné za pomoci triedru nejpozději od 18. hodiny. Měsíc bude v tu dobu starý jen 18,5 hodiny! Mnohem snazší k nalezení, ale stále velmi hezký, bude čtvrteční nebo páteční srpek Měsíce s popelavým svitem. Nedaleko Měsíce bude ve středu i jasný Merkur. V sobotu večer dojde k poměrně těsnému přiblížení Měsíce k Venuši. Obě tělesa budou na obloze úhlově vzdálena jen tři stupně. V neděli vytvoří Měsíc trojúhelník s Jupiterem a Venuší.

Planety:

Merkur je v tomto týdnu mimořádně jasný (-1 mag), ale pohybuje se jen velmi nízko nad západním obzorem těsně po západu Slunce. Díky velké jasnosti se vyplatí jej hledat a měl by být snadno viditelný i pouhým okem, pokud bude průzračno.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je nejvýraznějším večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti 18" je osvětlený o něco více, než z poloviny.


Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Berana se po setmění sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20.2. 19:17   23.2. Ió přechod 17:26-19:37, stín 18:38-20:48
22.2. 20:56   24.2. Európa zákryt zač. 18:08
25.2. 18:27   26.2. Ganymédés zákryt zač. 20:18
Časy jsou v SEČ.

Mars (-1,1 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Pomalu se blíží březnová opozice se Sluncem, takže je viditelný dobře i v první polovině noci a jeho velikost již přesáhla 13". Na povrchu lze pozorovat polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Největší výšky asi 30° nad jihem dosahuje před čtvrtou hodinou ranní. Kotouček má kolem 18". Zajímavější je pochopitelně prstenec dvojnásobných rozměrů.

Slunce má opět neobvykle nízkou aktivitu, což se může každým dnem změnit. Výskyt slunečních skvrn na povrchu si můžete zkontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS pokračují tento týden ve večerních hodinách. Pokud se chceme podívat na stanici ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Ke startu se chystá raketa Atlas V 551. Původní termín startu byl posunut nejdříve na středu kvůli špatnému počasí. Raketa vynese vojenský telekomunikační satelit.
     
  • Z kosmodromu Bajkonur konečně odstartovala raketa Proton-M/Briz-M s telekomunikační geostacionární družicí SES-4.
     
  • Evropská sonda Mars Express je opět v normálním provozu po více než čtyřměsíční pauze způsobené problémy s pamětí.
     
  • Mars Reconaissance Orbiter pořídil další detailní záběry míst přistání amerických sond Phoenix a Spirit. Můžeme tak porovnat, jak vypadalo místo přistání Phoenixe v roce 2008 a letos. Také přistávací modul a štít Spirit jsou dosud dobře patrnými objekty v kráteru Gusev. Na snímku je přistávací část v levém dolním rohu a štít je nahoře jako světlý objekt na severním okraji kráteru Bonneville.
     
  • Marsovský robot Opportunity je zaparkován na okraji velkého kráteru Endeavour a snaží se přežít zimu s velmi zaprášenými solárními panely.
     

Výročí

  • 20. února 1962 (50 let) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Atlas kosmickou loď Mercury, Friendship 7, s astronautem Johnem Glenem na palubě. Americká kosmonautika tak oficiálně slaví 50 let (nepočítáme-li balistické skoky do vesmíru Sheparda a Grissoma v roce 1961). Tiskovou zprávu k výročí připravil Milan Halousek, slavnostní stránku připravila i NASA.
     
  • 23. února 2002 (10 let) zemřel Záviš Bochníček, čestný člen České astronomické společnosti. Známý je především jako popularizátor astronomie a kosmonautiky. Většinu života strávil na Slovensku. Vzpomínku sepsal Jiří Grygar v Kosmických rozhledech 4/2002 str. 8.
     
  • 24. února 1987 (25 let) byl zaznamenán výbuch supernovy v blízkém Velkém magellanově mračnu, průvodci naší Galaxie. Supernova 1987A je tak nejlépe prozkoumanou supernovou v historii. Její vzdálenost od nás je pouze 168 tisíc světelných roků. To ale znamená, že hvězda vybuchla před 168 tisíci lety a dnes už po ní zbyla jen mlhovina a uvnitř patrně neutronová hvězda. Vzhledem k tomu, že tato hvězda nebyla dosud detekována, není ani vyloučeno, že se dále zhroutila do podoby černé díry. Další podrobnosti také v angličtině.
     
  • 25. února 1972 (40 let) zemřel Jan Kvíčala, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1940.
     

Výhled na příští týden:

  • Bernard Lyot, významný francouzský astronom
  • Veněra 13, přistála na Venuši
  • Pioneer 10, start první sondy k Jupiteru a ke hvězdám

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

p_blankSupernova 1987A




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Projekt Mercury, Bochníček


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »